Nedělní OT: Na návštěvě v CERNu

Pavel Troller patrol na sinus.cz
Neděle Leden 29 08:22:33 CET 2012


Zdravím,
  když ještě máme tu neděli, tak jen pár řádek o mé a Jakubově návštěvě v
CERNu, kterou jsme mohli absolvovat jedině díky zasloužilému členovi této
konfery Balúovi, za což mu budiž vzdán zde veřejný hold a vřelý dík!
  Bylo to naprosto úchvatné a úžasné. Myslím, že by to uchvátilo i lidi,
kteří nemají k technice a elektronice úplně vřelý vztah, ale tam je to prostě
tak extrémní, že to musí "chytnout" snad každého, kdo dokáže rozeznat kabel
od vodovodní trubky (ikdyž ani to tam v některých případech není úplně
triviální :-) ).
  Fotky ještě nejsou zpracované, až budou, uděláme takový malý výběr a někam
ho hodíme, aby se ostatní mohli podívat alespoň oky našich objektivů.
  Náš program byl asi takový (méně podstatné akce a zastávky vynechány):
  Čtvrtek odpoledne - příjezd, registrace, nastavení "okometrie" (sítnicový
scan), výdej čipových přívěšků - a pak, po návštěvě výpočetního centra, které
je sice obří, ale jinak obsahuje celkem standardní serverové technologie a 
je stavěno na principu dnešních server-hostingových center, takže kromě těch
rozměrů zase tak úplně nemá čím překvapit, hurá do CMS. Jako první experiment
to bylo úchvatné, ale páteční návštěva Atlasu to přeci jen zastínila. Pak jsme
pochopili význam toho C ve zkratce experimentu - "Compact". Ano, CMS je docela
kompaktní a zvenku poměrně uzavřené. Červeno-zelené těleso obrovských rozměrů,
budící respekt a úctu, ale jinak zase není tak moc "fotogenické". I tak ale
lze navštěvu rozhodně doporučit! Odborný výklad byl také zajímavý (vykládal
nějaký CMS odborník a byli jsme součástí skupinky cca 8 lidí, pro které se
exkurse pořádala).
  V pátek jsme vyjeli z Balúova domova poměrně brzy ráno a bylo proč, bylo
toho celkem dost. Asi nejúžasnější ze všeho byl ten Atlas, to byl asi vrchol
celé návštěvy. Atlas rozhodně nepůsobí kompaktním dojmem :-). Dá se říci, že
jeho konstrukce je celkem "vzdušná" (oproti CMS) a je to taková obří ježatá
bestie :-). Člověk nikdy neví, kdy na něj zpoza nějakého racku nebo třeba
magnetu něco vyběhne. Dojem je navíc umocněn poměrně sporým osvětlením (tak
velký objekt v tak obří jeskyni se prostě osvítit pořádně ani nedá) a hlavně
tím, že v tom stroji skutečně "straší". I nyní, když je vše vypnuté, bez
proudu i napětí, za stálých teplotních, tlakových i jiných podmínek, se
neustále z různých míst stroje ozývají zvuky. Praskání, cvakání, někdy jako by
jela veliká matice po ocelové tyči, jindy jako by o sebe narazily dvě duralové
desky, jindy k nerozeznání od výboje slušně nabitého kondenzátoru. Zdá se to
vycházet z kabelů, a těch tam je tedy vskutku požehnaně. A děje se to, zdá se,
v celém objemu té mašiny, v naprosto náhodných intervalech. Samozřejmě jsme se
ptali průvodce, ale ten jen krčil rameny - ano, víme o tom, dělají to asi
skutečně kabely, dělá to od úplného začátku, co to tu stojí, a zatím nikdo
nepřišel na příčinu ani nějaké uspokojivé vysvětlení. Balú několikrát utrousil
poznámku ve stylu "no tohle kdyby dělaly MOJE kabely, klidný bych tedy
rozhodně nebyl", ale zdá se že toto je pro chod Atlasu skutečně neškodné, že to
nebrání nebo neovlivňuje žádné jeho funkce.
  Dále jsme v pátek viděli například RF kavitu, mohutnou "klystron gallery" 
s třímetrovými kolosy pojmenovanými dle francouzských vín (dříve, v éře LEPu,
prý byly pojmenovány ženskými jmény, a přesun názvosloví je prý známkou toho,
že zaměstnanci CERNu postupně stárnou :-) ), spleť vlnovodů, různých odboček,
kabelů sloužících coby umělá zátěž atd. atd., byli jsme v hale, kde se vytváří
centrální hodiny pro celý CERN, Balú nám s náležitou (a zcela oprávněnou)
hrdostí ukázal své největší projekty, hlavně damper, který je jeho komplet od
teoretického návrhu až po detaily na každé desce, ale i spoustu dalších, kde
buď se buď sám nebo ve spolupráci podílel na vývoji. Trošku si posteskával,
že v poslední době je více a více zaměstnáván různými procesními záležitostmi
a že na skutečně "hardcore bastlení" už tolik nedělá a že se mu stýská.
  Dostali jsme se i do skutečného LHC tunelu. Jednou v oblasti té RF kavity,
takže jsme viděli urychlovací dutiny a další zajímavé části, jako např. 
detektor betatronového světla, feedboxy, různé monitory (BPM, BLM), vakuové
ventily a další věci, o kterých člověk třeba čte v logu, ale zatím je ve
skutečnosti neviděl, a podruhé jsme si udělali výlet do oblasti, kde se
odehrává beam dump, takže jsme viděli kickery, septa a další potřebnou
technologii. Bylo zajímavé pozorovat, jak se v jednom místě beam pipe
rozdvojuje a zatímco ta hlavní pokračuje po chvíli do zakřivné části tunelu,
ta druhá se stále od ní vzdaluje, až nakonec (po pár set metrech) vchází do
vlastního přímého tunelu a přitom se rozšiřuje, jak je v ní paprsek záměrně
rozptylován a vychylován, aby nedopadl na vlastní dump příliš zaostřený.
Vlastní dump jsme bohužel nemohli vidět, ještě i teď je tam příliš "horko".
Zajímavé ale bylo, že všude pod zemí byla aktivita podstatně nižší než na
povrchu, Balúův dozimetr si venku občas pípnul, zatímco pod zemí prakticky
vůbec.
  Viděli jsme i elektroniku, která napájí ty kickery, v podstatě zdroje,
schopné vybudit v magnetech s poměrně velkou indukčností proud desítek
kiloampér během několika mikrosekund a pak jej po určitou dobu udržovat
v určité (tuším 3-4%) toleranci, aby byl spolehlivě "dumpnut" celý svazek.
Spíná (a rozpíná) se to GTO tyristory, které, ač mohutné, také občas
odcházejí, často právě vlivem radioaktivity (SEB - Single Event Burnout).
Pár jsme jich viděli i rozebraných, s krásně viditelným místem průrazu,
z nějž vždy vedla pavučina prasklin toho plátku (který má průměr odhadem
5 cm).
  Určitě by se toho dalo napsat mnohem víc, ale když už nevidím začátek
textu svého mailu na svém 75řádkovém monitoru, tuším, že už je nutno skončit.
Jen velmi krátce, co jsme ještě viděli: CCC, SPS (RF, jak řídicí místnost,
tak výkonovou halu a i malý výlet do tunelu), a také SM18, halu, kde probíhají
testy magnetů a dalších technologií a která obsahuje také "návštěvnickou
část", kde jsou vystaveny vzorky technologií v demonstračních řezech, takže
je vidět i dovnitř. Těsně před odjezdem jsme se podívali i do glóbu, kde je
velmi pěkně zpracovaná prezentace pro veřejnost, a kde to byla taková hezká
kulturní tečka za celou akcí.
  Ještě jednou touto cestou zdravím Balúa a děkuji mu z celého srdce za vše,
co pro nás udělal!

Malá kvízová otázka nakonec: V některých místech, např. v Atlase, ale asi
i v CMS, byly k vidění 2 druhy hasicích přístrojů: červené a zelené. Čím se
asi od sebe liší ?

  Zdraví Pavel


Další informace o konferenci Hw-list