Re: jaký regulátor

Sobota Srpen 10 23:30:04 CEST 2024

Já jen když jsem viděl to schema s atmegou, tak si dovolím tvrdit, že 
jsme lepší :-) Když kolega dosáhnul toho správného důchodového věku, 
pustil se do vláčků. Já mu k tomu dělám destičky a on si to programuje.

Měkký zdroj? To snad né. Má tam zdroj 12V 5A a někdy to ve špičkách 
nestíhá. Výhybky má s elektromagnetem a to si ve špičce vezme pořádný 
proud. Někdy jich přepíná i víc najednou. Jinak všechno to máme 
postavené na silabsech. Tady je centrála

https://vaelektronik.cz/fotky/centrala.png
Ta má připojení na PC a dvě linky DCC. Modul SIL51 jsme kdysi udělali 
jako náhradu libereckého PIGGY535+, který přestali vyrábět, dávali jsme 
to do baterkáren.
https://vaelektronik.cz/fotky/sil51.gif
Centrála má dvě linky DCC, jedna pro lokomotivy a druhá pro všechno 
ostatní (výhybky, semafory, signalizační "kontakty"). Pro každou linku 
je jeden MCU, který jen dostane úkoly a řeší je. Master má z PC nahraný 
model kolejiště (je konfigurovatelný) a řídí, co se má kdy rozjet a kam 
to má dojet. V simulaci si s mašinkama jezdí klidně i jen na obrazovce :-)
Obě linky mají měření proudu a třeba aby při mechanické závadě neshořelo 
vinutí ve výhybce, měří se čas, za kdy se cívka kontaktem vypne. I když 
je výhybka v pořádku, ty časy se sledují a podle toho se zjišťuje její 
"zdraví". Ta druhá linka má i zpětný kanál. Když lokomotiva najede na 
kontakt, ohlásí to její polohu a její číslo. Je to modulované proudem 
0,5A na 128 KHz a tuším, že tam má přenosovou rychlost 4800 Bd. Proto je 
tam ten LC filtr. Je to navržené tak, aby tomu nevadila špička při změně 
polarity na DCC. Proto jsme to taky oddělili od DCC pro lokomotivy. Bál 
jsem se rušení od motorů.

Destička loko https://vaelektronik.cz/fotky/loko.png
má obousměrný PWM výstup pro motor, pak výstupy pro ledky a přes 
tranzistor T1 výstup pro vysílací infra ledku. Ta svítí pod lokomotivu a 
vysílá číslo lokomotivy. Tranzistorem se moduluje výstup TX výstupem 
časovače, který má 36 KHz. V kolejišti jsou infra přijímače pro dálkové 
ovládání.

Deska kontakt https://vaelektronik.cz/fotky/kontakt.png
má 8 vstupů pro infra přijímače. Přes U3 se dělá rychlé skenování, 
jestli se někde něco děje. Pokud jo, přes U2 se připojí k UARTu a přečte 
se číslo lokomotivy. Přes T1 se namoduluje časovač (nosný kmitočet) na 
TX a přes vysílací odpor R3 se vyšle proudový signál do zpětného kanálu 
do DCC.

Deska výhybka https://vaelektronik.cz/fotky/vyhybka.png
měla mít taky zpětný kanál, ale nakonec jsme ho zrušili. Délka impulzu a 
proud se hlídá v centrále. Takže se ví, že výhybla přepla.

Tak takhle si tady hrajeme, když náhodou zbyde čas :-)

Anděl

Dne 04.08.2024 v 21:37 Pavel Hudeček napsal(a):
> Viděl bych to takhle:
> 1. Příkon je tak malej, že nejsou starosti s chlazením lineáru.
> 2. Je zanedbatelnej ke spotřebě celého komplexu, aneb jedoucí vláčky 
> žerou určitě mnohem víc a bez nich to nedává smysl
> 3. UinMax nepřekračuje limity běžně dostupných lin. stabilizátorů
>
> Závěr: Není důvod to komplikovat, i když by teoreticky bylo hezké na 
> ten rozsah mít spínanej regulátor.
>
> Takže jedinej důvod pro spínané řešení by byl, že vhodnej šváb a 
> všechno k němu mám nadbytečné na skladě, např. od umřelého projektu.
>
> PH
>
> Dne 04.08.2024 v 19:40 Jindrich Fucik napsal(a):
>> Ono mne to zajímá více méně teoreticky.
>> Abych mluvil konkrétně - jedná se o ovladače k vláčkům. V zásadě se 
>> dá říci, že jsou všechny stejné a už jsem na to narazil několikrát.
>> A teď podobné téma otevřela komunita FREMO.
>>
>> Podstata je taková, že si každej kolem kolejiště tahá telefonní kabel 
>> a dává přípojná místa "dokud to funguje", takže prostě dráty a 
>> přípojky jak od indického telekomu. To je důvod toho rozptylu napětí. 
>> Pochopitelně je u toho snaha zapojit ovladačů co nejvíce. A protože 
>> vláčky jsou hračka, je zdroj schválně měkký.
>>
>> Existují různí lidé, kteří propagují různé názory a tak je to někdy 
>> zajímavá podívaná. Tady je třeba jedno oblíbené schéma:
>> https://fremodcc.sourceforge.net/diy/fred2/hard/FREDI-1_8-C.sch.pdf
>> Tenhle autor kupříkladu strašně lpí na THT procesorech v paticích.
>> V další verzi nahradil LM2936 za ISL85412 a tak si říkám, jestli to 
>> stojí za to.
>>
>> Dne 04.08.2024 v 16:25 Petr Labaj napsal(a):
>>> Řekl bych, že tento případ je specifický a není asi obecně 
>>> "nejlepší" řešení.
>>> Zvlášť když je napětí "něco mezi 5 a 10V". Tedy zřejmě se i 
>>> nepredikovatelně měnící.
>>>
>>> Tak k tomu na den přilepit bateriově napájený modul s ESP, který 
>>> bude měřit reálné podmínky a se sekundovou periodicitou je posílat 
>>> přes WiFi na nějaké PC.
>>> Pak už je to jen úkol pro Excel, aby z tabulky o 86400 řádcích 
>>> spočítal, co vyjde energeticky líp.
>>>
>>> Případně udělat napájení ekologicky a zajistit vyrovnanou zátěž toho 
>>> napájení.
>>> Když už je tam procesor, tak by si mohl své napájení řídit sám
>>> Dát tam supercap, a procesor by v době nevytížené linky (kdy bude 
>>> napětí vysoko) nabil přes DC-DC ten supercap třeba na 5V.
>>> Pak procesor shodí linkou SHDN ten měnič a pojede jen z toho 
>>> kondenzátoru přes nějaké LDO.
>>> Třeba by se na do dala získat nějaká dotace z fondu Moderní 
>>> ekologické způsoby napájení.
>>>
>>> A 2 poznámky:
>>> - Je tam napsáno "máme zařízení". Tak už to asi nějak řešené je. Co 
>>> nevyhovuje?
>>> - Je nezvyklá až podezřelá kombinace Tvého jména a procesoru AVR.
>>>
>>> PL
>>>
>>> *******************
>>>
>>> Dne 4.8.2024 v 12:17 Jindrich Fucik napsal(a):
>>>> Ahoj,
>>>>
>>>> mám takovou teoretickou otázku. Máme zařízení, které má velmi malou 
>>>> spotřebu. Procesor ATmega328P (8MHz), deset tlačítek, tři ledky.
>>>> Zařízení je za velmi dlouhým napájecím kabelem, na začátku je 12V, 
>>>> ale pak je spoustu úbytků a tak, takže na konci je celkem měkkých 
>>>> něco mezi 5 až 10V. Procesor žije na 3.3V. Navíc je zařízení 
>>>> připojené "pohyblivě", takže ho někdo občas (někdy i často) vytáhne 
>>>> a znovu zapojí v jiné části vedení.
>>>>
>>>> A teď otázka. Jaký udělat regulátor? Pokud tam nechám LDO, je sice 
>>>> smutné, že část energie vyzářím jako teplo, ale při spotřebě toho 
>>>> zařízení to asi bude dost málo energie. Pokud tam dám nějaký step 
>>>> down, tak bude produkovat špičky při zapnutí a vlastní spotřeba 
>>>> toho měniče bude blízko toho tepla vyzářeného LDOčkem.
>>>>
>>>> Nemáte někdo na tohle téma udělanou nějakou snadno pochopitelnou 
>>>> studii?
>>>>
>>>> Děkuji za nápady.
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list