dioda

[Petr Simek]

On Wed, 6 Feb 2002 Cihak@dkv.lbc.cdrail.cz wrote:

> To opravdu vysvetlim velice jednoduse. Vy jste zapomel, ze mame 2 nebo vice
> diod paralelne. Rekneme pro jednoduchost, ze dve. V okamziku zapnuti diodami
> protece proud a rozdeli se podle vnitrniho odporu diod. Tim padem se na
> techto diodach vytvori napeti. Pokud se z nejakeho duvodu zacne proud jednou
> diodou zvysovat, diky vnitrnimu odporu se na teto diode zacne zvysovat i
> napeti a proud se preleje do druhe diody, na ktere je napeti v teto chvili
> nepatrne nizsi. Pochopitelne je nutne, aby byl rozptyl parametru v rozumne
> mire, proto zduraznuji pouziti stejneho typu diod.

Ne tak docela. Dioda ma svuj vnitrni odpor (kontaktu a polovodice) na kterem
se deje to co popisujete. Ale taky ma diferencialni odpor PN prechodu
ktery je zaporny ! . Dej probiha tak ze zprvu je na obou diodach stejne
napeti a proteka jimi stejny proud a maji stejnou vykonovou ztratu. Pokud
jsou stejne chlazeny nic se nedeje, ale pokud je jedna chlazena hure jeji
teplota roste, klesa napeti na PN prechodu. Nicmene napeti na diode zustava
stejne a roste proud tak, ze zaporny ubytek napeti na PN prechodu je
vykopenzovan vyssim kladnym ubytkem napeti na vnitnim odporu diody. Od te
chvile tece diodou pri stejnem napeti vetsi proud a tedy ma vetsi vykonovou
ztratu a jeji teplota dale roste, napeti na PN prechodu se zase snizi a dej
pokracuje v kruhu. Samozrejem nemusi znamenat zniceni diody - zda k nemu
dojde ci nikoliv urci to o kolik hur je dioda chlazena - pri vyssi teplote
vyzari vetsi vykon i pres vyssi tepleny odpor do okoli. Dulezite je tedy
prave udrzet ty diody stejne teple.

> Odpory v serii s diodami mohou samozrejme tomuto procesu napomoci, ale
> zhorsuji vnitrni odpor usmernovace coz je dost neprijemne. A az Vam prez ten
> usmernovac potece 100A chci ty odpory videt. Pro 10A diody paralelne davat
> asi nebudete ?!?
> Je totalni nesmysl, ze tyto odpory mohou fungovat jako nadproudova ochrana.
> To by jejich odpor musel byt tak vysoky, ze by usmernovac vlastne nefungoval
> - lepe receno mel by tak vysoky vnitrni odpor, ze by byl k nicemu.

Zase nemate pravdu - pri proudu 20A diodou staci ke kompenzaci ubytku napeti
0.1V zvyseni serioveho odporu o 5miliohm. Pri pouziti medeneho dratu s
kladnym narustem odporu v zavislosti na teplote asi o 4promile na stupen
(mozna si to nepamatuju uplne presne) staci pri zakladnim odporu 62miliohm
zvyseni jeho teploty o 20stC . Pokud tedy budu povazovat proud 20A za
normalni a pro proud 25A budu pozadovat kompenzaci 0.1V staci spocitat
pomer vykonu ktere se na tomto dratu ztrati (400/625) a vim ze narust vykonu
o 56 procent ma vyvolat zvyseni teploty o 20 stupnu tedy zakladni otepleni
toho dratu musi byt 35 stupnu proti okoli pri proudu 20A . Ted uz staci jen
nalezt (experimentalne) vhodny pomer prurezu ku delce aby drat splnil
parametry - odpor 62miliohm pri otepleni o 35stC proti standartni teplote
okoli a proudu 20A (tedy vykonove ztrate 24W). Pripominam ze ubytek napeti
na tomto odporu bude jen 1.2V.

Tento maly pridany odpor muze trochu vadit v napajecich kde je pozadovan
tvrdy zdroj napeti, ale u svarecky v ZADNEM pripade....

> O spolehlivosti neni nutne se bavit - samozrejme ze bude nizsi - zde
> pritomni teoretici to jiste dokazou dokonale vypocitat. Cim vice prvku v

Ehm proc bude nizsi spolehlivost privodniho vodice dlouheho jeden metr
oproti privodnimu vodici dlouhemu 10cm ?

> obvodu tim nizsi spolehlivost.  Musime si uvedomit, ze paralelni razeni diod
> je nouzove reseni ktere pouzijeme, kdyz nemame k dispozici diodu potrebnych

> 	Martin - OK1UGA

*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek@jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*