Sit 300m a repeater

[Kaspar@ceb.cz]

Dovolte mi Vas nazor o casovani ponekud poopravit: casovani tam hraje roli,
ale ne zcela v te podobe, jak popisujete. Casova prodleva je vetsi, tj.
projevuje se presne jak popisujete, ale az na vetsi vzdalenosti - to je ten
duvod, proc je omezen pocet opakovacu (HUBu) mezi nejvzdalenejsimi body site
na 4, tj. 5 standardnich segmentu (z cehoz pouze 3 mohou obsahovat dalsi
karty), odhadem 5 * 185 = 925 metru. 
Protoze rozsirenim na 300m se zvetsuje i pocet zarizeni na segmentu ze
standardnich 10 na 30 nebude se patrne jednat o zmeny v casovani, ale ve
vysilacich a prijimacich obvodech. 

K tomu uzemnovani: v budovach s tim vetsinou byly problemy a nechavali jsme
oba konce neuzemnene, s venkovnim prostredim nemam zkusenost.

			Zdravim

						Pavel Kaspar

> ----------
> Od:	Serych@panska.cz[SMTP:Serych@panska.cz]
> Odesláno: 	22. listopadu 1999 15:45
> Komu:	Multiple recipients of list
> Předmět: 	RE: Sit 300m a repeater
> 
> Musim Vase predstavy o siti Ethernet trochu poopravit. Od sitovek je koax
> galvanicky oddelen (stredni vodic i stineni), takze pokud ho na obou
> stranach neprizemnite, nemely by tudy zadne bludne proudy teci. Naopak na
> jedne strane je vhodne ho uzemnit, existuji specialni prvky pro uzemneni
> Ethernetovych koaxu. 
> Ad 300 m. 
> To vubec neni o protlaceni/neprotlaceni, ale duvodem je casovani
> Ethernetu.
> Karta vysila (odbornici omluvi znacne zjednoduseni) tak, ze posloucha, zda
> je na mediu klid, pokud ano, zacne vysilat a stale pri tom posloucha, zda
> ji
> do toho nejaka cizi sitovka nekeca. Az dovysila svuj frame, jeste
> posloucha
> po dobu, nez data staci prejit na nejvzdalenejsi konec site (300 m podle
> normy pro novejsi Ethernetove karty) a jakoby zpet. Jeji data zpet dojit
> nemohou, diky zakonceni impedanci shodnou s impedanci koaxu se totiz
> nemohou
> na konci odrazit, ale muze se stat, ze tesne pred momentem, nez dorazi k
> poslednimu pocitaci, zacne tento vysilat a tahle nova data za nejaky cas
> dojdou az k tomu prvnimu pocitaci. Proto posloucha dvojnasobek doby nutne
> k
> prekonani 300m. Kdyz po celou tuto dobu je na mediu klid (mimo jejiho
> vlastniho vysilani), odskrtne si frame jako vporadku vyslany a jde se
> venovat dalsimu. Pokud zacne behem te doby vysilat nekdo jiny, dojde k tzv
> kolizi dat a frame se musi vyslat znova. 
> Predstavte si, ze byste udelal kabel dlouhy 500m. data se budou v pohode
> prenaset (karty to "protlaci") do doby, nez ty dva pocitace na opacnych
> koncich napadne vysilat data soucacne nebo temer soucasne. Karty vyslou,
> poslouchaji medium a ve "vhodne" konfiguraci se stane, ze po stanovene
> dobe
> reknou, ze vse je OK a kolize nastane uz v dobe, kdy nebudou medium
> poslouchat. 
> Omlouvam se za dlouhy a kostrbaty vyklad, s jednim primitivnim obrazkem by
> se mi povidalo daleko jednodusseji.
> Co se tyka Vaseho problemu, pokud vzdalenost bude < 300m a kabel bude v
> zemi, nebal bych se pouzit koax (dal bych ho do te zeme ale do nejakeho
> husiho krku nebo trubky).
> Pokud chcete optiku, je nejjednodussi pouzit jakykoliv transiever
> (jednoduchy repeater s odlisnymi fyzickymi vrstvami) na obou koncich. Bude
> to ale pomerne draha legrace (oproti pouziti obycejneho koaxu). Odhaduji
> (ale je to cisty odhad bez kouknuti do jakehokoliv cenniku) jeden ks
> transieveru tak kolem 2500,-, opticky kabel ??, zakonceni opt. kabelu
> (takove bedynky, ve kterych je opt kabel nekolikrat namotan, upevnen a k
> nemu privareno pokracovani k pripojnemu mistu)??, opticke konektory a
> jejich
> privareni (prilepeni)?? - no nevidel bych to pod 10 000Kc. Oproti par
> stovkam za klubo koaxu je to rana.
> 
> 		Pekny den
> 
> 				Jakub Serych   
> 
>