Mereni vysky hladiny ve studni

[Jirí Krul]

Navrhuji definitivni reseni, vedle studny vykopat jeste jednu merici sachtu
, na dno teto sachy umistnit neutronovy detektor (amateri pouziji GM
trubici) a
k jejimu vrcholu zdroj neutronu (amateri pouziji alfa zaric, poloprofici
kobaltovy zaric) a dal uz to je jednoduche cim vyssi vodni sloupec tim vyssi
stineni a mene castic dopadajicich na detektor.
Na rozdil od ruznych optickych metod to bude odolne vuci vodnimu kamenu,
zvirenych necistotam a bordelu ve vode obecne a jako vedlejsi efekt ziskate
vodu zcela bez bakterii. :-)))

Je zajimave jake exoticke metody lze pouzit na neco tak trivialniho jako je
pritomnost a nepritomnost vody ve studni.

Jeste me napada jedna metoda, ale tu lze pouzit pouze za predpokladu, ze
dotycna studna je maximalne 15m hluboka. NASA nedavno vypustila druzici,
ktera pomoci radaru mapuje Zemsky povrch (projekt navazuje na slavne
vytvareni 3D modelu Zeme pomoci radaru na palube raketoplanu) a z udaju lze
ziskat pomerne detailnu udaje o svrchnich 15 m zemske kury . Pokud se podari
ziskat "fotky" studny v obdobi such a pak "mokra" staci pockat na prulet
druzici nad studnou a nasledne ziskana data nejakou silenou statistickou
metodou porovnat s krajnimi mezemi a vite kolik, ze je ve studni vody.

Jsem zvedam, zda nekoho napadne jeste vetsi silenost :-))).;

Hi
J.K.


> Zacnu poslednim a asi nejjednodussim napadem: povesit zeshora spagat
> dlouhy az ke dnu a merit silu, kterou je tazen k zemi. Ta je vyslednici
> tihove sily (konstantni) a vztlakove sily, ktera se bude menit s tim,
> jak moc je ponoreny. Je mozny exaktni vypocet, zadne nastavovani, zadne
> problemy s vodotesnosti atd.
>
> Dalsi napady:
>
> Mozna byste mohl na vrchol studne umistit laserovou diodu a na dno
> nekolik fototranzistoru (doporucuji opatrit cockami pred ne, aby se
> svetlo sbiralo z vetsi plochy a nemusel jste to nasatavovat na
> mikrometry). Laserova dioda bude svitit temer kolmo na hladinu, ale jen
> temer kolmo. Pri pruchodu rozhranim voda-vzduch dojde k lomu. Podle
> toho, v jake vysce k lomu dojde se bude menit odchylka svazku od rovne
> primky a tim i fotosenzor, na ktery svazek dopadne.
>
> Na tomtez principu si muzete postavit radu bezkontaktnich vodotesnych
> cidel a ty rozmistit v pravidelnych intervalech. Bez vody - dioda sviti
> na jeden fototranzistor, s vodou - svetlo se lame, dioda sviti na druhy
> fototranzistor.
>
> Existuji i dalsi opticke metody, napr. laserova dioda svitici sikmo na
> hladinu zespoda a merit, kam dopadne odraz. Nebo na hladinu polozit
> polystyrenovy nebo jiny plovouci kriz (aby se temer dotykal sten a
> prostredek tak byl porad na stejnem miste), doprostred dat zrcatko a
> merit dobu mezi vyslanim laseroveho pulsu a prijetim odrazu. Mozna jeste
> lepe obracene - dolu dat zrcadlo a laserovou diodu nechat plavat po
hladine.
>
> -- 
> ====================================================
> Ing. Boleslav Vrany
>
> Consulting and development in software, electronics,
> modern optics and mechanical engineering.
>
> e-mail: bolek at bolekvrany dot cz
> http://www.bolekvrany.cz
> ICQ: 287 834 668
> tel: (+420) 732 673 905
>
>
>


----------------------------------------------------------------------------
----


_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
HW-list@mailman.nethouse.cz
http://nethouse.cz/mailman/listinfo/hw-list