Re: Aktivní balancery v koloběžkách?

[Pavel Hudeček]

Trochu počítání:

Q = C * dU
I = Q * f = C * dU * f
f = I/(C * dU)

Takže když I bude 10 A, dU 100 mV a C 100 µF, aby se to poskládalo z 
rozumných keramik, f vyjde 1 MHz, nebo třeba 2 MHz pro 50 mV.

To by mi přišlo celkem OK.
Jenže co když bude potřeba pomoct více článkům?
Na to mi ty kapacitní metody přijdou moc komplikovaný.

Naproti tomu s indukčností stačí tahat výkon z článků co maj víc přímo 
ven a tím snižovat I přes celou sérii, přičemž tohle můžou jednotlivé 
sekce dělat zcela paralelně. Tedy je jedno, jestli se to děje s 1 
nejsilnějším článkem, nebo 9 z 10. Při nabíjení zas obráceně, přebytečný 
náboj od nejslabších se tahá ven a zvyšuje celkový nabíjecí proud pro 
ostatní.

Zatím uvažuju o tomhle:

Řídit by to mělo ňáký ATtiny z novější řady co má DAC a CCL, aby to 
mohlo běžet jako step-up v proudovém režimu. Tedy timer nahodí výstup a 
po dosažení nastaveného napětí D-S dolního tranzistoru ho komparátor zas 
vypne.
Teda aspoň doufám že to tak půjde, s CCL/LUT jsem zatím nic nedělal.

PH

Dne 02.04.2023 v 8:41 Martin Záruba napsal(a):
>
> Máte pravdu. Takže jste toho názoru, že balancer bez indukčnosti by 
> šel udělat rozumně i kdyby balancoval proudy velikosti 10 - 30 A?
>
> Martin Záruba
> Dne 1.4.2023 v 18:11 Pavel Hudeček napsal(a):
>> Dejme tomu, že transfer je zahájen při překročení rozdílu 40 mV. 
>> Probíhá nabíjení, napětí se rozlejzají a náhodou zrovna při 4 V 
>> rozdíl překročí hranici. Jeden článek má 4,02 a jeden 3,98 V. Rozdíl 
>> tedy činí 1 %.
>> To znamená, že při přenosu se ztratí 1 % energie.
>> Účinnost je tedy 99 %.
>> A když se to stane při vybíjení a náhodou až při 3 V, 40 mV je 1,333 
>> %, účinnost bude 98,666 %.
>> Kdyby došlo na extrém, že balancer těžce nebude stíhat a nejhorší 
>> článek bude mít už 3 a nejlepší ještě 4, účinnost bude 3/4, tedy 75 %.
>>
>> PH
>>
>>
>> Dne 01.04.2023 v 14:18 Martin Záruba napsal(a):
>>>
>>> Asi jsem natvrdlý, chápu princip s indukčností, ale pokud tam není, 
>>> tak jestliže chci z většího napětí, (třeba v tom supercapu) dobít 
>>> ten slabší článek, tak jediným, co omezuje proud jsou odpory v celé 
>>> cestě, ať jsou realizované čímkoli. No a na těch se ten rozdíl musí 
>>> přeměnit na teplo. Je to nevýznamné nebo ta účinnost je pak bídná?
>>>
>>> Martin Záruba
>>> Dne 1.4.2023 v 13:15 Jaroslav Lukeš napsal(a):
>>>> Vydrží mnohem déle, ikdyž balancovací proud je 1% odběru. Ony ty 
>>>> aku mají rozptyl kapacit kolem 5%, velká zátěž taky není pořád, 
>>>> takže vydrží ne jen o rok, ale řádově déle.
>>>>
>>>> Ale je potřeba nikoli kýblovou brigádu a je jedno jestli do cívek 
>>>> nebo do kondů, to ale taky funguje, je to levný, malý, ale 
>>>> balancování trvá tak o 2 řády dýl (mimochodem - používám to taky, 
>>>> je to levný a dá se to dát všude, co je zapnutý je občas)
>>>> https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html
>>>> https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html
>>>>
>>>> ale co má velkou zátěž, nebo jede často, tak bude lepší ten s 
>>>> toroidem nebo supercapem, toroid už jsem sem dával tak supercap, 
>>>> ale ty hodně lezou do peněz
>>>> https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html
>>>> https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html
>>>>
>>>>
>>>> Jan Kuba napsal(a):
>>>>> Slaboučký článek pak slouží jako propojka.  Kdyby se to 
>>>>> balancovalo i při tom odběru tak podle mě ta baterie vydrží mnohem 
>>>>> déle. 
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230402/f8af2ff2/attachment.htm>
------------- další část ---------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: v0EOaD5L47wbRNjE.png
Type: image/png
Size: 8827 bytes
Desc: [žádný popis není k dispozici]
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230402/f8af2ff2/attachment.png>