B nebo A

Pavel Hudecek edizon na seznam.cz
Pondělí Září 12 16:11:19 CEST 2016


Tak se mi to trochu rozleželo v hlavě a asi máte pravdu s 1. Když se podívám 
do těch FP
http://feynmanlectures.caltech.edu/II_15.html
na vzorce 15.29-31, tak mi z toho plyne, že fázi vlnové funkce ovlivňuje A, 
bez ohledu na to, zda může vytvářet nějaké B.

Hned pod ním je skoro stejný integrál pro elektrostatický skalární 
potenciál, což vzhledem k dokonalé symetrii mezi indukčními a kapacitními 
jevy dává smysl. Ale taky z toho plyne, že by měl existovat elektrostatický 
ekvivalent Aharonov–Bohm efektu a ten by popíral klasickou faradayovu klec:
Interferenční experimenty s elektrony, které se budou konat v uzavřené 
plechové krabici by měly dopadnout různě v závislosti na nabití krabice. To 
je dost drsný:-)

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Miroslav Mraz
Feynmanovy přednášky bohužel nemám, ale pochybuji, že by zrovna tohle
všichni před vámi přehlédli. Dvě stručné poznámky k problematice
1. Vektorový potenciál je potenciál. Lze ho tedy volit do jisté míry
libovolně - je možné přidat k němu konstantu nebo dokonce libovolnou
funkci, jejíž gradient je nulový (rot grad = 0) a výsledné pole B se
nezmění. To, že se obvykle volí tzv. Lorenzova kalibrační podmínka je
věcí dohody, která takto významně zjednodušuje rovnice.
2. Maxwellova teorie elmg. pole je teorie relativistická. Za mých
mladých let se ještě na FELu učilo, jak aplikací Lorenzovy transformace
na Coulombův zákon dostaneme právě Maxwellovy rovnice. Čímž chci říct
pouze to, že nelze oddělit elektrickou a magnetickou složku pole - lze
najít vztažnou soustavu, kde B=0, přičemž E!=0 a naopak v jiné soustavě
může být B!=0 a E=0 a pořád je to stejné pole.

Mrazík

Dne 26.8.2016 v 19:22 Pavel Hudecek napsal(a):
> Ve Feynmanových přednáškách je kapitola přesně tohoto jména (díl II
> třídílného vydání, kapitola 15.4, str. 267). Pojednává o tom, zda a kdy
> je výhodnější použít magnetickou indukci B, nebo vektorový potenciál A a
> také, zda vlastně jedna, nebo obě tyto veličiny reálně popisují
> magnetické pole.
>
> Zmiňuje se tam o možnosti, že může být zároveň A!=0 a B=0, např. mimo
> solenoid.
> (solenoid = štíhlá jednovrsvá válcová cívka)
>
> A v další kapitole (15.5: Vektorový potenciál a kvantová mechanika) se
> zmiňuje o experimentu, kde se nenulové A vně štíhlého magnetu použitého
> místo solenoidu měřitelně projevuje na chování elektronů. Z toho pak
> plyne, že pouze A je na rozdíl od B reálné pole.
>
> Jenže mě to přijde divné: Podle Biot-Savartova zákona neexistuje důvod,
> proč by B vně solenoidu mělo být nulové. Bude jen o dost slabší, než
> uvnitř. Přijde mi tedy, že porovnává B zjednodušeně odhadnuté na 0 se
> skutečně spočítaným A, což by byla blbost.
>
> Něco důležitého mi uniklo, nebo i na Feynmana platí přísloví o mistru
> tesaři? 



Další informace o konferenci Hw-list