Nabijecka Li-xx

Petr Labaj labaj na volny.cz
Sobota Únor 2 18:37:55 CET 2013


S tou kapacitou jsem vychazel z Vasich informaci, ze jeden
clanek mel 2.7V a druhy 3.7V, coz predstavovalo predpokladam
rozdil v kapacite alespon 1:2.

Nakonec prinos Vaseho zpusobu nabijeni lze celkam snadno zjistit.
Nabijeni LiXX je velmi jednoduchy proces, staci napetovy zdroj
s proudovym omezenim, lze tedy vyuzit prakticky jakykoli laboratorni
zdroj a udelat pokus. Protoze staci hlidat napeti jen jedineho (nejhorsiho)
clanku, udelat k tomu nejake mereni se signalizaci je snadne, pripadne
se to pro par pokusu da klidne pohlidat i rucne.
Kdyz jsem driv jeste modelaril a nemel nabijecku, tak jsem laboratornim
zdrojem nabijel baterky bezne. 

Jinak indikator vybiti tedy rozhodne nepovazuju za vohejbak, ale za jedinou
opravdu spolehlivou metodu. Vsechny ostatni metody jsou neprime, kdy
spoleham na nejake chovani baterky, ktere ale nemusi byt presne podle
mych predstav, zejmena v drsnych klimatickych podminkach.

PL

*************************************

From: "Pavel Hudecek" <edizon na seznam.cz>
To: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2013 5:46 PM
Subject: Re: Nabijecka Li-xx


Baterie, kde má 1 článek 25 % kapacity prostě není použitelná, takže podobné 
situace není nutno řešit. Běžná situace je, kdy nová baterie má např. 
1,3-1,2-1,4 Ah, jenže se celkem snadno může stát, že z ní za nějakou dobu je 
1,3-0,8-1,4 a pak už se konec rychle blíží. Když bude ve všech 1,2, bude 
sloužit velmi dlouho a na regulátoru klidně můžu nastavit 2,7 V.

Jelikož typická situace je 1 nabíječka a více než 1 model, je řešení v 
nabíječce jednoznačně lepší. Nějaký indikátor vybití můžu použít, ale je to 
typický narovnák na vohejbák.

Prostě máme kaskádu prvotní příčina ... konečný důsledek a já se snažím jít 
co nejblíže k počátku. Ten sám o sobě řešitelný není, reálné věci nejsou 
dokonalé. Ale hned další krok řešitelný je.

PH

From: "Petr Labaj" <labaj na volny.cz>
Pokud to spravne chapu, tak ve Vasem pripade jednoho vyrazne
slabsiho clanku (muzeme si to predstavit treba jako baterii, slozenou
ze 2 clanku 2Ah a jednoho 0.5Ah), by se vzdy nabijelo jen do doby, nez
by se ten clanek 0.5Ah nabil. Takze Ty clanky 2Ah budou mit po nabiti
treba 3.9V, ten 0.5Ah bude mit 4.2V.
Takze k dispozici budu mit 0.5Ah baterie s pomerne nizkym napetim.
Jedina vyhoda je, ze vybijeni snadno ukoncim pri dosazeni 3x3.2V,
ke kteremu by (teoreticky) melo dojit pri stejnem napeti u vsech clanku.

Ale prece stejneho stavu dosahnu, pokud budu testovat limitni vybiti
podle vsech clanku (coz je slozitejsi), nebo podle nejslabsiho clanku
(coz uz je pomerne jednoduche). A jeste budu mit vyhodu, ze i kdyz
z kazdeho clanku dostanu jen 0.5Ah, tak u tech dvou silnejsich to
bude pri napeti 4.2-3.8V, a ne 3.9-3.2V.

Udelat mereni jednoho (nejslabsiho) clanku, nebo i mereni vsech
clanku, je podle me snazsi a logictejsi, nez to resit nabijeckou.
Nakonec jsme elektrikari - na eBay jsou za pak korun meraky, ktere
se pripoji na servisni konektor a zacnou piskat, kdyz napeti nektereho
z clanku poklesne pod zvolenou mez. Tak bych bud takovy merak predelal
(nebo rovnou postavil novy), ktery by pri poklesu kterehokoli clanku zacal
blikat tim Vasim osvetlenim modelu, k tomu treba jeste i piskat.
Pripadne pokud to budete stavet sam, tak k tomu pridelat levny modul
433/866MHz, ktery Vam ten chybovy stav posle dolu, nebo posle rovnou
i nejakou komplexnejsi informaci (napeti vsech clanku atd.).

PL

*************************************

From: "Pavel Hudecek" <edizon na seznam.cz>
To: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
Sent: Saturday, February 02, 2013 3:26 PM
Subject: Re: Nabijecka Li-xx


Už dlouho jsem uvažoval o tom, že klasické balanční nabíjení není nejlepší
nápad. Původně to byla jen teoretická úvaha:

Mějme obecnou baterii sériových N článků, které nejsou stejné. Klasický
balanční nabíječ je všechny zcela naplní. Spotřebič je pak vybíjí všechny
stejně. V lepším případě (a) skončí tehdy, když alespoň jeden z nich dosáhne
konečného vybíjecího napětí, v horším (b) pak tehdy, když celkové napětí
dosáhne N-násobku této hodnoty. V případě (a) máme v N-1 článcích náboj
navíc, který ničemu nevadí. V případě (b) již při poměrně malém rozdílu a
N>2 nejmenší článek velmi trpí, protože jeho napětí poklesne mnohem více.
Čím lepší baterie, tím menší rozdíl kapacit stačí.

Praxe: Nová 3S/25C baterie, letadlo s regulátorem, který je připojen pouze
dvěma výkonovými vodiči, o rozdílu mezi články nemá ponětí. Konečné napětí
dle rady velmi zkušeného modeláře nastaveno na maximální hodnotu, tedy 3,2 V
a to právě s odkazem na odcházení článků. Následovalo lítání, kdy bylo pouze
2x dosaženo vybití. Pak několikaměsíční pauza, než jsem se dokopal k
pořízení kabelu k simulátoru. Následovalo častější lítání, které ale ve
většině případů po zanedbatelném čase fyzickým poškozením letadla a cestou
domů, jen asi 3x končilo poklesem výkonu indikujícím vybití. Kvůli mrazu
jsem to potom sledoval a závěr byl, že prostřední článek velmi trpěl,
naposledy měl 2,7 V naprázdno, zatímco jeden z krajních měl 3,7. Tento let
trval o dost kratší dobu, než předchozí. Pak následovalo brutální vybití při
asi týdenním pobytu na stromě. Výsledkem je, že prostřední článek umřel a
oba krajní přežily ve stavu, kdy letadlo udrží maximální tah po souvislou
dobu 12 minut.

Závěr:
Klasické nabíjení na plné nabití všech má tyto výhody:
+ o pár součástek méně
+ žádné starosti se srovnáním vybitého stavu
+ do nabíječny lze paralelně zapojit několik baterek s různými počty článků
a nevýhodu:
- má-li nějaký článek nepatrně menší kapacitu, dochází k jeho významné
degradaci
- nabíjení trvá tak dlouho, dokun nejsou plně nabité všechny články
- větší výkonové ztráty v nabíječce

Nabíjení s vyrovnaným nábojem:
+ delší životnost baterie
+ kratší doba nabíjení - končí plným nabitím prvního článku
+ účinnost nabíječny rovna účinnosti její zdrojové části
- složitější nabíječka
- v případě rozdílu pobyt v nabíječce prodloužen o dovybití
- nelze současně nabíjet více rozdílných baterií
- nemá to někdo patentovaný?

PH

From: "Admin HWnews" <hwnews na cncnet.info>
Zdravim, priznam se, ze neco takoveho slysim poprve. To jste si vymyslel
sam nebo se to opravdu bezne pouziva?

Ja jsem presvedcen, ze to ani nemuze takto fungovat. Pokud jeden clanek
dosahne 4.2V a dalsi dva maji treba 4.1V tak v tom okamziku musite ten
proud snizit prakticky na nulu, protoze jinak na tom clanku 4.2V proste
poroste dal napeti. U LiXX moc nefunguje to co treba u Pb nebo NiXX, ze
dokazou velkou cast energie premenovat (teplo, rozklad vody), aniz by se
nabijely. U LiXX proste dal poroste napeti umerne dodanemu naboji.

Dalsi vec je, ze je to silene zdlouhave nabijeni a podle me to nicemu
nepomaha.

Dne 2.2.2013 2:18, Pavel Hudecek napsal(a):
> sháním hotovou nabíječku na 2-3 článkovou Li-xx s nábojovým, nikoli
> napěťovým balancerem, tedy s cca následujícím nabíjecím algoritmem:
>
> 1. Pokud je nejméně jeden článek významně víc vybitý, než ostatní, vybít
> všechny na konečné vyb. napětí.
> 2. Všechny nabíjet stejným proudem (nejlépe sériově).
> 3. Jakmile napětí na nejméně jednom dosáhne 4,1-4,2 V, začít omezovat
> společný proud, aby dále nerostlo.
> 4. Ukončit nabíjení, pokud proud poklesne pod 5 % C, nebo za 4 hodiny.
>
> Poznámka: Takovou nabíječku si umím vyrobit, s procesorem i bez, ale
> pokud to někde nabízí číňan za pár drobných, tak si ji rád koupím.

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list na list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list 

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list na list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list


Další informace o konferenci Hw-list