Re: STM32 a nepájení/mioení napití 3.65V
Pavel Hudeček
edizon na seznam.cz
Pondělí Duben 7 03:08:58 CEST 2025
No to se asi projeví, ale vzhledem k přetíženosti toho pinu nejspíš
zanedbatelně:-)
Další věc je, že když ten PIN má umět i ADC a má jít použít bez nějakého
speciálního přepnutí, může to bejt zanedbatelný i u vstupu.
Ale pak zas je otázka, co je zanedbatelný. Aneb když vezmu oscilátor ze
4093 s odporem 56M, bude v rámci pohybu v hysterezním pásmu žrát víc než
odpovídá tomu R. A toho si všimnu, až mi vyžere nějakou pidibaterku.
PH
Dne 07.04.2025 v 1:27 Petr Labaj napsal(a):
> To jo.
> To s těmi slabými H tak vymyslel Intel v řadě 8051 (nebo možná už
> 8048), kdy se tomu při změně L->H dal jen pulz a pak už se to drželo
> jenom pull-upem.
> Říkali tomu tuším pseudo bidirectional nebo něco takového.
> To už je naštěstí minulost.
>
> Ale já měl na mysli normální moderní procesor. Když se přepne do
> vstupního režimu a dá se mu na vstup úroveň v zakázaném pásmu mezi L a
> H, tak se mu zvedne interní spotřeba.
> To je celkem normální, a dělají i různé 74HCxx atd.
>
> Ale co se stane, když se ten pin naprogramuje jako výstupní. A velkou
> zátěží se dostane do stavu, že je jeho výstupní úroveň právě v tom
> zakázaném pásmu.
> Uvnitř přece je ta vstupní struktura stále nějak připojena na ten pin.
> Tak projeví se i tady to interní zvýšení spotřeby nebo ne?
>
> Díky.
> PL
>
> *****************
>
> Dne 7.4.2025 v 0:28 Pavel Hudeček napsal(a):
>> U některých procesorů se nad tím přemýšlet musí, zpravidla jsou to
>> nějaké staré krámy. V minulém století, když měla noha procesoru
>> rozsvítit LEDku, musela to zpravidla dělat nulou, protože v opačném
>> směru byl jen pull-up, nebo něco, co zachovávalo s tímto stavem
>> kompatibilitu. Mělo to i výhody, např. nebylo potřeba žádné přepínání
>> směru. Ale hlavně to byl relikt NMOS technologie a ta zas
>> minimalistický nástupce TTL. A obvody ve starých MCU byly často různě
>> zjednodušené, aby se to tam vůbec nějak vešlo. To pak vedlo k
>> možnosti vzniku divných stavů a divného chování.
>>
>> To třeba u Atmelu skončilo přechodem 51->AVR, jinde podobně, nebo jen
>> novými řadami. Od té doby se LEDka zapojuje proti + nebo - podle
>> toho, jak se to na DPS hodí, nebo podle preferencí autora.
>>
>> Pak zas nastalo meziobdobí, kdy tehdy nové 32b MCU s vyšší integrací
>> měly menší tranzistory a tedy slabší porty. Výrobci se časem naučili,
>> že se to zákazníkům nelíbí a tak začali výstupy dělat z větších
>> tranzistorů, než zbytek čipu. Napřed jenom pár, jako zmiňuje Andrej,
>> později (skoro) všechny. Takže dnes si s tím nemusíme moc dělat
>> starosti.
>>
>> Ale zas to pak může překvapit. Třeba se ukáže, že jeden pin je jiný,
>> nebo skupina pinů je jiná, např. aby měla nižší kapacitu kvůli nějaké
>> rychlé periferii, nebo že nohy kde může bejt I2C jsou horší, aby
>> nedělaly ostré hrany. Ale zrovna tohle zas vymizelo potřebou zapnout
>> fast režim.
>>
>> Závěr teda je, radši kouknout do DS, aspoň jestli není potřeba si na
>> nějaký nohy dávat pozor.
>>
>> PH
>>
>> Dne 06.04.2025 v 21:54 Petr Labaj napsal(a):
>>> Já jsem nad tím nikdy nijak moc nepřemýšlel.
>>> Myslíte, že u pinu ve výstupním režimu jeho výstupní napětí
>>> ovlivňuje spotřebu stejně jako by byl ve vstupním režimu?
>>> A že tedy pokud by byl kvůli vysoké zátěži přetížený pin někde
>>> uprostřed mezi L a H, tak že by to nějak zásadně ovlivňovalo interní
>>> spotřebu chipu?
>>> Já bych čekal, že toto by nemuselo mít žádný vliv. Tak jako napětí
>>> na tom samém pinu, který přepnu do režimu analogového vstupu, snad
>>> taky nezvyšuje spotřebu.
>>> Nebo to vidím úplně blbě?
Další informace o konferenci Hw-list