Re: Brzdové odpory - bylo Jak svařovat konce termočlánkového vedení?

Pondělí Prosinec 23 01:39:41 CET 2024

No jen tak pro zajímavost, co já s tím řeším. Na dráze se dějí různé 
věci a připojit elektroniku ke kolejím, byť přes drenážní tlumivku, je 
docela problém. Takže polarizované drenáže vyrábím už 14 let a vlastně 
celou dobu řeším odolnost proti různým přepětím.
https://vaelektronik.cz/epd160rd.html
Při tom mě nezajímají přepětí jako úder blesku, nebo nějaké prsknutí na 
troleji, na to je na vstupu ještě před tlumivkou vícekomorové jiskřiště 
s odolností 50 KA/350us. Problém jsou impulzy s délkou od desítek ms do 
několika vteřin s napětím několik set voltů.

V podstatě ta polarizovaná drenáž funguje jako dioda, v propustném směru 
má zařazený impulzní regulátor proudu. Běží na 300 Hz. Když jsem s tím 
začínal, říkali mi, že napětí na koleji má být do 70V. Tak jsem první 
drenáž dělal na 150V a po tom co vyhořela, v dalších už jsou tranzistory 
na 250V. První pokus byl dát jako ochranu pro závěrný směr 150V 
varistorovou přepěťovku. Po týdnu dopadla takhle.
https://vaelektronik.cz/fotky/prepet2.jpg

Tyhle přepěťovky jsou dobré na impulzy dlouhé desítky us s proudem v 
desítkách KA, ale tady tečou desítky až stovky A po dobu desítek ms až 
jednotek vteřin. Takže to chráním v závěrném směru tak, že je tam 
kondenzátor a když jeho napětí dosáhne nastavené maximum, připne se 
odpor a při těch 200V se obvod zatíží proudem 150A. Tam právě dávám 
dvojici brzdových odporů TR332 z Tesly Blatná. Jeden ten odpor má 200W s 
chladičem a snese impulz 15 KW po dobu 50 ms. Až když tohle nestačí a 
při proudu 150A napětí dál roste, nebo se překročí čas zatížení, sepne 
se to do zkratu a vypálí to pojistku.

Tohle se mi osvědčilo a na 95% míst to chodí dobře. Občas se někde 
stane, že pojistka odejde. Zatím na jednom místě odchází častěji. Jednou 
tam dobráci dali místo rychlé pojistky obyč. gG, protože je jednak 
levnější a taky víc vydrží. Dopadlo to takhle
https://vaelektronik.cz/fotky/vyhor.jpg
To jen pro představu, co se na kolejích děje, jaká energie v tom je. V 
těch modulech je vždycky paralelně 20 tranzistorů, každý se 
zatižitelností 60A. Tranzistory na větší napětí jsou problém, mají 
příliš velký odpor.

Občas se stále daří, že se to namontuje někde, kde se dějí věci, co jsem 
ještě neviděl. Proto teď dělám moduly s SiC tranzistory 650V, ostatními 
součástkami (kondenzátory, odpory) je to bez změny tišťáku omezené na 
500V. Ale v tom místě, kde se tyhle špičky vyskytují, je i stálá 
velikost napětí tak asi do 150V. Koleje někde mají paralelní posilovací 
vedení, právě aby se úbytek držel pod 70V. Tady to vedení buď není, nebo 
nefunguje. Jenže já jsem ve styku jen s těma plynařema a donutit dráhu k 
řešení tohoto problému je boj s větrnými mlýny.

Anděl

Dne 22.12.2024 v 17:00 Petr Labaj napsal(a):
> Ty bílé keramické 20W odpory jsou fajn. Taky je používám jako zátěž 
> při nějakých měřeních a pokusech.
> Ale ty brzdové a další odpory, co vyrábí ten kamarád, jsou trochu jiný 
> výkonový level.
>
> Speciálně ten do té Řeže byl odpor pro zatížení myslím 250kW.
> Tam to prý testují tak, že na to skutečně připojí těch 250kW a musí to 
> vydržet běžet 15 minut.
> Ten odpor je bedna o velikosti slušné ledničky a má 2 ventilátory.
> Při pokusech se jednomu z těch ventilátorů roztavily lopatky, protože 
> tam byl nějak špatně navržený průtok vzduchu.
> Resp. proud vzduchu z těch dvou ventilátorů nějak navzájem interferoval.
>
> Jeho velkými zákazníky jsou prý například bioplynové stanice.
> Bakterie vyrábí ten plyn furt a nedají se vypnout. A tak když je třeba 
> krátkodobě přerušit dodávku elektriky, posílá se do podobných odporů, 
> kde se maří.
> Při dlouhodobých výpadcích odběru se pak ten plyn pálí na flérách.
> Ale při krátkodobém ne, protože zastavení a pak zase rozběh turbíny 
> trvá dlouho, jelikož se musí přifázovat.
>
> PL
>
> ******************
>
> Dne 21.12.2024 v 15:03 Vláďa Anděl napsal(a):
>> Používám brzdové odpory v hliníkovém pouzdru 
>> https://tesla-blatna.cz/rezistory/ a jejich impulzní a krátkodobá 
>> zatižitelnost je velice dobrá. Jsou vinuté drátem. Ale obyč. drátové 
>> výkonové odpory v keramickém pouzdru toho taky snesou hodně, jen to v 
>> datasheetu nepíšou. 
>> https://www.tme.eu/cz/katalog/vykonne-rezistory_100511/?params=36:1437012_vykon:20w 
>> Ten odpor jsem rozebral, zvážil drát a počítal jsem energii pro 
>> nárůst teploty o 100 stupnů. Musel bch někde hledat, jak mi to vyšlo, 
>> jen vím, že mě to dost překvapilo.
>>
>> Anděl
>>
>> Dne 21.12.2024 v 12:06 Petr Labaj napsal(a):
>>> Ještě historka z natáčení. I když tam šlo o bodování odporových 
>>> plechů, ne drátů.
>>>
>>> Mám kamaráda, co má firmu na výrobu zakázkových velkých brzdných 
>>> odporů.
>>> Byl jsem u něho na návštěvě z jiných důvodů. Stěžoval si, že mu 
>>> němčouři nedodali včas materiál, ale zákazník chce svůj odpor včas.
>>> Tak jsem se nabídl, že budu chvíli hýbat rukama a pomůžu.
>>> Výsledkem bylo, že jsem 9 hodin skládal a následně bodoval odporové 
>>> kanthalové plechy.
>>> Bylo to nějakých 1200 bodových svarů (300 spojených míst, každý pro 
>>> sichr a pro správné vlastnosti 4x sbodovaný).
>>> Bylo to pro nějakého nóbl zákazníka. Mám pocit, že pro Ústav 
>>> jaderného výzkumu v Řeži.
>>> Tak je virtuální stopa mé práce i v jaderném odvětví.
>>>
>>> Z odporových plechů se dělají jen velké brzdové odpory (v řádu 
>>> kilowattů a výš).
>>> Takové ty normální (k běžným měničům na výtazích, soustruzích a kde 
>>> všude) se motají drátem.
>>> A ty dráty ke koncovým plechovým objímkám se taky bodově přivařují.
>>>
>>> PL
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list