STAV: EPS, kalkulace prostupu tepla

[Holas]

Z hlediska kondenzace vodni pary ve vicevrstve konstrukci obvodove steny 
je asi nejpriznivejsi aby se difuzni odpory jednotlivych vrstev smerem 
ven zmensovaly. Potom skutecny parcialni tlak vodni pary nedosahne tlaku 
nasycene vodni pary (rosneho bodu) podle krivky prubehu teploty. To by 
ale znamenalo aby vnejsi omitka na vrsteve skelne vaty mela mensi 
difuzni odpor nez ma skelna vata. Skutecny tlak vodni pary v konstrukci 
lze snizit vrstvou s vysokym difuznim odporem na teple strane konstrukce 
(tzv. parozabrana na vnitrni strane steny) tim se cela krivka prubehu 
tlaku vodni pary posune smerem k nizsim hodnotam. Pouziva se to 
napriklad u nevetranych  plochych strech, kde z principu musi vetsinou 
mit vnejsi vrstva extreme vysoky difuzni odpor (aby do strechy neteklo :-).
Dalsi moznosti je odvetrana dutina pod vnejsi vrstvou s vysokym difuznim 
odporem, ktera umozni odvod vodnich par mimo konstrukci (dvouplastova 
strecha, odvetrany obvodovy plast na rostu...).
Pri vypoctech se take uvazuje s celorocni bilanci zkondenzovanych 
vodnich par, kdy se za urcitych okolnosti da kondenzace v konstrukci 
tolerovat za predpokladu, ze se zkondenzovana voda behem roku zase odpari.
Na VS se kondenzaci vodnich par v konstrukcich venuje (nebo alespon 
venovalo) velmi mnoho casu ale mam pocit, ze v praxi se podle toho 
mnohokrat nepostupuje... ale ve stavebnictvi uz skoro ctvrt stoleti 
nedelam :-)
Pro zakladni informaci by mohl mozna poslouzit treba serial clanku 
http://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/6771-difuzni-tok-a-kondenzace-vodni-pary-v-konstrukci-steny-cast-1-vlhky-vzduch-a-vznik-difuzniho-toku 
podle rychleho pohledu je tam problematika kondenzace probirana vcetne 
ruznych grafu.

Co se tyka poznamky v jinem prispevku o tloustce izolace a porovnani 
snimku z termokamery. Vnejsi povrchova teplota se s vetsi tloustkou 
izolace uz nemusi tak vyrazne menit ale skutecny tepelny tok se 
vzrustajici tloustkou izolantu linearne klesa. Celkove tepelne ztraty 
prostoru jsou nasobkem merne tepelne ztraty a ochlazovane plochy. Proto 
tepelne ztraty sten s nekolikanasobne vetsi plochou nez je plocha oken 
maji na celkove tepelne ztraty take vetsi vliv nez tep.ztraty oken. I 
kdyz ty taky nelze zanedbavat (ale taky neprecenovat - napr. tezka okna 
se spoustou skel...). Samotne ramy oken maji plochu v pomeru k ostetnim 
plocham minmalni. U ramu asi tak ani nejde o vlastni tepelnou ztratu 
jako spis o povrchovou teplotu a jiz vyse zminene nebezpeci kondenzace 
na studenem povrchu, tentokrat primo na vnitrnim lici ramu.


Dne 1.3.2012 21:09, Jan Kral napsal(a):
> Takze mejme skladbu steny cihelne zdivo/mineralni vata. Docela by me zajimalo jak se da u takoveto skladby steny vystrcit rosny bod mimo konstrukci steny. Myslim, ze bud bude rosny bod v cihlach nebo v te vate, jen nevim co je horsi. Z tohoto duvodu je rozumnejsi udelat izolaci z polystyrenu a tam by nemuselo vadit kdyz bude rosny bod nekde v polystyrenu.
>
> S pozdravem JK
>
>>
>> No nejlepe mimo konstrukci steny :-)
>> Problematika kondenzace vodni pary v obvodovych konstrukcich je pomerne
>> komplikovana. Spravny navrh tepelnych izolaci by mel obsahovat nejen
>> vypocet tepelbych odporu a teplot ale zaroven i vypocet tlaku vodnich
>> par a difuznich odporu jednotlivych skladebnych vrstev.
>>
>> Vhodne terminy do vyhledavace:
>> Parcialni tlak vodni pary, relativni vlhkost, rosny bod, difuzni
>> odpor..
>>
>> Drive se to resilo i graficky: krivka prubehu teplot, tlaku vodni pary,
>> rosneho bodu v zavislosti na tepelnem a difuznim odporu ve skladbe
>> obvodove konstrukce.
>> Velky vliv ma take relativni vlhkost uvnitr a venku.
>>