Re: [OT] Solární konektory MC-4 a nářadí k nim

[Petr Labaj]

Díky za odpověď.

Že letovaný spoj není vhodný do míst s vibracemi je jasné. Ale solární 
instalace je naprosto jiné zvíře. Je to instalace stabilní, navíc je ten 
krimpovaný pin zasunutý do dlouhého plastového pouzdra konektoru, takže 
by to asi nevadilo dokonce ani v případě vibrací.

Že má krimpovaný spoj (nebo může mít) menší přechodový odpor než pájený 
je pravda. Ale my se tady bavíme o krimpovaném+pájeném spoji.
A ten argument, že cín má vyšší odpor než měď, je jistě pravdivý. Ale u 
pájeného spoje klidně můžu dosáhnou mnohem vyšší styčné plochy, což 
vyšší měrný odpor cínu vykompenzuje. Ale opět - bavíme se o krimpování s 
dodatečným pájením.

Whiskers jsou problémem hlavně bezolovnaté pájky, což rozhodně používat 
nebudu.
Protože už nějaký ten pátek pájím, tak si určitě pohlídám, aby pájený 
spoj nepřelezl původní rozměry.

Arduino projekt nedělám. Ale je to dobrý nápad, nějaké tam strčit. 
Nakonec co by to byla za technika, kdyby v tom nebylo Arduino.

***

Teď úplně nesouvisející věc. Tip, který jsem si odnesl z dnešního 
webináře firmy Tigo. Zmínil to tam nějaký velký solárník s MW elektrárnou.
Hlavní je vyvést kabely z panelu nebo optimizéru vždy směrem dolů.
Že i když jsou to všechno teoreticky hermeticky zalité průchody, tak u 
kabelů vyvedených nahoru se mu tam vždy dříve nebo později dostala voda.

PL

*********************

Dne 7.9.2023 v 6:35 František Burian napsal(a):
> Dobrý den,
>
>  Správně zakrimpovaný konektor nemá mezi jednotlivými vodiči licny 
> žádnou mezeru, takže cín nemá kam zavzlínat.
>
> Cín tedy zůstane jen na povrchu konektorového spoje, může způsobit že 
> se pin nevleze do tělesa konektoru
>
> Naopak v kabelu je mezer mezi drátky licny dost, tam zavzlíná, kabel 
> "ztuhne" tj přestane být pružně ohebný v místě těsně u pinu a při
> vibracích vám po nějaké době upadne.
>
> Pájený spoj má vždy vyšší vnitřní odpor než krimpovaný (cín má vyšší 
> rezistivitu, pokud tedy nepájíte něčím "lepším než měď"), může se
> "vyhřát", může měnit parametry v čase v důsledku difuze cínu. Toto 
> neplatí pro měděné pájky a tvrdé svary, ale ta technologie je dražší
> než kvalitní kleště.
>
> Pájený spoj má menší ohebnost, z principu musí mít "oholenou" část 
> vystavenou povětrnostním vlivům, takže se musí bužírkovat (zase prostor).
>
> Pájený spoj vystavený povětrnostním podmínkám vytváří "tin whiskers" 
> tj malá tenká vlákna cínu která postupem času rostou z cínu a zkratují
> sousední signály. Provýkonové spoje to nevadí (uhoří a ani nepoznáte) 
> ale pro signály v řádech mV to po pár letech přestane bezdůvodně fungovat
> s tím že v kabelu jsou zkraty a netušíte proč. Propípnutí pípákem ty 
> whiskery přepálí takže testem kontinuity projde a znovuzapojený kabel 
> zase
> chvíli funguje.
>
> Dobrý krimp má izolaci vodiče přiraženou až k pinu, žádná část mědi 
> není vidět, není třeba zakrývat např kvůli primární izolaci.
>
> Dobrý krimp lze udělat automatem, pájení nikoliv (toto je hlavní důvod 
> proč firmy na kabelové svazky preferují krimpy - jsou levnější na výrobu)
>
> Jak ale už bylo řečeno, dobrý krimp lze udělat jen dobrými 
> originálními kleštěmi, ne "kombinačkami" kterými to nesvaknete tak aby 
> se měď
> promáčkla v celém objemu vnitřní dutiny a vyplnila hermeticky celý 
> prostor. Konektory scvaklé kombinačkama (nebo origo nástrojem s blbě
> nastavenou silou) mají problém (kromě vyššího odporu) s korozí, po pár 
> letech "ureznou" protože se dovnitř dostane voda, která působí. To
> ale nezjistíte hned, a po pár letech už si nevzpomenete, že to že už 
> to podruhé předěláváte a pořád ještě nemáte kleště tak nadáváte na
> konektor ktreý je v tom nevinně.
>
> Pokud děláte arduino proekt, po kterém po půl roce neštěkne pes, 
> můžete pájet. Pokud to chcete mít dlouhodobé, je potřeba krimpovat.
>
> Lepší než krimp co do parametrů je jen ovíjený spoj, který nebyl 
> doposud ničím překonán (má ale své mouchy, hlavně prostor a ruční práci
> kvůli kterým se vůbec nepoužívá). Nepatrně horší než ovíjený spoj je 
> svar.
>
> NASA má na toto téma dost literatury která se dá dohledat.
>
> Franta Burian
>
> Dne 07. 09. 23 v 0:22 Petr Labaj napsal(a):
>> Aniž bych chtěl jakkoli zpochybňovat cokoli z toho co jste napsal.
>> Vidíte prosím nějaké nebezpeční v tom konektor zakrimpovat a ještě ho 
>> pro sichr, pro menší přechoďák a vlastně i povrchovou ochranu zaletovat?
>> Nezdá se mi, že by následné proletování mohlo vlastnosti zhoršit.
>> Pletu se?
>> Pokud je měď navíc proletováním pokrytá cínem, tak mi to připadá i 
>> jako dobrá dodatečná ochrana proti povětrnostním vlivům. Cín s olovem 
>> jsou snad docela slušná bariéra.
>>
>> Díky.
>> PL