Zarivky - zavery (Elektronický startér)

[Pavel Hudecek]

Tak jsem nad tím důkladně přemýšlel a závěry jsou tyto:

- Startér musí mít v rozepnutém stavu velký odpor, nejspíš je tam hodně 
nízký tlak. Odpor musí být tak velký, aby nevadilo, když se po rozepnutí 
zapálí spolu se zářivkou, nebo ještě před, ale nesmí být moc velký, aby 
proud výbojem tekoucí stačil na ohřev bimetalu.

- K zapálení zářivky určené pro startér není VN nutné, ale ani nevadí, jen 
urychlí proces o nějaké ty mikrosekundy. Dá se tím vyvolat studený start, 
což normálně může zhoršit životnost zářivky, ale zároveň to umožňuje její 
použití s přepálenými vlákny.

Edukativní poznámka:

Ono je právě důležité to zjištění, že tlumivka má v klasickém "indukčním" 
předřadníku funkci pouhého omezovače proudu. Teprve potom je vhodné řešit, 
že oproti odporu má tyto výhody: Ztrátu vrací do sítě v podobě jalového 
výkonu, proud je méně závislý na činném napětí na trubici, takže se stejná 
tlumivka dá použít pro více délek trubice.

Zdůrazňování přechodových jevů v různých naučných textech tuto jednoduchou 
skutečnost zamlžuje.

Poměrně zajímavá je z diskuse odkazovaná práce:
https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/612/1/r5c2c1.pdf
ale našel jsem i chyby, kdy autor naměřil věci, kterým nerozuměl:
- Odpor startéru má tak velký, že by se nemohl ohřát.
- Zářivku rohlásil za sériový RL obvod, který má tak velkou indukčnost, že 
by vůbec nemohla fungovat při desítkách kHz v elektronickém předřadníku. 
Nehledě na to, že by pak nevyžadovala sériovou stabilizaci proudu při DC 
napájení, což rozhodně vyžaduje.
- Tvrdí tam, že k rozsvícení nedojde, pokud vypnutí startéru nastane okolo 
průchodu proudu nulou. Jenže elektronikcý startér, který byl na počátku této 
diskuse vypíná z principu výhradně při průchodu nulou:-)

PH