Kviz na vikend - svetlo na vvn vedeniach

[balu@home]

to sa da pomerne jednoducho vypocitat. Hlbka vniku je pri 50Hz u hliniku 
ca. 11mm (ak webovy kalkulator nekeca). Lana u VVN vedeni maju priemer 
radovo 30-40mm. Takze ak by tam bol len jeden drat v jadre tohoto dratu, 
11mm pod povrchom, tecie uz 1/e prudu.
Pritomnost oceloveho jadra to zmeni, pac zelezom netece skoro ziaden 
striedavy prud.

Myslim ze tip na kapacitny delic je asi najblizsie realite. Vybojka 
potrebuje stale rovnake napatie. Vybojka je na jednom konci pripojena k 
vedeniu, na druhom konci ma niekolko metrov dlhy vodic, paralelny s 
hlavnym vedenim. Cim je nizsie napatie siete, tym je ten vodic dlhsi 
(treba viac kapacity pre rovnake napatie).

Zaujimava vec :-)

b.






On 17/05/2014 16:19, gatilo wrote:
>   17.5.2014, 16:15:54
>
> Na skole jsme dokonce pocitali, jaky je vliv Fe jadra u AlFe lan na
> celkove ztraty v porovnani s lanem celohlinikovim. A prave s ohledem
> na skinefekt to bylo mnohen mene nez by davalo pouhe porovnani
> ohmickeho odporu.
>
>
> S pozdravem Pavel
>    mailto:gatilo + zavinac + centrum.cz
>