spinany zdroj s tlumivkou na zeleze?

Čtvrtek Květen 7 21:24:19 CEST 2015

Ano , to názvosloví pro druh jader mám špatně.
Ale měl jsem na mysli rozdílné vlastnosti železoprachového jádra ( s 
příměsí nevodivého plniva)  a jádra z čistého železa ve vztahu ke 
stejnosměrnému sycení obou materíálů.

Co se týče původního dotazu celý "zakopaný  pes" bude určitě v 
indukčnosti, jak tu někdo zmínil...  Na tom EI  se dá "udělat" mnohem 
větší indukčnost, než na železoprachu nebo feritu.
A ta indukčnost tam je potřeba k dobrému hoření oblouku. K filtraci, 
odrušení stačí nějaká tlumivka o řády menší indukčnosti předřazená před 
tou EI .
Nakonec možná i parazitní kapacita té EI tlumivky vzhledem k rozdílné 
konstrukci vinutí na toroidu ( jednovrsvové vinutí )  a na cívce EI bude 
velká, takže ve svářečce primárně jako "filtrace" neslouží.

Dne 7.5.2015 13:15, Jirka napsal(a):
> Taky viz 
> http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=66530 a 
> *.pdf tamtéž...
>
> -- 
> Jirka
>
> Dne 7.5.2015 v 13:13 Jirka napsal(a):
>> No, takže tomu "železovému" jádru se vždy říkalo železné, popř. lépe
>> skládané z plechů, trafoplechů apod.
>> (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezn%C3%A9_j%C3%A1dro)
>>
>> Pojem "železové" se používal ve smyslu železoprachové (ferrocart - už
>> někdy v 60. letech jako jádra pro VF cívky) - viz též třeba
>> http://www.copsu.cz/mikrop/didakticka_pomucka/elektronicke_soucastky/civky.html 
>>
>> ...
>>
>> -- 
>> Jirka
>>
>> Dne 7.5.2015 v 12:41 Kuba Jan napsal(a):
>>> Dne 7.5.2015 11:58, Jirka napsal(a):
>>>> Tak to moc nechápu...
>>>
>>> No především železové a železoprachové jádro jsou rozdílné 
>>> materiály. To
>>> železové jádro je plné železo/ocel a tam budou minimálně mnohem větší
>>> ztráty výřivými proudy.
>>>   Mám tu "železové" jádro ze starých elektronkových linkových 
>>> zesilovačů
>>> a vlastnost, kdy se ss sycením jádra měnila indukčnost ( přenosové
>>> parametry ) přímo využívala.
>>>>
>>>> 1) na "VF" účely (rozumějme od desítek kHz výše včetně) se používá
>>>> prakticky zásadně ferit nebo "železové", lépe železoprachové jádro
>>>> (iron powder core). Důvodem je mj. nízká, až nulová el. vodivost jádra
>>>> a tím i eliminace vířivých proudů.
>>>>
>>>> 2) u feritu je nutno zajistit vzduchovou mezeru externě, železoprach
>>>> ji má "integrovanou" v celém objemu - to podle poměru feromagnetika a
>>>> plniva, velikosti částic feromagnetika a řady dalších vlivů. Právě
>>>> proto je železoprach dominantní u výkonových akumulačních tlumivek ve
>>>> spínaných zdrojích.
>>>>
>>>> 3) vzduchovou mezeru u ryzích feromagnetik bez pojiva (ferit nebo
>>>> nějak dotovaná ocel či slitina oceli s dalšími kovy) tedy lze zajistit
>>>> v podstatě stejným způsobem - externě. Co se tvaru jádra týče, nejde
>>>> to v podstatě jen u toroidu (tedy pokud ho nepřeříznu).
>>>>
>>>> Napsal jsem to možná poměrně chaoticky, ale snad je z toho zřejmé, že
>>>> o možnost vytvoření vzduchové mezery tady určitě nejde.
>>>>
>>>> Jde o "záhadné" použití jádra z elektricky vodivého materiálu na
>>>> frekvencích desítek kHz...
>>>>
>>>> -- 
>>>> Jirka
>>>>
>>>> Dne 7.5.2015 v 11:35 Kuba Jan napsal(a):
>>>>> Podle mě jde o  ss sycení. U železového jádra stejnosměrné sycení
>>>>> degraduje vlastnost jádra, padá indukčnost.
>>>>> U EI jde udělat vzduchová mezera mezi plechy.
>>>>>
>>>>> Dne 7.5.2015 10:58, Jirka napsal(a):
>>>>>> Napadá mě jedině omezení zákmitů na tlumivce prostřednictvím její
>>>>>> nízké jakosti (právě těch velkých ztrát), tedy EMC.
>>>>>>
>>>>>> Pak možná taky cena, i když to záleží na mnoha dalších aspektech.
>>>>>>
>>>>>> -- 
>>>>>> Jirka
>>>>>>
>>>>>> Dne 7.5.2015 v 01:47 Vláďa Anděl napsal(a):
>>>>>>> Zase se hrabu ve svářečce Gama160 (odrušuju ji) a napadlo mě, co 
>>>>>>> vede
>>>>>>> výrobce spínaných zdrojů k tomu, že tam dávají tlumivku na EI
>>>>>>> plechách?
>>>>>>> Přece to musí mít velké ztráty. Tlumivka na železném jádru byla
>>>>>>> taky u
>>>>>>> prvních zdrojů, které nám před 25 lety pro nabíjení baterek 
>>>>>>> dodávalo
>>>>>>> TNZ. Byly to taky svářečky, jen nám tam dávali trafo s nižším
>>>>>>> výstupním
>>>>>>> napětím. Ale tyhle zdroje měly ještě bipolární výkonové 
>>>>>>> tranzistory a
>>>>>>> pracovaly na 25 KHz. Novější zdroje s MOSFETy už měly vzduchovou
>>>>>>> tlumivku. Ta Gama bude mít minimálně 50 KHz a možná 100, proto mě
>>>>>>> tlumivka na železe překvapila.
>>>>>>> Anděl
>>>>>>>
>>>>>>>
>>>>>>> _______________________________________________
>>>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>>>
>>>>>> _______________________________________________
>>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>
>>>>> _______________________________________________
>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>
>>>> _______________________________________________
>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>
>>> _______________________________________________
>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>> Hw-list na list.hw.cz
>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list