Re(2x): Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved

[vicek.radek@ozjc.cpost.cz]

Ja jsem to "precital" :-) a myslim, ze jste smotal pate pres devate - s 
prominutim.

Preskakujete z predavani energii vedenim a salanim a zaroven ty zpusoby 
jeste kombinujete.

Zkusim to vepsat do textu.

--- P?vodn? dopis ----------------------------------------------------------
Datum: 22.01.2002  16:41
Od: "Igor Cesko" <cesko@internet.sk>
Pro: vicek.radek@ozjc.cpost.cz, ...
V?c: Re: Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved
----------------------------------------------------------------------------
>  Zdravim!
> Ono je to asi tak:
> Treba rozlisovat, ci sa teplo absorbuje z ineho telesa s vyssou 
>teplotou, alebo ci to chceme vyziarit.

Pod pojmem absorbce (jestli spravne rozumim tak cesky pohlceni) si lze 
predstavit oba zpusoby prijimani tepla. Navic se domnivam, ze lze energie 
prijimane a odevzdavane pocitat kazdou zvlast a jejich rozdil je to zda se 
teleso ohriva nebo ochlazuje.

>Teda ak mame vedla seba 
>biely a cierny chladic a nami produkovane teplo je nulove, tak budu 
>mat obidva chladice rovnake teploty, pretoze tu nie je externe 
>ziariace teleso.

Jen upozornuji, ze i tak v tomhle stavu obe telesa zari a energii ztraci. 
Samozrejme ji zase okamzite odebiraji z okoli.

>Ak zacneme do kazdeho chladica davat urcity 
>vykon, tak pri ustalenom stave bude mat cierny chladic nizsiu 
>teplotu, lebo viac vyzaruje pri danom teplotnom rozdiele voci okoliu 
>(lepsiu emisivitu). Okolie ale musi byt "tvrde" ohladom teploty 
>(staci odvadzat teplo).

Vy ale tady dokazujete neco (ze cerne teleso lip vyzaruje) a pritom 
vychazite z toho ze to neco plati. Takze vam to samozrejme musi vyjit. :-)

Navic pro zareni je uplne jedno jake je okoli (zda tvrde ci nikoliv) teleso 
o urcite teplote zari porad stejne.

>
> Ak by sme mali opacny pripad - absorpcia tepla (napr. slnecny 
>kolektor), bude pripad opacny, lebo biele teleso odrazi viacej svetla 
>do okolia a cierne teleso ho pohlti.

Jenze tady musite uvazovat jen prenos tepla salanim. Vzhledem k tomu, ze se 
snazime kolektor od okolniho prostredi izolovat muzeme prenos tepla vedenim 
z okoli zanedbat.

>
> Preto prakticky v elektronickom zariadeni: ak chceme chladic, 
>ktory je umiestneny pri zdroji tepla, tak z tej strany by mal byt 
>lesteny (alebo tam dat alobal),

Ano, ale pomuze vam to jen proti odstineni salani.

>z chladnej strany cierneny.
Proc?

>Zalezi 
>iba na rozdiele teplot: Ak je okolie teplejsie, oplati sa lesteny 
>chladic a teplo odvadzame prudenim (obmedzime prijem salanim). 

Pokud je okoli teplejsi nepomuze vam nic a pokud jeste zvysite proudeni 
ohrejete chladic jeste rychleji.

Prijem tepla salanim nelze omezit zadnym vetrakem!!!! Ja dana jen schopnosti 
povrchu pohltit toto zareni.

>Ak je okolie chladnejsie treba chladic tmavy -
Proc?

>chladime vtedy 
>prudenim, ale aj salanim (a salanim tym viac, cim je vacsi rozdiel 
>teplot - ide to so stvrtou mocninou teploty !!! (T1na4 minus T2na4) - 
>Stefan Boltzmanov zakon).
Ano s timhle souhlasim. Jen je si opet treba uvedomit, ze to jen uvadi o 
kolik vic teleso zari kdyz je rozdil takovej jakej je, ale opet zde nevidim 
zavislost na povrchu telesa. Urcite v tom vzorci to bude zahrnuto take, ale 
jak zde nekdo psal tak ta emisivita je v podstate stejna.

RadekCX