dioda

[Pcola Stanislav]

Ale ale pani.

Pri paralelnom radeni diod sa do serie s diodami davaju male odpory, aby sa
vyrovnali prudy pretekajuce cez jednotlive diody. Rozdiel prudov vznika
rozptylom parametrov diod. Pomocou tychto odporov sa zrovnomerni zatazenie
jednotlivych diod. T.j. ak mam 10A diody a potrebujem prud 100A, pri
paralelnom zapojeni 10 diod aj z jednej serie je rozptyl prudov bezne aj
20precent. Hrozi, ze cez jednu diodu potecie cca 12A a cez ostatne mensi.
Tato dioda je trvale pretazena a casom urcite odijde. Mele odpory spravne
navrhnute, tento problem odstrania. V ziadnom pripade neochrania diody pred
skratom. Na to su ine ochrany (poistky a pod).

Podobny problem vznika aj pri seriovom radeni diod (tyristorov...), pri
zvysovani zaverneho napatia (popripade napatia na tyristoroch pocas
otvarania tyristorov) opat su na to pouzivane zapojenia RC clankov atd.
tentoraz na vyrovnavanie napati na suciastkach .

Tymto sa zaoberala vykonova elektronika kym neboli k dispozicii dostatocne
vykonne diody a tyristory ....


PcolaS.


----- Original Message -----
From: "hwnewskonference" <hwnewskonference@seznam.cz>
To: <hw-news@list.gin.cz>
Sent: 6. febru?r 2002 10:45
Subject: Re: dioda


| > To opravdu vysvetlim velice jednoduse. Vy jste zapomel, ze mame 2 nebo
| vice
| > diod paralelne. Rekneme pro jednoduchost, ze dve. V okamziku zapnuti
| diodami
| > protece proud a rozdeli se podle vnitrniho odporu diod. Tim padem se na
| > techto diodach vytvori napeti.
|
| No ale to snad ne ... :)
| ty diody jsou paralelne, cili svorkove napeti bude na obou, zanedbam-li
| prechodove jevy a kapacitu pn prechodu stejne, pouze se rozdeli proud
podle
| vnitrniho odporu diod. Ten je zavisly druhotne i na teplote, cili zpetne i
| na proudu - takovouhle odpoved beru, ale proboha jak se v paralelnim
| dvojpolu muze nekde rozdelovat napeti :)
| To mi tedy vysvetlete a nejen me, jiste to bude zajimat i ostatni ... :)
|
| > Pokud se z nejakeho duvodu zacne proud jednou
| > diodou zvysovat, diky vnitrnimu odporu se na teto diode zacne zvysovat i
| > napeti a proud se preleje do druhe diody, na ktere je napeti v teto
chvili
| > nepatrne nizsi. Pochopitelne je nutne, aby byl rozptyl parametru v
rozumne
| > mire, proto zduraznuji pouziti stejneho typu diod.
|
| Aha, ano to beru :), to je "dynamicke chovani" obvodu ...
| ale porad to nevysvetluje to chovani ...
|
| Podivejte se na Vasi argumentaci obracene: nedam-li do paralelene razenene
| kombinace diod predradne odpory (nerikam jak velike !!!! - cili neberte me
| za slovo s vnitrnim odporem zdroje ! :) ), podle Vas by kazde proudove
| prorazeni dilci diody, znamenalo, ze ostatni tuto ztratu jedne zvysenim
| celkoveho odporu kombinace vykompenzuji (chapu to spravne ?) a obvod
vesele
| pujde dal ...
| Jenze praxe je jina: odejde-li jedna z deseti, pravdepodobnost prorazeni
se
| zvysi, ne ze je stejna, a to i pres to, ze jsou diody proste diky mene
| vnitrnm odporum paralelene razenym mensi ohmicka zatez a tim snizuji proud
| celou kombinaci (chapu Vase sova spravne ? ) ... ba co vic, odejde-li
druha,
| treti, zacne se paralelni kombinace hroutit jako domecek z karet - snad mi
| nechcete tvrdit, ze zbyla jedna dioda z deseti, by svym vnitrnim odporem
| nakonec (byt vhodne dimenzovana - jenze ten vnitrni odpor je bohuzel
prilis
| nizky ... velke proudy ... a konec) mustek pri prezivovani zachranila - ta
| uz by horela ani by nevedela jak ...
| Proto se davaji seriove MALE rezistory, ktere zajisti dodrzeni odporu
kazde
| vetve, tak, aby i kdyby odpadly vsechny diody, byla ta posledni namahana
| pouze maximalnim pripustnym (opakovatelnym) proudem. Ty hodnoty jsou
umerne
| napeti usmernovace a lze to lehce i spocitat.
|
| > Odpory v serii s diodami mohou samozrejme tomuto procesu napomoci, ale
| > zhorsuji vnitrni odpor usmernovace coz je dost neprijemne. A az Vam prez
| ten
| > usmernovac potece 100A chci ty odpory videt. Pro 10A diody paralelne
davat
| > asi nebudete ?!?
|
| Ale budeme - jenze podle napeti je tam jiz potreba pracovat klidne s
| desitkami ci stovkami miliohm - i ty mohou vyrazne snizit moznost
prorazeni
| vetve ...
|
| > Je totalni nesmysl, ze tyto odpory mohou fungovat jako nadproudova
| ochrana.
| > To by jejich odpor musel byt tak vysoky, ze by usmernovac vlastne
| nefungoval
| > - lepe receno mel by tak vysoky vnitrni odpor, ze by byl k nicemu.
|
| Omyl - viz nahore ... :)
|
| > Martin - OK1UGA
|
| Mam porad pocit, ze mi nerozumite :)
| Preji hezky den, Simon Cihelnik