OT: fluor v prirode - Re: OT "ekologie" a pod (bylo O riadenej destrukcii cipov)

[Simon Cihelník]

Velmi OT
-----------

1. V te nejobecnejsi rovine jde o to, ze chemicke procesy geologickeho 
puvodu v prirode vedou k termodynamicky nejstabilnejsim slouceninam. Tj. 
takovym, ktere jsou v priozenem cyklu rekombinace anion - kation, coz je ona 
"ziva" sila, jakesi self assembly, chemie nejvyse. Kde uz dalsi premena v 
historicke dobe, kterou clovek dokaze mapovat, neni pravdepodobna. Proto se 
neda dolovat ani jinak ziskavat z prirodnich zdroju hydroxid sodny, kyselina 
sirova, ale ani treba methanol, kyselina octova, chlorid zelezity. Taktez 
zname procesy probihajici behem sopecne cinnosti se ridi temito principy. 
Bez vyjimek.

Hmotnejsi elementarni halogeny (brom, jod) mohou vznikat ve vodnem prostredi 
mori predevsim fotochemicky (ozdravny ucinek morske vody), tedy presneji 
fotolyticky jako dusledek ucinku UV-C na vodu, resp. system voda-kyslik. 
Lehci halogeny (chlor a fluor) takto vznikat mimo stopova mnozstvi vubec 
nemohou, brani tomu podstata systemu, v nemz se nachazeji. Pokud by mely 
nekde v prirode vzniknout organofluorove slouceniny, nemohou vzniknout 
prirozenou fluoraci, tj. z reakce s elementarnim fluorem, protoze ten neni 
geologickemu systemu ani biosystemu dostupny. Presto - i pokud by byl 
dostupny, fluor si dle vyse uvedeneho odstavce nevybere za partnera do 
slouceniny ani siru (na SF4 ci SF6), dokonce ani uhlikate substraty (za 
vzniku organofluorovych sloucenin), nybrz nektery z kovu. Nepohrdne ani 
kovem vazanym ve sloucenine, dokonce i sloucenine, kterou dle vyse uvedeneho 
odstavce lze povazovat za nejvyssi prirozene stadium recyklace prvku (napr. 
oxidem, siranem nebo jinym halogenidem). Zkratka fluor si sveho vyvoleneho 
vzdy najde a to dosti bezhlave. Proto tvrdim, ze geologicky proces nemuze 
mimo stopova mnozstvi produkovat fluorove slouceniny mimo fluoridy pevne 
(CaF2 a jeho rekombinace) a plynne (HF - fluorovodik, ovsem ten neni mozne 
povazovat za konecne stadium prirozene recyklace fluoru v prirode, nybrz za 
pouhy meziclanek).

2. Biologicke procesy to maji s organohalogenovanymi slouceninami tezke. 
Vazba uhlik - halogen totiz neni z nejpevnejsich. Proto na ni zrejme matka 
priroda nic podstatneho nevystavela, tuto vazbu nenajdeme temer nikde. 
Meritum celeho problemu lze rozdelit do dvou casti -

a) Faktu, ze clovek vyuziva jinych metod k ziskavani organohalogenovanych 
sloucenin, nez priroda. A nutno dodat, ze metod velmi drastickych. Zatimco v 
prirode konci enzymaticky proces u tvorby methylchloridu, tj. tato 
sloucenina vznika ve vodnem prostredi pri teplotach kolem 10 - 15 °C ucinkem 
chloru ve forme chloridoveveho anionu z morske soli, clovek je schopen 
pripravitt i stupne vyssi - dichlormethan, trichlormethan (= chloroform) a 
tetrachlormethan. Ke genezi techto sloucenin potrebuje rafinovany zemni plyn 
(methan) a volny halogen (chlor), ktery ziska elektrolyzou morske soli. 
Vlastni reakce chloru s methanem bezi pri stovkach °C a je velmi bourliva.
b) Faktu, ze kazdy artefakt lidske cinnosti ma svuj kratkodoby ucel, tj. 
smyslem je evidentni posun rovnovahy. Zatimco v prirode je smyslem prave 
rovnovaha. Organohalogenovane slouceniny, tim, ze je priroda, az na cestne 
vyjimky, nezna, se velmi prosazovaly jako kraktodoba reseni problemu, se 
kterymi si clovek nevedel rady - vycet je to tragicky (z tech vseobecne 
znamych) - od DDT, pres PCB, pres dnesni fatalni problemy s retardery horeni 
v plastech, pres polychlorovane dioxiny... Vsechno toto jsou slouceniny, na 
ktere priroda neni pripravena, resp. pouziva na ne k jejich prevedeni na 
(viz bod 1) neskodne formy, jedine zbrane, ktere ma k dispozici a to bud 
nedopada dobre (DDT vs. ptactvo) a nebo je interval takoveho reseni tak 
dlouhy, ze se tyto latky stavaji nedilnou soucasti ekosystemu, ktery 
pochopitelne ovlivnuji (PCB a dioxiny). Nyni se dostavam teprve k 
souvisejicimu - podobne si clovek vymyslel extrastabilni polyhalogenovane 
alkany jako vysoce stabilni slouceniny. Ona stabilita je klicem a odpovedi.
Otazka nezni, zda se Zeme s nimi vyrovna, ale za jakou cenu.

Hezky vecer,
Simon Cihelnik