Re: [OT] Kolonizace vesmíru

[gatilo]

 28.8.2015, 18:06:09

S pozdravem Pavel
  mailto:gatilo + zavinac + centrum.cz

--
Pavel Kadečka napsal:

>  
> Ale pripustme, ze vyvoj bude  priznivejsi. Pak je klicova otazka ceny
> dopravy. Zlevneni o 1, 2, mozna i 3 rady,

> Proč by měla zlevnit? Dneska dosteneme do vesmíru 3 kosmonauty a
> stojí to miliardu, jak tam chceme dostat 10 000 lidí? A to ty
> kosmonauti lítají na oběžnou dráhu Země, kolonisti by museli letět na jinou planetu.
Pred 100 lety, byl prelet Atlantiku fantasmagorie, pred 90
dobrodruzstvi na hranici silentvi, pred 80, na palube Hindenburgu
zalezitost pro par desitek superbohatych. Dnes, komercni banalita pro
masy.
>  
> oproti dnesku je mozne i v ramci
> soudobych technologii nebo takovych ktere bude mozne v rozume
> dohledne dobe vyvinout (kosmickej vytah, delo katapult, mozna i
> klasika technika v ramci vicenasobne pouzitelnosti).

> To všechno je dneska jenom na papíře, až to za nějakých 10 000 let
> někdo zkusí postavit, narazí na X technických problémů.
Ale houby. Do 180 km, tedy oficialne do vesmiru strilel G. Bull jiz v
sedesatych letech s pomoci bastlu ze dvou vyrazenych lodnich del
(project HARP).
Mnohem dokonalejsi projek o 20 let pozdej, byl v ramci exportu svobody
a demokracie zlikvidovam pred dokoncenin a Bull zavrazden "lupicem",
ktery mu neukradl ani penezenku.
Vicenasobne pouzitelne systemi jsou realitou. Velke raketoplany sice
skoncily neslavne, ale byly to technologie ze 70-tych let a krom toho
k jejich konci prispela i spousta politiky a ignoranstvi velkych sefu.
Malej, bezosadkovej raketoplan americka armada dnes vesele provozuje.
Letadylko od Virgin Galaktik uz mozna taky mohlo byt ve vesmiru, kdyby
to nepodelal pilot.
Vicenasobne pouziti 1. stupne Falkonu se zatim nepovedlo, ale pri
poslednim pokusu skoro uspesne pristal, takze jeste par pokusu a pujde
to.
I rusove pracuji na vicenasobnem pouziti 1. stupne Angari, ale tak
daleko jako Musk jeste nejsou.

>  
> To by mohlo stacit, pro blizky vesmir, rekneme tak, po pasmo asteroidu
> (rust krystalu na orbite, slunecni elektrarny, exoticka dovolena na
> mesici, tezba nejakych super vzacnych prvku na asteroidech.

> Aby se to vůbec vyplatilo investovat takovou sumu peněz a
> spotřebovat takové množství energie kvůli nějakým surovinám... aby
> tam vůbec byly, bylo jich dost a aby se ta raketa dostala v pořádku
> tam i zpátky. Zatím se pořád stávají nehody a to i ty fatální.
Nehody, dokonce fatalni se stavaji treba i v lodni doprave.
Cena paliva je dnes jen zlomek nakladu na lety do vesmiru.
Ano zlevneni je potreba, ale jde to mnoha zpusoby. Japonci snizili
naklady na start u sve nejnovejsi rakety, prepracovanim predchozi
konstrukce smerem ke zjednoduseni a vetsi automatizaci. Cas montaze a
predstartovni pripravy klesl na 1/3, celkove naklady na vypusteni na
1/2.

>  
> Vzdalenejsi oblasti uz vice mene pozaduji neco lepsiho, nez "mechanicky
> postrk" k tomu nas fyzika zatim odmita pustit.

> No právě.
>  
> Jinou otazkou je hledisko spolecensko-motivacni, coz pan Hlavenka
> zpochybnuje predevsim. Jenze pri sve uvaze bere soucastny stav, a
> zapomina se spolecnost se muze menit a to i dosti dramaticky.
> Lze si predstavit, ze stav na zemi bude tak spatny, ze i nejista
> perspektiva kdesi ve vesmiru bude pro nekoho lakavejsi.

> To snad už bude lákavější velký mejdan a na konci si prohnat hlavu
> kulkou, než cestovat kamsi do prázdna.
I v koncentracich byli lide, kteri radej nabehli na elektrickej plot
nebo pred kulomet. Ale mnohem vic bylo tech, kteri se snazili prezit
za kazdou cenu.

>  
> Lze si
> predstavit, ze lide budou posilani do vesmiru za trest, stejne jako
> kdysi spanelsko posilalo delikventy do ameriky ci anglie do australie.

> Takoví trestanci jistě budou mít silnou motivaci plnit vědecké
> úkoly a vůběc budou technicky a jinak zdatní, aby se vyrovnali profesionálním astronautům.
Trestance neposilate do vyhnanstvi plnit vedecke ukoly, ale aby tam
pokud mozno rychle chcipli. Jenze pud sebezachovy je u nekterych lidi
hodne silnej a mezi nezadouci osoby se klidne muze dostat i par
kvalitnich vedecu.

>  
> Nebo naopak, ze skupina superbohatych budve vesmiru hledat bezpecne
> misto, izolovane od pozemskych problemu (v tomto pripade by slo asi
> spise o blizky vesmir).

> Nějaký tropický ostrov se zásobami a vlastní ochrankou bude IMHO bezpečnější
Tropickej ostrov moc neochrani pred zamorenym vzduchem ci vodou a
navic je pomerne snadno dosazitelnej utocniky. Stanice na orbite je
izolovana mnohem lepe a navic z ni muzete, pomoci energetickych zbrani
typu leserove delo, udrzovat ty dole v poslusnosti.

>  
> Lze si predstavit, i to, ze v nejake
> vzdalenejsi budoucnosti nastanou kosmicke udalosti ktere zcela
> rozvrati nasi slunecni soustavu a lidstvo se v zoufalem vzepeti
> rozhodne zbudovat nejakou kosmickou archu Noemovu. Sice z vyhlidkou
> znacne nejistou, ale stale lepsi nez jisty zanik na zemi.

> Než nastanou nějaké ty kosmické události, to dřív my lidé tuto
> planetu zničíme sami. Nebo se navzájem vyhubíme. Prostředky na to máme už teď.
Nejsem astronom, ale lze vyloucit, ze napr. behem pristich 1000 let
neprileti nejaka velka kometa nebo jine primerene hmotne teleso,
ktere by vydatne zamychala pomery ve vnitrni slunecni soustave.
A za 1000 let, IMHO jeste lidi na zemi budou, i kdyz mozna budou zit
na urovni raneho stredoveku. Pravda, v takovem pripade budou stezi
stavet kosmickou archu.