B nebo A

[Miroslav Mraz]

Feynmanovy přednášky bohužel nemám, ale pochybuji, že by zrovna tohle 
všichni před vámi přehlédli. Dvě stručné poznámky k problematice
1. Vektorový potenciál je potenciál. Lze ho tedy volit do jisté míry 
libovolně - je možné přidat k němu konstantu nebo dokonce libovolnou 
funkci, jejíž gradient je nulový (rot grad = 0) a výsledné pole B se 
nezmění. To, že se obvykle volí tzv. Lorenzova kalibrační podmínka je 
věcí dohody, která takto významně zjednodušuje rovnice.
2. Maxwellova teorie elmg. pole je teorie relativistická. Za mých 
mladých let se ještě na FELu učilo, jak aplikací Lorenzovy transformace 
na Coulombův zákon dostaneme právě Maxwellovy rovnice. Čímž chci říct 
pouze to, že nelze oddělit elektrickou a magnetickou složku pole - lze 
najít vztažnou soustavu, kde B=0, přičemž E!=0 a naopak v jiné soustavě 
může být B!=0 a E=0 a pořád je to stejné pole.

Mrazík

Dne 26.8.2016 v 19:22 Pavel Hudecek napsal(a):
> Ve Feynmanových přednáškách je kapitola přesně tohoto jména (díl II
> třídílného vydání, kapitola 15.4, str. 267). Pojednává o tom, zda a kdy
> je výhodnější použít magnetickou indukci B, nebo vektorový potenciál A a
> také, zda vlastně jedna, nebo obě tyto veličiny reálně popisují
> magnetické pole.
>
> Zmiňuje se tam o možnosti, že může být zároveň A!=0 a B=0, např. mimo
> solenoid.
> (solenoid = štíhlá jednovrsvá válcová cívka)
>
> A v další kapitole (15.5: Vektorový potenciál a kvantová mechanika) se
> zmiňuje o experimentu, kde se nenulové A vně štíhlého magnetu použitého
> místo solenoidu měřitelně projevuje na chování elektronů. Z toho pak
> plyne, že pouze A je na rozdíl od B reálné pole.
>
> Jenže mě to přijde divné: Podle Biot-Savartova zákona neexistuje důvod,
> proč by B vně solenoidu mělo být nulové. Bude jen o dost slabší, než
> uvnitř. Přijde mi tedy, že porovnává B zjednodušeně odhadnuté na 0 se
> skutečně spočítaným A, což by byla blbost.
>
> Něco důležitého mi uniklo, nebo i na Feynmana platí přísloví o mistru
> tesaři?
>
> PH