OT: opet trzni volba (bylo: Re: Dalsi pojednani o kurvitkach...)

[Jirka]

Ano, situace ve zdravotnictví není zdaleka ideální. Ale to nikde ve 
světě, u nás je jedna z těch lepších. Materiálové možnosti se nedají s 
reálným komunismem srovnávat, vědomosti lékařů jsou taky lepší, protože 
jim nikdo neznemožňuje komunikaci se světem. Samozřejmě zůstali "lidi" a 
jejich povaha.

Mně též umřel táta na stejnou chorobu, ale s tím rozdílem, že v hlubokém 
komunismu a podstatně mladší. Než vůbec přišli na to, co mu je, tak bylo 
pozdě. A to byly známosti, jinak to tehdy prakticky vůbec nešlo.

Tvrdím, že když se snažíte, tak dnes normální oficiální cestou dosáhnete 
uspokojivého stavu. Nesmíte ale očekávat, že se něco stane samo. No proč 
taky?

Přečtěte si z nejrůznějších pramenů x příběhů lidí z celého světa, co 
měli sami nebo v rodině nějaké zdravotní problémy. Bez vlastní 
iniciativy by neuspěli.

Ta vlastní iniciativa znamená informovat se a pak konat. To už jsem 
napsal. Případně se ozývat a zase konat, když se mi něco nelíbí.

Nikdo kromě rodičů v mládí není náš opatrovník a my snad nejsme malé děti.

Skončeme to už, nikam to nevede a věci jsou jasné.

---
Jirka

> Já si vážně to komunistické zdravotnictví nepřeju, ale nepřeju si ani to "nové", snad kapitalistické.
> Já chci zdravotnictví, co lidi uzdravuje, léčí a je k nim pozitivní.
> Nebudu brát v potaz moje léčení. S tím mám také svoje zkušenosti.
>
> Jaká je situace:
> Můj otec:
> Problém s prostatou. Následně rakovina prostaty. Následně rengen plic s nálezem "C", prosím čtěte jako carcinom. To se ale běžně
> člověk nedozví.
> Další kontrola za půl roku ! ! !
> Dělá si z nás doktor prdel ?
> Ne, nedělá, je to tak. Pan pacient přes sedmdesát let, prostě počkáme. Snad do té doby umře.
> Pacient neumřel. Tak co s tím ? Nabídneme mu účast ve francouzském projektu. Deset injekcí za deset tisíc.
> Snad by je měl i zadarmo, ale už byl tak v prdeli a furt plival krev, že mu řekl, ať si to už strčí pan doktor do prdele.
> Když ležel na oddělení, tak mu tam nosili každé dvě hodiny 2 dcl vody. Dali mu to na stolek a odešly (sestřičky).
> To, že se nemohl sám napít nikoho nezajímalo.
> Hnus, hnus, hnus.
> Vinohradská nemocnice Praha.
> Dodnes je mi z toho na blití a napíš ještě o mojí mamce. Je to hodně podobné.
> Jindra Polívka