Mereni vysky hladiny ve studni

[Jan Kuba]

a tady jeste jedna opticka metoda:
...dat do studny plovak, na ten pridelat kameru. Na stene studny by bylo
metricke mereni s cisly. Kamera na plovaku by pak snimala primo ciselny udaj
vysky vody ve studni!
Videosignal z kamery by se pak musel zpracovavat v nejakem procesoru, ktery
by ciselny udaj prevadel na treba hlasovy. Pokud by nekdo chtel
tuto cast vynechat, musel by videosignál prehrávat primo na monitoru.

Jo abych nezapomel: predpoklad je infra, nebo jine  prisviceni kamery, pte
predpokladam, ze na studni je viko a tim padem ve studni tma. A i kdyby víko
nebylo, v noci je tma a Mesic neni vzdy v takove konstalaci aby svitil na
ciselne meritko ve studni. Pocitam ze naklanet studnu tak , aby mesic svitil
stale do studny, nebo obracene je nesmysl, takze bez prisviceni se proste
neobejdete! Behat ke studni s baterkou a svitit na meridlo je zas
neprakticke, protoze to uz rovnou muzu odecist stav na meritku, a pokud je
stav vody tak nizky, ze bych na meritko nedohledl potrebuji dalsi osobu,
ktera odecte stav na video monitoru. (tedy pokud nepouzivam cislicove
zpracovani videosignalu s bafrovanim do pameti)

Zanedbal jsem pravidelnou udrzbu meritka -obnovovani cisel, a cisteni od
sajrajtu atd...

Jo a jeste jednu vyhodu bych videl - pokud nekdo spadne do studny ( treba
pri kontrole stavu vody) budu mit prenos v realnem case az do domu.
To se nekdy  muze hodit!

----- Original Message -----
From: Bolek <bolek-konf@eri.cz>
To: [HWnews] <hw-list@mailman.nethouse.cz>
Sent: Thursday, August 12, 2004 8:30 PM
Subject: Re: Mereni vysky hladiny ve studni


> Zacnu poslednim a asi nejjednodussim napadem: povesit zeshora spagat
> dlouhy az ke dnu a merit silu, kterou je tazen k zemi. Ta je vyslednici
> tihove sily (konstantni) a vztlakove sily, ktera se bude menit s tim,
> jak moc je ponoreny. Je mozny exaktni vypocet, zadne nastavovani, zadne
> problemy s vodotesnosti atd.
>
> Dalsi napady:
>
> Mozna byste mohl na vrchol studne umistit laserovou diodu a na dno
> nekolik fototranzistoru (doporucuji opatrit cockami pred ne, aby se
> svetlo sbiralo z vetsi plochy a nemusel jste to nasatavovat na
> mikrometry). Laserova dioda bude svitit temer kolmo na hladinu, ale jen
> temer kolmo. Pri pruchodu rozhranim voda-vzduch dojde k lomu. Podle
> toho, v jake vysce k lomu dojde se bude menit odchylka svazku od rovne
> primky a tim i fotosenzor, na ktery svazek dopadne.
>
> Na tomtez principu si muzete postavit radu bezkontaktnich vodotesnych
> cidel a ty rozmistit v pravidelnych intervalech. Bez vody - dioda sviti
> na jeden fototranzistor, s vodou - svetlo se lame, dioda sviti na druhy
> fototranzistor.
>
> Existuji i dalsi opticke metody, napr. laserova dioda svitici sikmo na
> hladinu zespoda a merit, kam dopadne odraz. Nebo na hladinu polozit
> polystyrenovy nebo jiny plovouci kriz (aby se temer dotykal sten a
> prostredek tak byl porad na stejnem miste), doprostred dat zrcatko a
> merit dobu mezi vyslanim laseroveho pulsu a prijetim odrazu. Mozna jeste
> lepe obracene - dolu dat zrcadlo a laserovou diodu nechat plavat po
hladine.
>
> --
> ====================================================
> Ing. Boleslav Vrany
>
> Consulting and development in software, electronics,
> modern optics and mechanical engineering.
>
> e-mail: bolek at bolekvrany dot cz
> http://www.bolekvrany.cz
> ICQ: 287 834 668
> tel: (+420) 732 673 905
>
>
>


----------------------------------------------------------------------------
----


_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
HW-list@mailman.nethouse.cz
http://nethouse.cz/mailman/listinfo/hw-list