B nebo A

[Miroslav Mraz]

Vida, měl jsem za to, že na to ještě má kdosi autorská práva a protože 
chce vydělat, zpoplatní to. Takže to, že to visí volně na webu mě ani 
nenapadlo. Po pravdě řečeno, dost mě to zklamalo, čekal jsem spíš obecný 
popis, v této kapitole se to dost utápí v technických detailech. To je 
daň za relativní matematickou jednoduchost. Na trochu vyšší úrovni, 
která se zřejmě učí na matfyzu se vlastně celá fyzika odvozuje z 
veličiny, zvané akce. Vyžaduje to znát alespoň trochu tenzorový počet a 
diferenciální geometrii, ale je to naprosto přímočaré, lze se odpoutat 
od technických detailů a pochopit souvislosti. Maxwellovy rovnice v 
tomto přístupu přímo vypadnou z variace akce elektromagnetické 
interakce, stejně tak jako vypadne Einsteinova rovnice gravitace z 
variace akce gravitační interakce. Naprosto zde vymizí pojem síly (který 
je ve fyzice vlastně definován tautologií), není potřeba. Na to tam 
Feynman také naráží.
Jeho celkový přístup k problematice je čistě americký, tedy pragmatický. 
Redukuje tedy fyziku na vytvoření modelu, pomocí něhož můžeme něco 
spočítat a výsledek srovnat se skutečně naměřenou hodnotou na reálném 
systému. O nic víc by se fyzika neměla starat. Máme tedy cívku, 
Maxwellovy rovnice, Newtonův pohybový zákon, částice jejichž povahu 
známe a sledujeme, jak cívka na tyto částice působí. Pokud se shoduje 
výpočet a experiment, je model správný, pokud ne snažíme se přizpůsobit 
model - třeba použitím relativistických pohybových zákonů místo 
Newtonova zákona. To, jestli je tam nějaké "skutečné" pole A nebo B není 
v dané situaci moc důležité.
Náš evropský přístup, který je dědictvím Einsteina, Bohra a jiných se 
snaží jít ještě dál za možnosti modelu tím, že klade otázky typu co se 
děje ve skutečnosti. Což už fakticky není otázka pro fyziku, ale spíš 
pro filozofii. Tento přístup je nepoužitelný už pro obyčejnou kvantovku.

Mrazík

Dne 27.8.2016 v 16:38 Pavel Hudecek napsal(a):
> Škoda že už nejsou na uloz.to:-)
> Ale mají tam To nemyslíte vážně, pane Feynmane - doporučuji:-)
>
> A FP jsem našel oficiálně anglicky, kapitoly 15.X zde:
> http://feynmanlectures.caltech.edu/II_15.html
>
> Tady tyhle věci by měly být až do 15.6 statické.
>
> Že lze přidat konstantu je jasné už z názvu potenciál. Zároveň z povahy
> magnetizmu je jasné, že vlastnosti té "konstanty" nejsou tak triviální
> jako u skalárního elektrického potenciálu.
>
> Před tím jsem se vyjádřil trochu matoucím způsobem.
> Jde mi o to, zda existují okolnosti, kdy:
> - A něco reálně dělá (např. ovlivňuje interferenční obrazec elektronů) a
> zároveň nevytváří B, tedy že rot A = 0.
> - A něco reálně dělá, vytváří i nějaké B, ale to samotné B by k
> vysvětlení daného děje nestačilo. Tak nějak si zjednodušeně představuji
> závěr zmíněného experimentu Bohma a Aharonova.
>
> Ono je to asi v těch dvou kapitolách vysvětleno, ale abych pravdu řekl,
> na tuto úroveň matematiky nestačím..
>
> PH
>