Tramvaje

Karel Strobach kaes
Středa Březen 17 12:05:10 CET 2004


GJi> Timto zpusobem se setri mozna 30% energie a hlavne to ma i vyznam, kde
GJi> narychlo utratit teplo vznikle v brzdach pri brzdeni.
GJi> Kdyby tramvaje brzdily pouze klasicky "brzdnymi destickami" s ohrevem
GJi> desticek a chlazenim do vzduchu, byloby to neekonomicke a i konstrukcne
GJi> narocne. Tim, ze se to meni v elektrinu se setri brzdy a zaroven i vedeni,
GJi> nebot takto "vyrobenou " stavu spolkne nejblizsi jedouci nebo rozjizdejici
GJi> se tramvaj a nemusi to jit az z trafa nebo menice.
GJi> Vsimnete si i rezimu jizdy, ze pred vetsim kopcem tramvaje si mezi sebou
GJi> nechavaji mezeru, aby odlechcily dratum a vyuzivaly jizdu do kopce, kdy jiny
GJi> jede z kopce (tj. brzdi)

Kdyz je ta nedele, tak take neco pridam.

Nevim jak kde a jak u novejsich tramvaji s tyristorovou regulaci,
resp. IGBT tranzistory (je ta zkratka spravne?), ale napr. u nas v
Plzni kde jezdi jeste dost vozu typu T3 (takova ta klasika, 2 vozy v
souprave) se rekuperace nepouziva. Energie vyrobena pri brzdeni se
mari v tzv. 'zrychlovaci', coz je takovy trochu 'vetsi' reostat (asi 1m
v prumeru), ktery slouzi jednak pro rozjezd a naopak i pro brzdeni.
Cele to monstrum je chlazene proudem vzduchu z motorgeneratoru na jehoz ose
jsou dva ventilatory. Pro konecne dobrzdeni se aktivuji bubnove, resp.
kotoucove brzdy umistene na motorech. Mam dojem, ze podobny zpusob se
pouziva i novych vozu (a zrejme i trolejbusu - trolejbusy maji dva
brzdove pedaly, jeden pro vzduchove brzdy na kolech a druhy pro
brzdeni motorem), s tim rozdilem, ze brzdici odpory jsou na strese vozu
(zrychlovac je na umisten uprostred na spodku vozu). Jinak ma tramvaj
jeste treti, bezpecnostni brzdu, kterou tvori elektromagnety s polovymi
nastavci tesne nad kolejnici. Napajeni celistovych a kolejnicovych brzd
je z 24V akumulatoru dobijenych zminenym motorgeneratorem (noveji menicem).
Z bezpecnostnich duvodu jsou celistove brzdy pod napetim vlastne odbrzdene.
Zmizi-li z nejakeho duvodu napeti na ovladacim elektromagnetu, zahryznou
se celisti do bubnu a vuz zastavi (mozna).

Uff - konec prednasky o brzdeni tramvaji :-)

-- 
s pozdravem,
 Karel Strobach
mailto:kaes@iol.cz







Další informace o konferenci Hw-list