OT: Roboty

[Petr Labaj]

Díky laskavosti pan Pouchy jsem se zúčastnil konference Roboty 2023.
Ještě jednou děkuji za vstupenku. :-)
Bylo to přes konferenci, tak sem napíšu aspoň heslovitě pár poznatků a 
trendů, jak jsem je pochytal.

Robotizace je velké téma a velká věc. Bohužel ale asi víc jinde než u nás.
Šíleně se rozjela třeba v Číně. Byly tam nějaké grafy podle zemí. Za rok 
2018 to bylo takové ještě normální, i když Čína byla nejvýš. Ale za rok 
2022 už bylo třeba skoro použít jiné měřítko toho grafu, jinak by 
sloupeček Číny vylezl mimo obrazovku.
Hodně se robotizace rozjela taky například v Polsku.
Tradičně je hodně robotizovaní Jižní Korea. A samozřejmě Japonsko, USA, 
Německo.

Poprvé někdy od roku 2021 není počet robotů nejvyšší v automotive. 
Předtím suverénně automotiv vedl, dneska už je víc robotů ve výrobě 
elektroniky a elektrotechniky.

Firmy prý očekávají v důsledku nejisté budoucnosti spíš vzestup než 
pokles robotizace. Protože když bude krize a bude třeba omezovat výrobu, 
tak prostě robota vypnou. Ale vyházet lidi je složitější. Takže od 
robotizace si slibují vyšší pružnost.

U velkých firem (jmenovitě například Škodovka, ale je to tak prý celkem 
obecně) mají kritérium, že robota nasadí tam, kde náklady nepřesáhnou 
2-leté náklady na zaměstnance, kterého nahradí.
Byli tam i nějací panelisti z akademické sféry a ti se přimlouvali za 
to, aby to kritérium zvedli třeba na 2.5 nebo 3 roky, místo přesunu dané 
práce do levnějších zemí.

K technickým trendům - čeká se a už i je velký nástup neuronových sítí a 
umělé inteligence.
A velká snaha zjednodušit programování robotů, s tím, jak hloupne 
průměrná nově nastupující populace.

Každá firma se chlubí kolaborativní roboty. Ale když pak člověk mluví s 
robotiky, kteří to nasazují, tak už tím tak nadšení nejsou. Že stejně 
jsou pak ti kolaboranti často nasazeni v nekolaborativní aplikaci. Takže 
zákazníci si je často kupují spíš proto, že u kolaborantů se obecně 
zavedlo snazší programování.

Když nějaká firma dostane zakázku robotizovat nějaké pracoviště, tak prý 
prakticky nikdy nejsou schopni od zákazníka dostat rozumný popis jeho 
procesů. Že všelijaká ta ISO jsou jenom popsaný papír, aby se vlk 
nažral, ale v praxi to k ničemu není.
Tak si ti robotici vezmou kameru a chodí několik dní po provoze a točí 
si, co a jak se tam dělá.
Zákazník si většinou na začátku přeje, aby se robotem nahradil daný 
proces 1:1 s tím, jak to bylo předtím s lidmi. Takže je často dost boj 
ho přesvědčit, že pokud to má k něčemu být, je lepší ty procesy přizpůsobit.

Životnost průmyslového robota je prý 20-25 let. To je tedy slušné.

Dost se tam objevovalo doplnění robota 7. osou. Tedy posazení robota na 
nějakou kolejničku, takže je v omezeném prostoru pohyblivý. To tam 
myslím dřív tak často vidět nebylo.

Pak tam byly různé případové studie. Tak stručně několik z nich.

Plzeňský prazdroj má kompletně robotizované automatické sklady. Bylo 
zajímavé vidět obrovské skladovací prostory, po kterých jezdí robotické 
vysokozdvižné vozíky a ukládají palety do výšky mnoho metrů.

ALPS razí metodu "linka jednoho operátora". Je to nějaké pracoviště, kde 
je 1 člověk a třeba 1-2 roboti. O práci se dělí. Robot něco udělá, předá 
to tomu člověku, ten tam něco udělá a zase to vrátí robotovi atd. Gripy 
si dělají sami podle svých vlastních potřeb (ale to tak dneska myslím 
dělá víc firem, včetně dokonce nějakých tištěných na 3D tiskárně).

Líbilo se mi nasazení v malém v nějaké firmě, kterou tam nazývali Chudý 
valášek. Ta firma tam nebyla, to o ní mluvil nějaký dodavatel robotů. 
Zvažovali prý nasazení robota, ale nabídka od robotizující firmy byla 
příliš vysoká. Tak si nějakého robota koupili a udělali si to sami. 
Robot tam maže máslem nějaké koláče. A návratnost snad dosáhli 6 měsíců.

Dost se na této konferenci mluvilo o nasazení robota k broušení. Možná 
to byla náhoda, ale zdá se mi, že dřív to tak nebylo. O nějakém 
robotickém svařování už se nemluví, to se bere jako samozřejmost. Tady 
ukazovali třeba broušení svárů.
Nějaká jiná firma prezentovala broušení karbonových střech pro sporťáky 
Porsche. Tam jsou asi nároky na kvalitu povrchu opravdu vysoké.

Nějaká mladá kočka založila s kámoši firmu Robotwin a dělají 
robotizování lakoven. Vyšlo to z její diplomky. Chlubili se, že jinak 
než jejich přístupem by to lakovat nešlo. To se mi moc nezdá, protože 
jsem viděl videa mnoha robotických lakoven, a podle mě tam dělali 
složitější operace. No ale budiž, jsou mladí a plní ideálů.
Udělali to tak, že dali nějaké senzory na stříkací pistoli a poslali 
reálného lakýrníka nastříkat daný díl. Jeho pohyby skenovali a pak to 
nechali přehrát robota.

Cognex tam prezentoval své chytré kamery. To sice není přímo robot, ale 
asi se to pro robotizaci hodí. Mají přímo v kamerách neuronku a jsou 
schopni dělat detekci na principu AI. Ukazoval tam třeba jak kontrolují, 
jestli jsou dobře udělané sváry na nějakých dětských plínkách.  A to je 
pokaždé ta plínka z výroby jinak pomačkaná.

Jedna firma tam mluvila i o softwarových robotech. Je to sice něco úplně 
jiného, ale nakonec proč ne. Prý je několik velkých programů pro 
generování softwarových robotů. Prý se s tím je schopný naučit dělat i 
kuchař po rekvalifikaci a začít tvořit SW roboty. Tak až naši žádost 
zamítne nějaký SW robot, tak to možná toho robota programoval ten kuchař.

Fanuc ukazoval robota na třídicí lince v nějaké spalovně. Vyhazoval z 
jedoucího pásu plasty a další věci.

Zajímavá přednáška byla o třídicí lince Zásilkovny (Packeta). Mimochodem 
prý měli mezi roky 2018-2022 nárůst o 800%.
Ta třídicí linka je velká plocha, po které jezdí 43 robotických vozíků. 
Dookola jsou pracoviště lidí. Ta plocha je pokryta čtverci cca 80x80cm, 
v jejichž osách je magnetický proužek a uprostřed je RFID chip. Ty 
vozíky jsou hloupé. Umí jen sledovat magnetickou čáru podle pokynu 
centrálního řízení. Vozíky o sobě navzájem neví a klidně by do jiného 
vozíku nebo člověka narazily. Ty RFID chipy tam jsou jen proto, když by 
vozík zabloudil nebo vykolejil, tak aby se vědělo kde je. Když se něco 
takového stane, tak se linka kompletně zastaví a jde to řešit člověk. 
Obecně se nesnaží lidi eliminovat.
Ty vozíky prý mají docela dobré baterky. Na 2 hodiny provozu se prý 
nabijí za 10 minut, a životnost baterek by měla být 15 000 cyklů.

Zajímavý projekt ukazoval Siemens. Ale úplně jsem ho nepochopil.
Siemens roboty nedělá. Chtěli prý sice někoho výrobce koupit, ale 
nedopadlo to. Ale udělali nějaký systém programování robotů na vyšší 
úrovni. Kdy by se robotická aplikace programovala v tom systému Siemens, 
a ten by pak řídil konkrétního robota už jeho specifickým způsobem. 
Takže by vytvořili nějakou vysokoúrovňovou programovací platformu, která 
by byla nezávislá na konkrétních výrobcích robotů.
Navíc to nějak propojili se systémem 3D simulací Omnivers od Nvidie. A 
tím dosáhli toho, že můžou roboty s AI cvičit ve virtuálním prostředí.
Takže když chtějí ukázat té AI jak vypadá dobrý a špatný kus, tak nemusí 
mít ty kusy reálné, ale nasimulují si je v tom Omnivers a můžou tak 
cvičit AI na velmi širokém množství vzorků, což by reálně nezvládli. Prý 
když ji nacvičí jen takhle simulovaně, tak pak je shoda v reálném 
prostředí 90%.
Nevím. Buď je to úžasný systém, který převálcuje všechno ostatní, nebo 
je to ptákovina.

PL

***********************

>>     Dne 7.12.2022 v 11:46 Pavel Poucha napsal(a):
>>>     Zdravím,
>>>
>>>     23.-25. ledna se bude konat zajímavá konference ROBOTY (
>>>     https://www.konference-roboty.cz/ ). Pokud by měl někdo zájem,
>>>     mohu zajistit pro jednoho účastníka volný vstup (možná pro 2)
>>>
>>>     S pozdravem
>>>     ing. Pavel Poucha
>>>     jednatel
>>>     pavel.poucha na papouch.com
>>>     Tel. +420 777 232 485
>>>
>>>     Papouch s.r.o. - vývoj
>>>     Papouch store s.r.o. - obchod
>>>     Papouch production s.r.o. - výroba
>>>     Workmonitor s.r.o. - monitorování výroby
>>>
>>>     Máte-li chuť, navštivte naše stránky http://www.papouch.com/
>>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20230126/f6465e16/attachment.htm>