Re: Cívka ventilu přes diodu - (Plynový kotel KP-25-S - noční zážitky)

[Pavel Hudecek]

To mi přijde nějaké divné. Dalo by se to doložit nějakým změřeným průběhem, 
nebo podrobnějším teoretickým rozborem?

Ostatně z dotazu mi připadá, že dioda cívku přežila.

Proud cívkou je orientován v propustném směru (jinak by nevznikl), takže 
jediné závěrné napětí může udělat síť, která zároveň při přechodových dějích 
poslouží jako velmi tvrdý omezovač přepětí.

Problém by hodně teoreticky mohl nastat jen s rychlou diodou, pro kterou by 
tato omezující funkce mohla být díky indukčnosti přívodu moc pomalá. Též 
bych moc nedoporučoval tu druhou diodu, protože pak máme dvě diody v sérii 
připojené paralelně na síť a při každém otevření sériové diody bude 
procházet ničím neomezovaný proud závěrného zotavení diody paralelní. Dle 
mého názoru je řešení s jednou obyčejnou diodou o 1-2 řády levnější, než 
střídavý elektromagnet (1 klasicky a 2 pokud uvážíme, že součástí mag. 
obvodu mohou být i konstrukční prvky, které by tam stejně musely být z 
nějakého jiného důvodu). Naopak navrhované úpravy bych považoval z apřidání 
kurvítek:-)

PH

From: "Vláďa Anděl" <vaelektronik na vaelektronik.cz>
Tak asi jádro cívky není z plechů, je z plného železa. Pak taky u
střídavého elektromagnetu se dělá přes část plochy závit nakrátko.
Fázově posune sílu od mg. pole a po sečtení obou sil (překrejou se
minima) magnet nevrčí. Nejspíš pro výrobce byla ta dioda jednodušší.
Jestli je tam jen jedna (není druhá proti přes cívku), je to docela
zajímavé řešení, jak do toho vložit kurvítko. Cívka se snaží (např.
kladný) proud udržet i v záporné polaritě napětí, tím střední hodnota
proudu klesá a napětí v opačné polaritě je omezeno asi jen tím, že
železo funguje jako závit nakrátko. Čekal bych že proud bude dost
závislý na teplotě a při rozeputí diody tam budou zajímavé zákmity,
které se té diodě nemusí moc líbit, protože tam jistě není rychlá.
Takže klasika - náhradní ventil stojí 3000, ale výrobci se povedlo
ušetřit korunu :-)