OT: Roboty

[Petr Zahradník]

Díky za report. Zaujala mě hlavně ta Zásilkovna. Celkem nedávno jsem tu téma jejich robotických autíček nadhodil a trochu jsme o nich podebatovali. Tohle jsou docela zajímavé informace, které vypustili ven. Tedy nemyslím nárůst Zásilkovny o 800%, protože to je podle mého názoru dílo covidu, kdy lidé museli všechno objednávat z eshopů.

Vůbec jsem netušil, že ty vozíky jsou až tak hloupé. Věděl jsem, že jsou řízené centrálně, ale myslel jsem si, že přeci jen nějaké rozhodování provádějí. Často s mým synem diskutujeme o tom, co on studuje na vysoké škole, a to jsou právě taková různá řízení, plánování pohybu, multiagentní systémy, umělá inteligence. A já občas (ano, opakovaně) nadhodím, jestli si taková vozítka nevyrobíme, a jestli by je vozítka řídil centrálně, nebo nechal každé vozítko řídit se samostatně. On je nechce dělat, to se dalo čekat. Jinak je stále pro variantu centrálního řízení, protože mu to přijde jednodušší. Já bych zase, kdybych to měl řešit, šel do problému pořádně. Chtěl bych to vyřešit autonomními vozítky, která by o sobě vzájemně věděla, sama si cestu plánovala, a uměla dopravit zásilku na místo bez další pomoci. Přesto musím souhlasit se synem, že to centrální řízení je o dost jednodušší problém a ve výsledku levnější řešení. To jen já bych si vybral složitější cestu.

Že jsou uvnitř rohožek RFID čipy, to jsem věděl, ale říkal jsem si, že to je docela blbé řešení. V rychlosti sejmout RFID, když jsem mimo, to bude problém. Ale vysvětlilo se to tedy těmi magnetickými pruhy. Pak už je jasné, jak může jet vozítko rovně. I když ty jejich rohožky jsou trochu specifické, je tam nárůst ceny, něco to stojí. Jiné systémy fungují jen pomocí kódů na podlaze, nepotřebují dráhu sestavovat a opravovat. Jen umístí kódy podobné QR kódům. Ale tak zajímavé je každé podobné řešení.

Čínská firma, která tato vozítka Zásilkovně dodává, s nimi umí docela zajímavé věci. Mají hned několik případových studií, jaké typy skladů umí řešit. Pěkných nápadů je tam víc. Samozřejmě netuším, do jaké míry to je dílo Číňanů a do jaké míry to okoukali ve světě a jen kopírují.

Mimochodem, pokud by někoho zajímala synova bakalářská práce na téma vzorkovací metody plánování pohybu s omezeními, tak tady si může počíst (v angličtině):
https://dspace.cvut.cz/handle/10467/101277

A co mě ještě zaujalo, to je ten odstavec s implementacemi robotů. Kde píšeš, že zákazník není schopný dodat rozumný popis svých procesů, a ještě by chtěl řešit problém s robotem úplně stejně, jako to dělá člověk. To je totiž velmi podobné s návrhem software. Tedy nemusíme chodit daleko. I já se s tím běžně setkávám. Zákazník nedokáže pořádně popsat problém tak, aby se podle toho dal přímo napsat program. To je v naprostém pořádku, on je laik. Musí nastoupit zkušený programátor, který vše analyzuje sám a hlavně ví přesně, na co se má ptát.

S tím požadavkem 1:1 řešení jsem se také mnohokrát setkal. Třeba takový extrém jsem zažil v jedné spediční firmě. Povolali si mě s tím, že chtějí napsat nový spediční software, protože mají starý DOSový, který už autor odmítá udržovat. A věděli, že už jsem spediční soft kdysi dělal. Majitelka mi hodinu vysvětlovala, jak to tam u nich funguje, všechno mi ukazovala, a já jsem to všechno chápal, protože tu problematiku jsem znal. Všechno vypadalo skvěle. Až do chvíle, kdy jsme si sedli ke stolu a začali si povídat o tom, co jim vytvořím. Začal jsem jí popisovat ty její procesy a mluvit o všech zlepšeních, jak se jim to bude dělat lépe a lépe, co jim tam všechno udělám. A ona mi na všechno odpovídala NE, že to nejde, že mají ISO, že musí všechno tisknout a tohle dělat a takhle blbě to dělat. A prostě samé NE. Nakonec mi řekla, že chtějí přesně to, co dělá jejich 20 let starý DOSový program, ale jako že úplně přesně, nic víc, nic méně, no padlé na hlavu to bylo. Tak jsem se zvedl a řekl jsem jí, že to dělat nebudu, že odcházím. Ona najednou vyskočila také a začala vykřikovat: „My to chceme, na všechno přistoupíme!“ Mně málem kleplo. Tak jsem jí řekl, že teď už to vůbec nebudu dělat, protože takhle pracovat vážně nechci, a odešel jsem.

Ale jako mezi námi, tahle firma byla vždycky taková nějaká divná. Něco málo jiného jsem pro ně dělal a mám s nimi velmi zajímavé zážitky, které jsou na delší vyprávění zakončené kroucením hlavou 😊

A ano, u těch robotů je to ještě mnohem komplikovanější. Ale i třeba u automatických výrobních linek bez robotů. Jednoduše dělat roboticky něco přesně jako člověk, to je problém. Sice existuje ABB Yummi nebo jak se to jmenuje, bez kterého se neobejde žádná sebemenší výstava a na velkých výstavách jsou jich desítky. Ale člověk je člověk, robot je robot. Musí se upravit všechno, co si budeme povídat.

Petr Zahradník, počítačový expert
e-mail: clexpert na clexpert.cz<mailto:clexpert na clexpert.cz>
mobil: 602 409 601
http://www.clexpert.cz<http://www.clexpert.cz/>, http://www.zahradniksebavi.cz<http://www.zahradniksebavi.cz/>
Petr Zahradník, Computer Laboratory
Obvodová 740/14, 400 07 Ústí nad Labem

From: Hw-list <hw-list-bounces na list.hw.cz> On Behalf Of Petr Labaj
Sent: Thursday, January 26, 2023 1:44 PM
To: hw-list na list.hw.cz
Subject: Re: OT: Roboty

Díky laskavosti pan Pouchy jsem se zúčastnil konference Roboty 2023.
Ještě jednou děkuji za vstupenku. :-)
Bylo to přes konferenci, tak sem napíšu aspoň heslovitě pár poznatků a trendů, jak jsem je pochytal.

Robotizace je velké téma a velká věc. Bohužel ale asi víc jinde než u nás.
Šíleně se rozjela třeba v Číně. Byly tam nějaké grafy podle zemí. Za rok 2018 to bylo takové ještě normální, i když Čína byla nejvýš. Ale za rok 2022 už bylo třeba skoro použít jiné měřítko toho grafu, jinak by sloupeček Číny vylezl mimo obrazovku.
Hodně se robotizace rozjela taky například v Polsku.
Tradičně je hodně robotizovaní Jižní Korea. A samozřejmě Japonsko, USA, Německo.

Poprvé někdy od roku 2021 není počet robotů nejvyšší v automotive. Předtím suverénně automotiv vedl, dneska už je víc robotů ve výrobě elektroniky a elektrotechniky.

Firmy prý očekávají v důsledku nejisté budoucnosti spíš vzestup než pokles robotizace. Protože když bude krize a bude třeba omezovat výrobu, tak prostě robota vypnou. Ale vyházet lidi je složitější. Takže od robotizace si slibují vyšší pružnost.

U velkých firem (jmenovitě například Škodovka, ale je to tak prý celkem obecně) mají kritérium, že robota nasadí tam, kde náklady nepřesáhnou 2-leté náklady na zaměstnance, kterého nahradí.
Byli tam i nějací panelisti z akademické sféry a ti se přimlouvali za to, aby to kritérium zvedli třeba na 2.5 nebo 3 roky, místo přesunu dané práce do levnějších zemí.

K technickým trendům - čeká se a už i je velký nástup neuronových sítí a umělé inteligence.
A velká snaha zjednodušit programování robotů, s tím, jak hloupne průměrná nově nastupující populace.

Každá firma se chlubí kolaborativní roboty. Ale když pak člověk mluví s robotiky, kteří to nasazují, tak už tím tak nadšení nejsou. Že stejně jsou pak ti kolaboranti často nasazeni v nekolaborativní aplikaci. Takže zákazníci si je často kupují spíš proto, že u kolaborantů se obecně zavedlo snazší programování.

Když nějaká firma dostane zakázku robotizovat nějaké pracoviště, tak prý prakticky nikdy nejsou schopni od zákazníka dostat rozumný popis jeho procesů. Že všelijaká ta ISO jsou jenom popsaný papír, aby se vlk nažral, ale v praxi to k ničemu není.
Tak si ti robotici vezmou kameru a chodí několik dní po provoze a točí si, co a jak se tam dělá.
Zákazník si většinou na začátku přeje, aby se robotem nahradil daný proces 1:1 s tím, jak to bylo předtím s lidmi. Takže je často dost boj ho přesvědčit, že pokud to má k něčemu být, je lepší ty procesy přizpůsobit.

Životnost průmyslového robota je prý 20-25 let. To je tedy slušné.

Dost se tam objevovalo doplnění robota 7. osou. Tedy posazení robota na nějakou kolejničku, takže je v omezeném prostoru pohyblivý. To tam myslím dřív tak často vidět nebylo.

Pak tam byly různé případové studie. Tak stručně několik z nich.

Plzeňský prazdroj má kompletně robotizované automatické sklady. Bylo zajímavé vidět obrovské skladovací prostory, po kterých jezdí robotické vysokozdvižné vozíky a ukládají palety do výšky mnoho metrů.

ALPS razí metodu "linka jednoho operátora". Je to nějaké pracoviště, kde je 1 člověk a třeba 1-2 roboti. O práci se dělí. Robot něco udělá, předá to tomu člověku, ten tam něco udělá a zase to vrátí robotovi atd. Gripy si dělají sami podle svých vlastních potřeb (ale to tak dneska myslím dělá víc firem, včetně dokonce nějakých tištěných na 3D tiskárně).

Líbilo se mi nasazení v malém v nějaké firmě, kterou tam nazývali Chudý valášek. Ta firma tam nebyla, to o ní mluvil nějaký dodavatel robotů. Zvažovali prý nasazení robota, ale nabídka od robotizující firmy byla příliš vysoká. Tak si nějakého robota koupili a udělali si to sami. Robot tam maže máslem nějaké koláče. A návratnost snad dosáhli 6 měsíců.

Dost se na této konferenci mluvilo o nasazení robota k broušení. Možná to byla náhoda, ale zdá se mi, že dřív to tak nebylo. O nějakém robotickém svařování už se nemluví, to se bere jako samozřejmost. Tady ukazovali třeba broušení svárů.
Nějaká jiná firma prezentovala broušení karbonových střech pro sporťáky Porsche. Tam jsou asi nároky na kvalitu povrchu opravdu vysoké.

Nějaká mladá kočka založila s kámoši firmu Robotwin a dělají robotizování lakoven. Vyšlo to z její diplomky. Chlubili se, že jinak než jejich přístupem by to lakovat nešlo. To se mi moc nezdá, protože jsem viděl videa mnoha robotických lakoven, a podle mě tam dělali složitější operace. No ale budiž, jsou mladí a plní ideálů.
Udělali to tak, že dali nějaké senzory na stříkací pistoli a poslali reálného lakýrníka nastříkat daný díl. Jeho pohyby skenovali a pak to nechali přehrát robota.

Cognex tam prezentoval své chytré kamery. To sice není přímo robot, ale asi se to pro robotizaci hodí. Mají přímo v kamerách neuronku a jsou schopni dělat detekci na principu AI. Ukazoval tam třeba jak kontrolují, jestli jsou dobře udělané sváry na nějakých dětských plínkách.  A to je pokaždé ta plínka z výroby jinak pomačkaná.

Jedna firma tam mluvila i o softwarových robotech. Je to sice něco úplně jiného, ale nakonec proč ne. Prý je několik velkých programů pro generování softwarových robotů. Prý se s tím je schopný naučit dělat i kuchař po rekvalifikaci a začít tvořit SW roboty. Tak až naši žádost zamítne nějaký SW robot, tak to možná toho robota programoval ten kuchař.

Fanuc ukazoval robota na třídicí lince v nějaké spalovně. Vyhazoval z jedoucího pásu plasty a další věci.

Zajímavá přednáška byla o třídicí lince Zásilkovny (Packeta). Mimochodem prý měli mezi roky 2018-2022 nárůst o 800%.
Ta třídicí linka je velká plocha, po které jezdí 43 robotických vozíků. Dookola jsou pracoviště lidí. Ta plocha je pokryta čtverci cca 80x80cm, v jejichž osách je magnetický proužek a uprostřed je RFID chip. Ty vozíky jsou hloupé. Umí jen sledovat magnetickou čáru podle pokynu centrálního řízení. Vozíky o sobě navzájem neví a klidně by do jiného vozíku nebo člověka narazily. Ty RFID chipy tam jsou jen proto, když by vozík zabloudil nebo vykolejil, tak aby se vědělo kde je. Když se něco takového stane, tak se linka kompletně zastaví a jde to řešit člověk. Obecně se nesnaží lidi eliminovat.
Ty vozíky prý mají docela dobré baterky. Na 2 hodiny provozu se prý nabijí za 10 minut, a životnost baterek by měla být 15 000 cyklů.

Zajímavý projekt ukazoval Siemens. Ale úplně jsem ho nepochopil.
Siemens roboty nedělá. Chtěli prý sice někoho výrobce koupit, ale nedopadlo to. Ale udělali nějaký systém programování robotů na vyšší úrovni. Kdy by se robotická aplikace programovala v tom systému Siemens, a ten by pak řídil konkrétního robota už jeho specifickým způsobem. Takže by vytvořili nějakou vysokoúrovňovou programovací platformu, která by byla nezávislá na konkrétních výrobcích robotů.
Navíc to nějak propojili se systémem 3D simulací Omnivers od Nvidie. A tím dosáhli toho, že můžou roboty s AI cvičit ve virtuálním prostředí.
Takže když chtějí ukázat té AI jak vypadá dobrý a špatný kus, tak nemusí mít ty kusy reálné, ale nasimulují si je v tom Omnivers a můžou tak cvičit AI na velmi širokém množství vzorků, což by reálně nezvládli. Prý když ji nacvičí jen takhle simulovaně, tak pak je shoda v reálném prostředí 90%.
Nevím. Buď je to úžasný systém, který převálcuje všechno ostatní, nebo je to ptákovina.

PL

***********************


Dne 7.12.2022 v 11:46 Pavel Poucha napsal(a):
Zdravím,

23.-25. ledna se bude konat zajímavá konference ROBOTY ( https://www.konference-roboty.cz/ ). Pokud by měl někdo zájem, mohu zajistit pro jednoho účastníka volný vstup (možná pro 2)

S pozdravem
ing. Pavel Poucha
jednatel
pavel.poucha na papouch.com<mailto:pavel.poucha na papouch.com>
Tel. +420 777 232 485

Papouch s.r.o. - vývoj
Papouch store s.r.o. - obchod
Papouch production s.r.o. - výroba
Workmonitor s.r.o. - monitorování výroby

Máte-li chuť, navštivte naše stránky http://www.papouch.com/
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230126/c7fd993c/attachment-0001.htm>