<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Trochu počítání:<br>
    <br>
    Q = C * dU<br>
    I = Q * f = C * dU * f<br>
    f = I/(C * dU)<br>
    <br>
    Takže když I bude 10 A, dU 100 mV a C 100 µF, aby se to poskládalo z
    rozumných keramik, f vyjde 1 MHz, nebo třeba 2 MHz pro 50 mV.<br>
    <br>
    To by mi přišlo celkem OK.<br>
    Jenže co když bude potřeba pomoct více článkům?<br>
    Na to mi ty kapacitní metody přijdou moc komplikovaný.<br>
    <br>
    Naproti tomu s indukčností stačí tahat výkon z článků co maj víc
    přímo ven a tím snižovat I přes celou sérii, přičemž tohle můžou
    jednotlivé sekce dělat zcela paralelně. Tedy je jedno, jestli se to
    děje s 1 nejsilnějším článkem, nebo 9 z 10. Při nabíjení zas
    obráceně, přebytečný náboj od nejslabších se tahá ven a zvyšuje
    celkový nabíjecí proud pro ostatní.<br>
    <br>
    Zatím uvažuju o tomhle:<br>
    <img src="cid:part1.jAIEh4oy.qgi798Dv@seznam.cz" alt=""><br>
    Řídit by to mělo ňáký ATtiny z novější řady co má DAC a CCL, aby to
    mohlo běžet jako step-up v proudovém režimu. Tedy timer nahodí
    výstup a po dosažení nastaveného napětí D-S dolního tranzistoru ho
    komparátor zas vypne.<br>
    Teda aspoň doufám že to tak půjde, s CCL/LUT jsem zatím nic nedělal.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 8:41 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:6b9499c8-bf00-7a70-10a6-8b2413f657ce@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <p><font face="Arial">Máte pravdu. Takže jste toho názoru, že
          balancer bez indukčnosti by šel udělat rozumně i kdyby
          balancoval proudy velikosti 10 - 30 A?</font><br>
      </p>
      <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 18:11 Pavel Hudeček
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:be4eae05-5ca0-497e-bab4-568b1248ac67@seznam.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
          charset=UTF-8">
        Dejme tomu, že transfer je zahájen při překročení rozdílu 40 mV.
        Probíhá nabíjení, napětí se rozlejzají a náhodou zrovna při 4 V
        rozdíl překročí hranici. Jeden článek má 4,02 a jeden 3,98 V.
        Rozdíl tedy činí 1 %.<br>
        To znamená, že při přenosu se ztratí 1 % energie.<br>
        Účinnost je tedy 99 %.<br>
        A když se to stane při vybíjení a náhodou až při 3 V, 40 mV je
        1,333 %, účinnost bude 98,666 %.<br>
        Kdyby došlo na extrém, že balancer těžce nebude stíhat a
        nejhorší článek bude mít už 3 a nejlepší ještě 4, účinnost bude
        3/4, tedy 75 %.<br>
        <br>
        PH <br>
        <br>
        <br>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 01.04.2023 v 14:18 Martin
          Záruba napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
          cite="mid:e4a4fe09-f92b-3027-27a1-d100fe4f9562@volny.cz">
          <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
            charset=UTF-8">
          <p><font face="Arial">Asi jsem natvrdlý, chápu princip s
              indukčností, ale pokud tam není, tak jestliže chci z
              většího napětí, (třeba v tom supercapu) dobít ten slabší
              článek, tak jediným, co omezuje proud jsou odpory v celé
              cestě, ať jsou realizované čímkoli. No a na těch se ten
              rozdíl musí přeměnit na teplo. Je to nevýznamné nebo ta
              účinnost je pak bídná?</font><br>
          </p>
          <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
          <div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 13:15 Jaroslav
            Lukeš napsal(a):<br>
          </div>
          <blockquote type="cite"
            cite="mid:381edba4-bcea-2cad-f012-829854667bd9@wo.cz">Vydrží
            mnohem déle, ikdyž balancovací proud je 1% odběru. Ony ty
            aku mají rozptyl kapacit kolem 5%, velká zátěž taky není
            pořád, takže vydrží ne jen o rok, ale řádově déle. <br>
            <br>
            Ale je potřeba nikoli kýblovou brigádu a je jedno jestli do
            cívek nebo do kondů, to ale taky funguje, je to levný, malý,
            ale balancování trvá tak o 2 řády dýl (mimochodem - používám
            to taky, je to levný a dá se to dát všude, co je zapnutý je
            občas) <br>
            <a class="moz-txt-link-freetext"
              href="https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html"
              moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html</a>
            <br>
            <a class="moz-txt-link-freetext"
              href="https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html"
              moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html</a>
            <br>
            <br>
            ale co má velkou zátěž, nebo jede často, tak bude lepší ten
            s toroidem nebo supercapem, toroid už jsem sem dával tak
            supercap, ale ty hodně lezou do peněz <br>
            <a class="moz-txt-link-freetext"
              href="https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html"
              moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html</a>
            <br>
            <a class="moz-txt-link-freetext"
              href="https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html"
              moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html</a>
            <br>
            <br>
            <br>
            Jan Kuba napsal(a): <br>
            <blockquote type="cite">Slaboučký článek pak slouží jako
              propojka.  Kdyby se to balancovalo i při tom odběru tak
              podle mě ta baterie vydrží mnohem déle. </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>