Zdroj pro spro spinane zdroje

[SSOU Vodochody s.r.o.]

----- Original Message -----
From: Pavel Rotter <PavelRotter@newte.cz>
To: Multiple recipients of list <hw-news@list.gin.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2000 1:43 PM
Subject: RE: Zdroj pro spro spinane zdroje


> Dobry den,
>
> myslim, ze na vetsinu otazek Vam jiz odpovedeli ostani diskutujici, pouze
si
> dovolim jeste pripomenou jednu oblast. Resite nabijec, proto nevim proc
Vas
> trapi stabilita napeti, vetsina beznych nabijecu ma charakteristu I (nebo
> I/U) a v podstate se reguluje nabijeci proud.

Ano - jde o spinany zdroj proudu. Kolega to myslim prekopal z nejakoho STEP
DOWN menice a ja to zase prekopavam po nem.

Proud bude dan rozdilem
> nabijeciho napětí a svorkoveho napeti akumulatoru s prihlednutim k
> okamzitemu vntrnimu odporu akumulatoru (zavisi na mire vybiti). Myslim si,
> ze stabilita napeti na vstupu pulzního regulatoru proudu neni tak
dulezita,
> proto ani vyhlazeni nemusi byt zcela dokonale (pouze takove, aby
> 'nerohodilo' regulacni smycku obvodu nabijece). Navic me ponekud zarazilo
> Vami uvazovane napeti na vstupu pulzniho regulatoru - proc je tak nizke,
šel
> bych tak na 35V, pak klesne stredni proud.

No ja jsem pro, ale s kazdym voltem navic se to cele bude vice hrat. Pak je
tu zminovany problem s tim, ze obvod MC34063A je napajen prave z tohoto
napeti (tedy 35V). Jemu osobne by to nevadilo, ale na jeho vystupu, ktery
jde do MOSFETu je to same napeti, takze pro MOSFET patrne EXISTUS. Proto
jsem se zde ptal, zda by bylo realne vrazit mezi MC39063A a napajeni
stabilizator na nejakou rozumnou hodnotu (15 nebo 18V). Pokud by to slo, pak
ale zase narazim na omezeni napajeni 7815 / 7818 a budu muset pri 35V pouzit
neco jineho, protoze je to hranicni hodnota a jak tu bylo popsano, pri
nezatizenem trafu by to mohlo jeste stoupnout.

Doufam, ze se od zacatku bavime o
> pulznim regulatoru s pametovou civkou. V teto souvislosti me napada proc
> jste nepouzil nekterý z IO na trhu, treba MAX724 + obvody pro zadani
zadané
> hodnoty.

Ano - tento obvod mam (1ks a k nemu i 1ks prislusneho ridiciho obvodu a
dokonce i originalni tlumivku), ale je treba si uvedomit nasledujici:

1/ Cena te trojice jmenovanych soucastek je cca 750 Kc, zatimco temet to
same se da postavit s LM324 + MC34069A + IRF540 + TLUMIVKA na 5A z GM
(nejakych 33uH nebo kolik to je) a to za cenu poooodstatne nizsi.
2/ Dodaci lhuta teto sady soucastek od firmy SE byla 3 mesice !!!!!!!!!
3/ Za dobu co si hraju se spinanymi zdroji jsem upekl uz 4 vykonove
tranzistory. Neco bylo z blbosti (vysoke napajeci napeti), neco omylem pri
laborovani (zkrat) a neco kvuli pitomemu vypadlemu dratku z pichaci desticky
a naslednemu zmagoreni OZ, ktery to "osolil". Jsem na civilce - nemam na to
,abych si kupoval MAXIMa pri takove "uspesnosti". Takhle me to stalo jen 28
Kc za kazdou chybu.
4/ Jde o projekt, ktery by mel vyustit ve zverejneni na WEBu s moznosti
individualni stavby - kdo si asi bude kupovat takovehle soucastky. Chci aby
kdokoliv mohl prijit do GM se seznameme a obdrzel pytlik, kde bude alespon
90% toho co potrebuje.
5/ Chci se taky neco naucit a tohle laborovani s OZ, kondiky, PWM a vubec je
docela skola.



Pri tomto zpusobu regulace mi take pripada divne, ze uvazujete o
> pouziti ventilatoru na chlazeni spinacu pulzniho regulatoru (muj odhad
ztrat
> u podobných zarizeni je tak 10-15W při 5A na spinaci a rekuperacni diode).

Pozor - mluvil jsem take o tom, ze na spolecnem chladici bude i MOSFET pro
vybijeci cast (a tam se bude cca 10W vyzarovat rezistorem a zbytek
chladicem). Proc davat druhy mensi chladic na desku, kdyz jeden velky tam uz
je a v dobe kdy se nabiji se nevybiji ? Ten ventilator samozrejme bude v
chodu jen pri vybijeni a to jeste jen ve chvili, kdy bude potreba vyzarit
vetsi vykon. Testoval jsem to na gelove 12V baterce a trvalem proudu 5A po
dobu 1 hodiny - pouzity chladic mel 2.4K/W a teplotu asi 130 stupnu bez
ventilatoru. Ta vybijeci cast je druhou polovinou celeho obvodu. Vetsi
problemy jsou s nabijeci casti.

>
> Jeste poznamku ke memu tvrzeni, ze toriodni transformator ma vetsi syceni
> nez treba s plechy EI - o tom snad neni sporu, je to take duvod proc jsou
> toroidni trafa při stejnem vykonu kompaktnejsi - je to dano konstrukci
> magnetickeho obvodu. Pri vetsim syceni je take vetsi nazarovy proud pro
> zapnuti.
>
> Co se tyka spinani SSR/trafo souhalsim s
>
> """"Ehm - ale jak sepnete triak kdyz jim neprochazi zadny proud ? (v nule)
> Obvykle se to dela tak ze se pousti triaku pulsiky(v dobe po pruchodu
> nulou) a ten sepne ale pokud sepnuty proud nedosahne pridrzneho tak
> zase pusti. A to do te doby nez je napeti dostatecne velke aby tekl ten
> pridrzny proud a triak se udrzel. A pokud je trafo nezatizene, chova se
> jako indukcnost do ktere jsou pousteny pulsy - kapanek kmita .
>
> > P. Pivonka""""
>
> Presne takova zatez dost spolehlive zmate vetsinu obvodu zero-switch
> pouzitych v beznych SSR prvcich.
>
>
> S pozdravem Pavel Rotter
>
> za NEWTE spol. s r .o.
> Jateční 847
> 415 01 TEPLICE
>
> tel.   0417-440 40
> fax:   0417-462 20
> eMail: PavelRotter@newte.cz
>
>
>
>