Re: Měření tlakového pulzu (OT Betonová nádoba)

[Petr Labaj]

Myslím, že v praxi se to měří "protrhavacími" membránami.

Takže bych vzal nějaký tenký plech (třeba z nápojové plechovky) a změřil 
staticky
její výdrž. A pak aplikovat přiměřeně násobný počet vrstev. Ideálně víc 
měřicích
bodů se stoupajícím počtem vrstev, aby se dalo zpětně zjistit, kolik 
jich to protrhlo.

PL

**********************

Dne 22.5.2020 v 23:27 Pavel Hudecek napsal(a):
>
> To je vlastně docela zajímavý námět na experimenty.
>
> Jenže jak to měřit? Nějaké nápady?
>
> PH
>
> *Od: *Dodo Racek <mailto:dodoracek na gmail.com>
>
> Neviem.
>
> Odhadujem v impulze desiatky az stovky barov.
>
> Aj hlaven zbrane je vlastne na jednej strane otvorena nadoba... iba sa 
> 'vypluje' projektyl.
>
> Aky je tam tlak - maly?
>
> Dňa pi 22. 5. 2020, 21:47 Jiří Majzlík Nemeček <jirry na centrum.cz 
> <mailto:jirry na centrum.cz>> napísal(a):
>
>     To sice ano, ale o jakém tlaku se bavíme? Ta nádoba není uzavřená,
>     obsah - pokud jsem dobře pochopil - je spíš vyvrženej do vzduchu,
>     kde masivně zahoří a udělá efektní fireball.
>
>     Podobné předváděčky jsme dělali s přehřátým olejem, do kterého se
>     chrstla sklenice vody ("děti, hořící pánev vodou nehaste vodou,
>     ale přiklopte poklicí").
>
>     Dne 22.05.2020 v 19:26 Dodo Racek napsal(a):
>
>         Neriskoval by som.
>
>         Zelezo/ocel ma pri roztrhnuti tendenciu sa otvorit a pustit tlak.
>
>         Hlinik ma pri roztrhnuti tendenciu potrhat sa na kusy a lietat
>         v priestore...
>
>         Dodo
>
>         pi 22. 5. 2020 o 18:28 Jiří Majzlík Nemeček <jirry na centrum.cz
>         <mailto:jirry na centrum.cz>> napísal(a):
>
>             Když to tak čtu, co takhle starej papiňák?
>
>             Dne 21.05.2020 v 20:22 Pavel Hudecek napsal(a):
>
>                 na táborech kromě jiného, děláme každoročně i filmový
>                 efekt „ohnivý hříbek“ důležitým komponentem je láhev
>                 od okurek zakopaná v zemi, aby hrdlo bylo cca 10 cm
>                 pod úrovní terénu. Je to pracné, na jedno použití a ty
>                 díry se pak nedaří dokonale zahrabat a tak je terén
>                 v těchto místech louky u tábořiště poněkud hrbolatý,
>                 navíc obsahuje čím dál víc střepů.
>
>                 Vlastní proces probíhá tak, že v láhvi naplněné směsí
>                 použitého oleje na smažení a ředidla, u dna exploduje
>                 dělobuch s mírně kladnou kyslíkovou bilancí, ven
>                 vyšplouchne hořící aerosol a uděá ohnivý hříbek
>                 velikosti 5-10 m. Jako když v akčním filmu bouchne auto:-)
>
>                 Napadlo mě, že bych jednu láhev zabetonoval do
>                 přenosného bloku, který by se před použitím přinesl na
>                 místo a pak zas uklidil.
>
>                 Představuji si to tak, že se okolo láhve udělá klícka
>                 z roxoru, vloží do pro tento účel udělané bedýnky, na
>                 láhev se nasadí zděř od komínové trubky, zalije se to
>                 betonem a za dva dny se vyloupne betonová věc, která
>                 má nahoře díru jako do komína a po stranách dvě ucha
>                 na provlečení tyčí pro přenášení.
>
>                 Otázky:
>
>                  1. Jak silnou stěnu?
>                  2. Jak přesně vyřešit armování. Když koupím roxor 6
>                     mm, půjde omotat okolo láhve?
>                  3. Jakou udělat povrchovou úpravu na nosná ucha, aby
>                     mi po nich do betonu časem nezalezla rez a
>                     neroztrhala ho? (předpokládá se skladování venku
>                     pod stromem)
>
>                  4. Prodají mi vůbec ve stavebninách 1 ks roxoru a
>                     půjde na místě svépomocně srolovat s cílem,
>                     abychom s tím směli do autobusu?
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list