bioplynova elektrarna - na co se zeptat ?

[Jaroslav Lukesh]

Emh, no... Pálit cokoli co vyroste, je méně účinné, než na poli postavit 
FVE.

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-pro-energii-1-zdroje

Spalitelná obilní a řepková sláma
Obilní sláma
Obiloviny zaujímají v ČR 51,5 % plochy zemědělské půdy. V roce 2000 byly 
sklizeny obiloviny z celkové plochy 1 580 000 ha a při uvažovaném průměrném 
výnosu 4 tuny slámy z hektaru bylo dosaženo celostátní produkce 6 324 000 t 
slámy. Největší množství slámy je vyprodukováno v jihomoravském a 
středočeském regionu. V horizontu roku 2005 se pohybuje sklizňová plocha na 
poměrně stabilní úrovni - výhled pro rok 2005 je 1 479 000 ha, což při 
zachovaném výnosu slámy přináší 5 916 000 t slámy.

Při výhřevnosti slámy 14,4 GJ/t a roční produkci cca 6 000 000 tun, 
uvažované v dlouhodobém horizontu, a účinnosti spalování 80 %, je teoreticky 
možno z vyprodukované slámy získat 69 000 TJ energie. Tato hodnota 
reprezentuje teoretický potenciál energetického využití slámy.

Celkový výnos slámy není možno v plné míře využít. Z celkového množství 
vyprodukované obilní slámy lze pro nezemědělské (např. energetické) využití 
uvažovat maximálně 20-30 %. Zbývající sláma zůstává v zemědělských podnicích 
ke krmení a na stelivo, část slámy zůstává na polích k zaorání. Využitelný 
potenciál obilní slámy při 30% využití 1 800 000 tun slámy ročně s 
uvažovanou výhřevností 14,4 GJ/t je 25 920 TJ.

Plnému využití dostupného potenciálu brání celá řada překážek souvisejících 
s nutností dopravy slámy na místo využití, ochotou zemědělců a zemědělských 
podniků poskytovat část vyprodukované slámy atd. Vzhledem k těmto překážkám 
není možno dostupný potenciál stoprocentně využít. Reálný potenciál se 
pohybuje od 7 % (v realistickém scénáři) do 20 % (v optimistickém scénáři) 
roční produkce slámy. Při realistických předpokladech použitých pro 
dlouhodobý horizont roku 2010 a využití 7 % vyprodukované slámy je 
využitelný potenciál obilní slámy 420 000 tun ročně, tj. 6 050 TJ.

Řepková sláma
Řepka olejná patří z hlediska agroenergetiky k významným plodinám. Oproti 
obilní slámě, u které se počítá s výhřevností 14,0 -14,4 GJ/t, má řepková 
sláma vyšší výhřevnost - 15 až 17,5 GJ/t.

Od roku 1989 se výměra sklizňové plochy řepky v České republice 
zdvojnásobila. Na výši hektarových výnosů řepky olejné má vliv průběh počasí 
během zimy, zvláště dlouhotrvající zima má zásadní vliv na přezimování 
porostů. Dalším významným faktorem je stav včelstev a jejich rozptýlení po 
krajině. Nepřízeň počasí a snížení stavu včelstev snižuje opylení řepky 
olejné a tím výnosy této plodiny.

Narůstající spotřeba semene řepky olejné pro potravinářské a nepotravinářské 
(produkce bionafty) účely a efektivní zhodnocení na trhu umožňuje 
rozšiřování osevních ploch, ale za předpokladu dodržení zásad řádné 
agrotechniky a časového odstupu pro pěstování řepky ozimé. Podle těchto 
zásad je možné řepku olejnou pěstovat až do 12,5 % maximálního zastoupení na 
orné půdě a v běžném osevním postupu s minimálně čtyřletým časovým 
intervalem.

Celková osevní plocha řepky činí 230 000 ha. Do roku 2005 se tato plocha má 
zvýšit na 270 000 ha. Výnos řepkové slámy se v ideálním případě pohybuje 
kolem 4 t/ha, což by v ideálním případě, tj. při 100% využití slámy a osevní 
ploše 270 000 ha, přineslo roční produkci 1 080 000 tun slámy. Při 
výhřevnosti řepkové slámy 15 GJ/t je využitelný potenciál vyprodukované 
řepkové slámy 16 200 TJ.

Vzhledem k tomu, že část slámy je zaorávána a řepka je pěstována i v 
oblastech, kde jsou dosahovány nižší výnosy slámy a vzhledem k různým dalším 
překážkám, souvisejícím s nutností dopravovat slámu na místo využití, 
ochotou zemědělců a zemědělských podniků poskytovat část vyprodukované slámy 
atd., bude možno využít 60 % vyprodukované řepkové slámy. Při osevní ploše 
řepky 270 000 ha tak činí využitelný potenciál řepkové slámy 648 000 tun, 
tj. 9 800 TJ.




----- Původní zpráva ----- 
Od: "Petr Labaj" <labaj na volny.cz>
Komu: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
Odesláno: 12. ledna 2012 13:25
Předmět: Re: bioplynova elektrarna - na co se zeptat ?


Toto je velmi rozsireny nazor. Docela by me zajimalo proc.

Obili je jeden z druhu rychle rostoucich plodin. Diky slechteni
za poslednich mnoho set let dava velmi dobre vynosy a umime
ho pestovat. To, ze je na rozdil od jinych rychle rostoucich
plodin navic jedle je jen (z tohoto pohledu) proste jedna z jeho
dalsich vlastnosti, pri energetickem zpracovani nepodstatna.
Takze neni vyzadovana, ale ani nevadi.

Traba takove tritikale dava velmi dobre vynosy, proto se jako
energeticka plodina pestuje. A to ma jeste stesti, ze se jmenuje
tak trochu nezvykle, takze to spousta lidi ani nezna. Kdyby se
to jmenovalo treba "psenice zitna", tak by se lid bouril jeste
vice, ze se "pali obili".

No a tak co by bylo tedy spravne reseni ? Pouzivat jine plodiny,
ktere nejsou jedle ale davaji horsi vynosy, pripadne jsou narocnejsi
na pestovani ?
Nebo nejakym slechtenim odstranit jedlost toho tritikale, aby byl klid?
Pokud by ta nejedlost zvadla vynosy nebo zvysila odolnost, tak pak
super. Ale tak to (podle me) neni.

PL

*******************************

From: "gatilo" <gatilo na centrum.cz>
To: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
Sent: Thursday, January 12, 2012 12:59 PM
Subject: Re: bioplynova elektrarna - na co se zeptat ?

...
Souhlas, pouzivani obili jako en. suroviny je zverstvo.
...

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list na list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list 
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20120112/727e2451/attachment.htm>