Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved

[vicek.radek@ozjc.cpost.cz]

Zdravim,

neni to tak davno kdy se zde nekdo ptal jak to dopadne s konecnou teplotou 
viz. subjekt. Rozvirila se kolem toho docela debata a ja prikladam snad 
vysvetleni.

Jak je to s prijimanou enrgii je snad jasne kazdemu - idealne cerny povrch 
absorbuje veskere zareni a tudis ziska maximum energie - jakykolikv jiny 
povrch ziska energija vzdy min (dovedeno ad absurdum idealni zrcadlo 
neprijima energii zadnou bo veskere zareni odrazi).

Spor lze tedy zredukovat na to ktery povrch bude mene vyzarovat a tudiz 
nabytou enrgii ztracet.
Je to zajimave, ale emisivita povrchu az tak dalece na barve nezalezi. 
Daleko vic zavisi na teplote toho povrchu. Zavislost je ale obracena takze 
pri nizkych teplotach ma skutecne nizsi vyzarovani bily povrch, ale s 
vzrustajici teplotou se hodnota vyzarovani bileho povrchu priblizuje 
cernemu. Pri teplote uz okolo 100stC je hodnota vyzarovani prakticky stejna. 
A rozdil je tedy jen v prijimanem vykonu ktery hovori ve prospech cerneho 
telesa.

Vliv dalsiho prostredi lze zanedbat jelikoz energie odevzdavana do okoli 
stykem se vzduchem je zavisla jen na plose a rychlosti proudeni okoli a 
tudiz je stejna.

Zaver pro elektrotechniku je takovy, ze cerne chladice jsou sice efektni, 
ale naprosto zbytecne (vyrobci procesorovych chladicu to urcite take vedi - 
skoro zadne vykonne chladice uz nejsou cernene). Dokonce pokud pouzijete 
nevhodnou barvu a silnou vrstvu muze byt vysledek jeste horsi.


RadekCX