OT Termodynamika (co s myslite o area...
Pavel Hudecek
edizon na seznam.cz
Středa Listopad 7 14:33:37 CET 2012
Problém je, že pletete tepelné a netepelné děje dohromady a děláte další
veletoče typické pro "lidové vyslitele": Když se ukáže, že to nejde, tak
úvahu zkomplikujeme, aby se nesmysl nebyl tak zjevný. Život je velmi
složitý, ale termodymamika pro něj platí taky.
Vraťme se k věcem, které nejsou tak složité:
Termodynamika praví, že:
1. Nelze mít účinnost nad 100 %
2. Účinnost získávání vyšších forem energie z tepla nebude nikdy trvale
vyšší, než u Carnotova cyklu. (1-T2/T1).
Teroreticky nic nebrání tomu, abychom vyrobili kombinaci LED a fotodiody,
která bude mít účinnost libovolně blízkou 100 %. Když ovšem místo LED
použijeme žhavé těleso, již jsme narazili na 2. TDZ. Část světla z tepelného
zdroje nebude mít dostatečnou energii fotonů na fotoefekt, část bude
produkovat lektřinu stejně, jako z LED (bude mít také stejnou vlnovou délku)
a další část bude mít energii větší, takže ji ořízne napětí, které je zas
limitované úbytkem v propustném směru. Když se v tom budeme hodně dlouho
vrtat, nakonec zkončíme u toho, že je to tepelný děj a Carnot zase
představuje horní hranici účinnosti.
2. TDZ tedy není nic jiného, než závěr, že energii z náhodného pohybu
nemůžeme přeměnit na energii uspořádaného pohybu s libovolnou účinností.
Kupodivu se k tomu dá dojít mnoha různými cestami, ale závěr je vždy
principielně stejný:
- Voda neteče dokopce
- Studená věc se v teple sama neochladí
- Světlo náhodně vyzařované z velké plochy nedostaneme všechno na plochu
menší.
- ...
PH
From: "Jaroslav Lukesh" <lukesh na seznam.cz>
Subject: Re: co s myslite o area 51 Re: Reklamni letak od czc:):):)
Teď jste to překombinoval zase vy.
Nemluvím nikde o tom, že budu rostlinu držet potmě a využívat fotosyntézy.
My bysme nepěstovali rostlinu s chlorofylem, ale nějakou jinou čistou látku,
kde bysme se snažili, aby "pracovala" za nízkých teplot - vždyť i některé
bakterie žijí za tmy a teploty pod nulou, množí se a získávají energii z
prostředí, kdybysme je usušili (sublimací), spálíme je a máme teplo.
Jinak existují i rostliny, které nepotřebují světlo, třeba houby a plísně,
že? Ale nechme toho.
Chtěl jsem jen poukázat, že teoreticky to lze neboť je na tom založen náš
živý autonomní systém všude kolem nás a tedy zbývá už jen nějakou takovou
látku objevit, ať už spalovací ve válci motoru, nebo elektrochemickou, nebo
palivočlánkovou.
Od: "gatilo" <gatilo na centrum.cz>
No a vy jste to zase trochu prekombinoval.
Rostliny nevyuzivaji teplo ale svetelne zareni (v procesu ktery zoveme
fotosyntezou ).
Pokud budete rostlinu drzet v temnu, tak vam chcipne, i kdyby jste ji
ohrival jako batole.
Je mozne, ze existuji nejake rostliny, ktere dokazou
fungovat jen na teple, ale ty jsou tajne a jejich seminka jsou ulozena
v nejtajnejsim supliku superutajenych trezoru.
--
Jaroslav Lukesh napsal:
> Obávám se, že jste vůbec nepochopili myšlenku.
> Dám vám za příklad rostriny - absorbují teplo ze slunce, nakonec uschnou a
> když je spálíte, získáte vyšší teplotu, než byla ta, ve které rostlina
> rostla a kterou sbírala. Kde je v tom druhý termodynaický zákon? Vlnové
> délky "tepla" sem míchat nemusíte, neboť existují látky, které mění
> tepelné
> záření na viditelné.
> A přesně o toto tu jde - sbírat "nízkoteplotní" energii, přeměnit ji
> pomocí
> chemie (neboť pomocí trubek klasické fyziky to nejde, že) a posléze z této
> sloučeniny (jejím rozkladem, nebo reakcí) získat buď vysokou teplotu a
> tlaky
> ve válci motoru, nebo jinou formu energie (třeba na palivový článek).
> O zanedbatelné účinnosti celého procesu se ale nebavíme, jen o tom, jestli
> to teoreticky lze - a na té rostlině snad jasně vidíte, že lze.
> Už to konečně chápete?
Další informace o konferenci Hw-list