uloha z elektrotechniky

[Jan Waclawek]

> Každý technik by pøece mìl umìt pochopit princip a umìt to spoèítat 
> ruènì. A to jinak než poèítáním pøíkladù nezafixujete.

+1

> S tím mohu jen souhlasit, nicménì si dovolím pochybovat o tom, že 
> studenty nìkdo umí nauèit jak to dìlat alespoò trochu správnì. 

Toto je vyssi ucitelsky level, nie kazdy nanho dosiahne. A vlastne vacsinou
tie predmety nie su ani nastavene tak, aby bol na toto priestor - pretoze
to musi prist az po tom pracnom ratani. Bohuzial.

(A tam je pes zakopany aj co sa tyka pouzivania [automatizovanych,
pokrocilych, atd.] nastrojov - na to uz vobec nie je priestor.)


Ale priznam sa.

Chcel som s tymto prikladom pred chlapcom zamachrovat, tak som vysiel z
oboch Kirchhoffovych zakonov, vypadlo mi z toho 5 rovnic o 5 neznamych a
do 5 minut som sa v nich zamotal.

Chvilu ma pocuval, a potom vravi, tati, a nemohol by som to urobit
jednoduchsie? No, vravim, mohol, a za dalsich 5 minut to mal vyratane.

Akurat, ze v medzivypoctoch som ho musel skorigovat, lebo zabudol na "k" v
kiloohmoch a tak mu vyslo ze mu tam tecie zopar amperov, a tym padom
ubytky na odporoch boli v kilovoltoch.

Tak tolko o potrebe teorie, ratania a praktickeho odhadu :-)

wek