Usporny paradox

[Jaroslav Lukesh]

Fakt ale je, že doma jsem nahradil exponovaná světla zářivkami, neboť by se 
svítilo tak jako tak. takže v některých případech tento paradox neplatí:

http://www.czechfreepress.cz/ekologie/studie-spotrebu-elektriny-nesnizi-ani-ty-nejuspornejsi-zarovky.html

Ani ty nejúspornější žárovky spotřebu energie v delším období zřejmě 
nesníží, ale mohou ji naopak zvýšit.

Zjišťuje to podle britského časopisu The Economist studie amerických 
výzkumníků, která předpovídá dopady budoucího zavádění dosud nejpokročilejší 
osvětlovací technologie. Její závěry jsou dalším potvrzením takzvaného 
Jevonsova paradoxu, který vysvětluje, proč inovace, které přinesou úspory 
energie, vedou nakonec k nárůstu její spotřeby.

Vývoj technologie SSL (solid-state lighting) založené na diodách LED slibuje 
do budoucna osvětlení, jehož energetická účinnost bude mnohem vyšší než 
účinnost postupně rušených klasických žárovek a asi třikrát vyšší než u 
takzvaných úsporných žárovek. Důsledkem bude mnohem více světla na jednotku 
energie i v přepočtu na náklady. Avšak ty, kdo doufají, že se tím sníží 
spotřeba energie na umělé osvětlení, která se nyní podílí na světové 
spotřebě 6,5 procenta, čeká zřejmě zklamáni.

Studie předpovídá, že všeobecné zavedení SSL může zvýšit spotřebu světla v 
lumenhodinách během dvou desetiletí na desetinásobek. To by znamenalo, že v 
případě zachování reálné ceny elektřiny po odpočtení inflace na současné 
úrovni vzroste spotřeba energie na osvětlení na více než dvojnásobek.

Propad cen na jednotku světla povede ke zvýšení poptávky po něm, jejíž 
nasycení je podle Tsaa a jeho kolegů v nedohlednu. I když osvětlení dnes ve 
srovnání s 19. stoletím před vynálezem žárovky nelze srovnat, jsou i nyní 
interiéry obydlí a pracovišť osvětleny obvykle jen na deset procent 
venkovního světla při zatažené obloze. Kvůli nákladům také zůstává v noci ve 
tmě bezpočet míst, která by zřejmě všichni s výjimkou astronomů nebo 
zločinců viděli raději osvětlená. Kupříkladu Belgie je zatím asi jedinou 
větší zemí světa, kde jsou v noci osvětleny všechny dálnice.

Jak v nadsázce píše The Economist, ti, kdo si opravdu přejí zastavit růst 
spotřeby energie na osvětlení, by neměli podporovat dnešní trend zákazů 
klasických žárovek, ale prosazovat naopak jejich povinné používání. To by 
ovšem v důsledku znamenalo zákaz veškerých úsporných inovací na tomto poli.

Překvapivý dopad úspor je podstatou Jevonsova paradoxu. Anglický ekonom 
William Jevons v 60. letech 19. století upozornil, že dlouhá série 
technologických zlepšení u parních strojů a dalších zařízení zvýšila 
efektivnost využití uhlí, což vedlo vždy ke zvýšení jeho celkové spotřeby a 
k rozšiřování uhlí do dalších odvětví. Jevons se tehdy, z dnešního pohledu 
bezdůvodně, obával, že uhlí brzy dojde, a zjištění, že úsporné inovace 
celkovou spotřebu zvyšují, mu tyto obavy potvrzovalo.

Moderní ekonomové tento paradox potvrdili a upřesnili, že zvýšená účinnost 
zdroje snižuje náklady jeho využití proti jiným zdrojům, což zvyšuje 
poptávku po něm a ruší jakýkoli vliv úspor na snížení jeho spotřeby. Zvýšená 
efektivnost zdroje navíc urychluje ekonomický růst, který dál zvyšuje 
poptávku po všem a zejména po energii.

Paradox potvrzuje řada dlouhodobých statistických údajů. USA například od 
70. let zavádějí stále přísnější normy spotřeby pohonných hmot, spotřeba 
paliv zde však vzrostla ze 109 miliard galonů v roce 1975 na 175 miliard o 
30 let později. Energetická náročnost praček v USA od počátku 90. let klesla 
podle listu The New York Times o 70 procent a chladniček o zhruba 50 
procent, růst počtu a výkonu spotřebičů a elektroniky však zvýšil spotřebu 
elektřiny na hlavu o více než 20 procent.

Environmentální ekonomové proto navrhují odstranit Jevonsův paradox zdaněním 
nebo jiným odebráním zisků ze zvýšené efektivnosti zdrojů. Cílem je, aby 
spotřebitelé a producenti z úsporných inovací přímo nic neměli, a nezískali 
tak dodatečné prostředky, které zvýší jejich poptávku.

Z teorie Jevonsova paradoxu tak plyne, že opatření Evropské unie typu zákazu 
méně účinných žárovek nemohou sama o sobě dosáhnout deklarovaného cíle 
snížit spotřebu energie. Pokud se má zavedením úsporných žárovek spotřeba 
opravdu snížit, musely by se úspory odhadované Evropskou komisí na ročních 
11 miliard eur (asi 272 miliard Kč) lidem daněmi či jinak zvýšenými cenami 
energie odebrat.

EU si vytyčila cíl snížit do roku 2020 celkovou spotřebu energie o 20 
procent a její představitelé zároveň tvrdí, že spotřebitelé na úsporách 
vydělají. Jak ale z výzkumu Jevonsova paradoxu plyne, dosáhnout toho zároveň 
je zřejmě nemožné.

EU však vedle toho plánuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě 
energie na 20 procent. Jelikož obnovitelné zdroje jako větrná a solární 
energie jsou často výrazně dražší než konvenční zdroje, předpokládá to 
značný nárůst cen energie. To by mohlo Jevonsův paradox v souladu s návrhy 
ekonomů eliminovat, protože zvýšené ceny energie zruší přínosy úspor pro 
spotřebitele i pro ekonomický růst.