[OT] Re: Zemneni laboratornich pristroju -- koax vs. 19" Al/Fe skrin

[Marek Peca]

> Ked chces by pripraveny niekde kde maju 3 vodikove masery a 10 ceziovych 
> hodin tak sa tam najprv chod pozret aby si videl ako funguju a co vyzaduju.

Byl jsem tam a na otazky zemneni jsem se ptal nedavno, ale protoze jsem se 
zjistil, ze to tam maj dost v hnoji a od obojiho trochu -- zemnene i 
plovouci -- tak jsem si chtel obohatit nazor i zde. Urcite mi HW konfera 
pomohla, aspon k cetbe knizky a normy od IEEE.

> Strielat na slepo a strachovat sa co bude ked bude nie je uplne optimalne.
> Opticka distribucia referencie s femto az attosekundovou presnostou na 
> kilometrove vzdialenosti sa pouziva v linearnych urychlovacoch elektronov 
> (napr. typu XFEL) uz pomerne dlho. Presne tento princip s odrazenym signalom 
> a interferometrom. Ano, je to narocne na prevedenie, ale nie je to nic 
> svetoborne.
> Toto ale nie je v ziadnom pripade zakladny vyskum ked uz spominas atomove 
> hodiny zo 60-tych rokov.

Hodiny ze 60. let byly v 60. letech jeste v zakladnim vyzkumu, to byl jen 
primer. Jinak: rozhodne netvrdim, ze ja nebo potencialni uzivatele delame 
zakladni vyzkum v oblasti konstrukce techto casomernych pristroju. Ne, 
mozna delaji zakladni vyzkum v oblasti geodezie, nebo je to proste 
inzenyrske dilo.

Narazel jsem na to, ze nove metrologicke metody, ktere nejsou dnes jeste 
aplikaci (pokud nepovazujeme redefinici SI sekundy za aplikaci) -- ale 
mohou pres zakladni vyzkum treba jednou k necemu byt. Tolik k tomu, proc 
si myslim, ze ma cenu hledat jine metody k prenosu casomerne informace, 
nez obycejnou optoelektroniku.

> (..) Zakladny vyskum robia napriklad v IBM v zurichu ked 
> sa pomocou fotonu a jeho kvantovych stavova snazia uchovat informaciu. Alebo 
> casticovi fyzici na LHC, ktori sa zo zrazok snazia pochopit ako funguje 
> hmota. Alebo aj tie atomove hodiny co z toho vzisli.

Samozrejme. Tak jsem to myslel.

> Zakladny vyskum v ziadnom pripade nie je skladanie existujucich komponentov 
> za ucelom zlepsenia presnoti (napriklad prenosu casu na velku vzdialenost). 
> To je vyvoj, alebo aplikovany vyskum.

Zajimavy pohled, nesouhlasim, ale myslim, ze je to uplne jedno. 
Pravdepodobne ale nejsem s timto Tvym tvrzenim v rozporu -- myslim, ze 
jsem to nenazval vyzkumem, ale rozhodne to nepovazuju za aplikaci -- uz 
jen proto, ze neslo o zadnou zakazku ani reseni kratkodobe spolecenske 
potreby.

> Nezamienat si pojmy... V CERNe mame velmi limitovane ludske zdroje, 
> ktore ledva stihaju pokryvat vyvoj novych urychlovacov a stavbu a 
> prevadzku tych existujucich. Navonok to asi tak nevyzera ale luxus robit 
> veci pre pripad ze z toho nahodou vznikne nieco uzitocneho tu uz davno 
> nemame. Je to tazka drina, sice super high tech na hranici sucasnych 
> technologii ale vzdy sa veci robia s konkretnym cielom a s konkretnymi 
> terminmi. Az ked to uz funguje niekde v ramci nasich zariadeni si to 
> mozu vsimnut "zakaznici" z vonku, ktorym sa "to" moze hodit na nieco ine 
> ako to bolo povodne vyvinute. Bohuzial tak to je.

Opet se mi zrejme nepodarilo vyjadrit myslenku. Vratim se k Tvemu 
souslovi: "hledat problem tam, kde neni". To vedec typicky dela, pokud 
zrovna neresi nejaky skutecny problem. Ale vzhledem k tomu, ze velka cast 
vyzkumu, pro nejz poskytujete infrastrukturu, neni resenim soudobeho 
aplikacniho problemu, pak jste na tom co do naplne prace podobne, jako 
G.Grosche -- taky hledate inzenyrske reseni na hranici soucasnych 
technologii, jehoz cilem neni (zatim) jina nez vedecka poptavka.


ZdraviM.