OT: skolstvo na piatok alebo ako pokazit presnost merania

[Miroslav Mraz]

Ono v praxi to budete stejně dělat úplně jinak. Závislost kde vystupuje 
inverzní teplota a ještě k tomu v exponentu a v různých mocninách se 
fakt bude blbě počítat. Takže to budete prokládat nejlépe polynomem 
N-tého řádu v nějakém intervalu. To se dá udělat i z naměřených dat, 
jsou na to knihovny, které určí koeficienty polynomu jako nejlepší 
aproximaci podle zadaných kritérií. Pro termistor bude vycházet řád 
polynomu pro nějakou rozumnou přesnost dost velký, takže sáhnete raději 
po platinovém čidle a tam už patrně budete mít koeficienty polynomu 
přímo v datasheetu, takže se s tím nemusíte moc mazat.

Mrazík

Dne 17. 01. 20 v 14:25 Jan Waclawek napsal(a):
> Povodny clanok Steinharta a Harta je za $$ ale da sa rychlo guglenim
> zistit, ze vo vseobecnosti navrhli korekciu tej linearizacie nekonecnym
> polynomom, ale v praxi sa berie len niekolko clenov z neho. Ten
> kvadraticky clen je napriklad spomenuty priamo v tom clanku z wikipedie
> ktory citujete :)
> 
> Ten polynom sa da vymysliet vselijako - ako som pisal a ako aj Vy pisete,
> aj sa v praxi pouziva vselijaky, nielen ten Steinhart/Hart, proste sa
> vycucia z prsta akykolvek, ktory pomerne dobre sadne na danu krivku danou
> technologiou vyrobeneho termistora - ako vravim, jednoducho je to preto,
> lebo tie vztahy nie su fyzikalne podlozene, je to len interpolacia
> nameranej krivky pre termistor vyrobeny nejakou konkretnou technologiou.
> Tipujem, ze dominantny jav je zmena pravdepodobnosti generovania
> elektron-dieroveho paru (t.j. pravdepodobnosti prechodu elektronu z
> valencneho do vodivostneho pasma) teplotou, a z toho asi bude vyplyvat ta
> zakladna "prevratena exponenciala" ktora je aj v tom zadani, ale nejdem
> vyhrabavat poznamky z VS aby som si nasiel presne vzorec. Lenze uz aj u
> intrinzickeho polovodica (t.j. bez elektricky aktivnych primesi) je druhy
> konkurencny jav rozptyl nosicov na tepelnych kmitoch mriezky (ktory ma
> kladny teplotny koeficient); dalej pasmovy diagram sa teplotou tiez meni,
> lebo sa menia eeee uz si nepamatam pri akych teplotach ako. A to sme este
> nezacali skumat vplyv primesi, ktory je dramaticky. A to sa bavime
> monokrystalickom polovodici a jeho neohranicenom objeme, bez kontaktov a
> povrchov atd.; pricom ten termistor je sintrovany zlepenec praskov z
> oxodov kovov, co su sice v principe polovodice, ale rozhodne nie
> intrinzicke (t.j. bez primesi) a rozhodne vsetko mozne len nie
> monokrystaly a rozhodne nie s dokonalymi povrchmi a kontaktami...
> 
>> Problematický mi připadá bod c) - Vhodnou voľbou premenných veličín x, y
> 
> To je uplne bezne u skolskych uloh, ze je zadanie nepochopitelne, lebo
> zadavatel vychadza z niecoho co sa "bezne uci" (castokrat to, co prave on
> bezne uci, cim sa to stane nepochopitelne este aj tym detom co to maju
> riesit). Na Slovensku je napriklad relativne bezne, ze na testy typu
> maturity, testovanie 9 aka monitor apod., ktore vypracovava cele stado
> ludi v Narodnom ustave certifikovanych merani https://www.nucem.sk/ (kto
> by povedal ze to suvisi so skolstvom?) sa ozyvaju *ucitelia*, ze v nich
> boli ulohy zadane nepochopitelnym sposobom ci ulohy ktore sa daju
> interpretovat roznymi sposobmi.
> 
> Asi by to malo zadanie zniet nejako tak ze "navrhnite vhodnu substituciu y
> = f(T) x = g(R), taku, aby medzi y a x bol linearny vztah, aby sa
> interpolacia meranych velicin spravit aj pravitkom na milimetrovom papieri
> a z toho sa da urcit E.
> 
> wek
> 
>