Spinany zdroj (bylo: Re: Chlazeni SMD vykonovych prvku?)

[Jirka]

Max. výkon 100W kde byste viděl? Výstupní celého zdroje, výstupní 
spínané sekce, ztrátový na lin. regulátoru nebo jaký?

Pokud výstupní spínané sekce, pak těch 100W je na flyback právě tak mez 
použitelnosti. Jinak doporučuju jednočinný forward, sice potřebuje 
akumulační tlumivku, ale zase výrazně méně zatěžuje filtrační 
elektrolyty (z principu).

Proč řešíte něco novějšího, než je TL494? Materiálů o ní je spousta, je 
dostupná za pár peněz, jak už jsem psal, bylo by snadno možné 
modifikovat PC zdroj. Kromě toho se dají využít informace od podobných 
typů řídících obvodů - je jich celá řada, ať už mám na mysli topologii 
typu jednočinný forward, nebo polomost s vazbou kondenzátorem (jako v AT 
zdrojích). Princip je pořád tentýž, nakonec to zobecňuje i ten 
kalkulátor na http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/smps_e.html

http://www.onsemi.com/pub/Collateral/AN983-D.PDF

http://www.ieeta.pt/~alex/docs/applicationnotes/designing switching 
voltage regulators with tl494.pdf

http://www.ti.com/general/docs/lit/getliterature.tsp?baseLiteratureNumber=slva001&track=no

http://www.8085projects.info/post/Inverter-circuit-board-and-maintenance.aspx

http://www.poweresim.com/index.jsp?ApplicationIdx=9&ChangeApplication=9

http://www.ti.com/tool/powerstage-designer

K inspiraci (i jinými typy zapojení) může sloužit třeba 
http://danyk.wz.cz/s_atx.html popř. http://danyk.wz.cz/index.html sekce 
"Impulzní (spínané) zdroje"

Frekvenčně bych se držel mezi 50 - 100 kHz, stále jsou na to nejlépe 
sehnatelná jádra a spínací prvky to stíhají dobře.

Rozumím tomu, že mlaďoch má tendenci použít nějaké "moderní" prvky, 
potíž je ale v tom, že bývají obtížně dostupné (zejména kusově) a pokud 
jde o jednočipová řešení, moc tam toho neovlivníte. Kromě toho Topswitch 
jsou tuším všechny flyback.

---
Jirka


> Uz jsem to tu castecne i nakousl. V ramci rocnikoveho projektu budu muset predvest konstrukci spinaneho zdroje. No a protoze mam hotovy, celkem slusne udelany, linerarni regulator pro laboratrni zdroj, chtel bych pred nej zkusit spinany zdroj z regulovatelnym vystupnim napetim.
> V linearnim stupni mam 3ks MJ15003, pricemz jeden pracuje ptoti zbylym dvema.
> Linearni stupen jsem konstruoval na U 0-50V, Imax cca 12A, pricem bych max vykon videl nekde kolem 100W spickove mozna i trochu vice.
> Tranzistory jsem daval jen na male chladice, http://www.gme.cz/chladice-ohybane-z-al-plechu/v4554d-p620-004/  pocitam jen s malou vykonovou ztratou na tomto stupni a jako zdroj energie je treba neco s regulovatelnym vystupnim napetim.
> S konstrukci spinaych zdroju , zvlaste tech na sitovem napeti, nemam zadne zkusensti, proto jsem se pro zacatek "upnul" na topologii Fly-back a obvody TOPSwitch .
> Nozna to neni idealni volba, ale treba TOP271 je MOSFET na 725V se spickovym proudem 11A + zakladni ridici elektronika je ve stejnem pouzdru, to cele za cca 70Kc.
> Mozna to bude cele jinak, jsem ve stadiu pronikani do problemu. Zatim jsme dosel k
> - nutnosti mit druhy maly zdroj z vlastnim trafem (asi  rizenyTinySwitch4)
> - zpetnou vazbu klasicky odporovy delic + TL431 + optron s tim, ze spodek delice opru o ridici napeti,kterym se bude regulovat vystupni napeti
>
> Pozadovany rozsah vystupnich napeti, rekneme 3-50V a proudu od mA po 10A, je problem zvlaste z pohledu navrhu trafa. Zatim jsem dosel k pomeru vinuti cca 8:1 asi namotano na EDT39  Al=340 nH/N^2. Je to spise takovy neodborny odhad nez zaver podlezeny vypocty ci rozsahlou simulaci.
>
> Pri vypoctech jsem dosel k zaveru mit na sekundaru diodu s odolnosti minimalne 200V a trvalym proudem 15A. Frekvence spinani, u TOP 130kHz i kdyby reseni bylo nakonec jine vzdy to bude od 50kHz nahoru.
> Mozna by bylo lepsi pouzit neco s TL494, ale i kdyz je to letity odvod nasel jsme pro nej mene informaci nez pro TOPSitch a proste si na nej netroufam. Mimochodem existuje neco jako moderni nahrada TL494?
>
> Hutta
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: Jirka
> Datum: 15. 12. 2012
> Předmět: Re: Chlazeni SMD vykonovych prvku?
>
> Větší účinnost řeší synchronní usměrňovač (je tam v podstatě FET dioda).
>
> Vůbec ale neuvádíte zapojení, ba ani topologii, takže těžko dál něco
> rozvíjet.
>
> ---
> Jirka
>
>> Pokud vite o FET diode fungujici na 130kHz tak sem s ni, rad ji pouziji.
>> Vice diod, dve diody snizi ztraty o cca 3W,  snizeni stoji jen na diode cca
>> 40Kc a
>> 18W je spickova teoreticka ztrata pri plnem zatizeni vysledek nevyplati se
>> to.