[!!Mass Mail]Re: Brouk pro vstupy 24V

[Pavel Hudecek]

Ano, s AVR.

Jednak se skoro všemi vstupy megy8, kde na ně vedly děliče z 24 na něco pod 
5, horní odpor byl myslím 100k. To byl vyloženě průmysl, bylo to v 
rozvaděči, který napájel i komutátorové motory o výkonu pár desítek kW 
napájené z tyristorových usměrňovačů/regulátorů.

A pak taky ve fázové regulaci 8 kanálů žárovek a tam byla detekce průchodu 0 
udělána tak, že jeden vstup byl přes 2M zapojen přímo na fázi. A ještě 
vstupy pro tlačítka se stejným zapojením obohaceným o pull-down 10M. Dalo se 
to ovládat z +5 V, nebo z fáze:-) Ale s tím ovládáním z fáze to nebylo zas 
tak jednoduché, byly okolo toho komplikace plynoucí z kapacity vedení atd.

Důležité je vždy použít hodně vysoké R a nezapomenout, že pokud napájecí 
větev s MCU málo žere, musí na ní být nějaký omezovač přepětí (pokud jste ho 
neměl u té 51, tak to byla asi příčina problému). Chcete-li mít jistotu, 
otestuje funkčnost třeba tak, že dáte nejprve menší R, necháte běžet týden s 
připojeným AC napětím s amplitudou převyšující max. očekávané přepětí (s 
oblibou dávám 230) a pak R 10x zvyšte. Samozřejmě tam po dobu testu musí 
běžet nějaký SW, kterému nevadí, že se tam pořád střídají 0 a 1, ale zároveň 
by se poznalo, kdyby se třeba resetnul, nebo kousnul.

S mazáním programu jsem se taky setkal. Jeden týpek vymyslel řešení s PICem, 
kde vývod, který je GPIO a zároveň Vpp, použil jako OC pro snad 9 V. Chodilo 
to, ale občas se při cvaknutí relé smazal program:-)

Optické oddělení je samozřejmě nejlepší, ale taky si lze naběhnout. Pozor 
zejména na CTR.

Setkal jsem se s řešením, kdy též do PICu vedl optočlen, ale R byl moc 
velkej a tak to někdy nespínalo. Bylo to z 230 V, R byl moc velkej z 
hlediska CTR, ale moc malej z hlediska výkonu, takže byl okolo zahnědlej 
cuprextit (CTR možná postupně kleslo teplem, prý to nejdřív pár let 
fungovalo). Jelikož vstupní i výstupní strana byla spojená s N sítě, 
optočlen tam vlastně neměl smysl. Tak jsem ho vyhodil a nahradil odporem 
několik M a BC846:-)
Ještě jsem se setkal s jedním, kde to bylo složitější, resp. zbytečně 
složité a tak to moc nefungovalo. Ale podrobnosti si už nepamatuju.

Obecně jsem zjistil, že když se bez dostatečného domyšlení důsledků spojí 
několik osvědčených řešení "pro sichr", nezřídka přijde nepříjemné 
překvapení. Jindy je zas sichr tak sichrovatej, že zakryje nějaký jiný, 
poměrně zásadní problém, který se ale projeví později (třeba když už si 
zákazník myslí, že je na to spoleh a u dodavatele již nepracuje autor 
přístroje).

PH

--------------------------
From: Zdeněk
Máte to použití odporu a vnitřních diod vyzkoušené i v průmyslovém
prostředí?
Já jsem se v tomto už kdysi spálil. X51 se vlivem rušení ze vstupů chovala
občas nestandardně. V ojedinělých případech došlo ke smazání EEPROM. K
poškození HW nikdy.
Pomohlo až řešení s děličem, C, ZD a T. Co jsem měl rozebrané nějaké PLC,
tak tam to řeší optickým oddělením...

------------------------------
From: Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz] On Behalf Of Pavel Hudecek
Z recomended operating conditions ovšem plyne, že je určen výhradně pro 5 V
logiku, zde je požadován převod z 24 na 3,3.

Dovedu si pro něj představit vhodné praktické aplikace, ale když někam můžu
dát odpor 100k a víc, postačí ochranné diody integrované ve vstupech MCU,
nebo FPGA. No a třeba takový Spartan 3E má input clamp cuurent +/- 100 mA,
což je 2x víc než umí tenhle brouk (obojí abs max).