ot: kviz na utorok - nasa svetla buducnost

[Tomáš Vymětal]

Nevím, jestli můžu mluvit za "Váš" obor, ale u programátorů je situace 
obdobná. Můj názor je, že České školství propadlo o několik úrovní a je 
jen otázkou času, kdy na to 'tam na západě' přijdou. Přednášející prostě 
praxí zjistili, že není důvod se hnát dopředu, navíc IT je spíše o 
celoživotním vzdělávání, takže stačí chvíli zaspat nebo se zaměřit na 
(předem neznámo) mrtvou větev a už se to s člověkem vleče. Lidi ve 
školství, kteří něco umí (obvykle externisti s vlastní praxí) se 
vykytují stále méně a i já sám jsem byl svědkem, kdy byli dva odejiti 
(přestože jejich schopnost předávat praktické zkušenosti byla zase o 
několik úrovní vyšší) a na jejich místo přijati absolventi bez 
"jakékoliv praxe". Je totiž docela rozdíl, když někdo při přednášce 
odvykládá všechny návrhové vzory (podobně po nás chtěli na střední 
nabiflovat bloková schémata všeho možného, bez jakéhokoliv kontextu .. 
překvapivě se nepamatuju ani čárku) a požaduje jejich perfektní 
zvládnutí, přestože nevysvětlí ani k čemu slouží, a někým, kdo jednoduše 
každému vzoru přiřadí odpovídající případ z praxe, upozorní na hranice, 
problémy a čemu se vyhnout.

V poslední době jsem sháněl několik lidí a jsem podobně ... marně hledám 
to správné slovo ... rozčarován, jak lidi se šestistránkovým CV nejsou 
schopni dát dohromady vnořený dotaz nad databází, rozsypou se na 
kousíčky, když se jim předá řádově dvousetřádkový nekomentovaný kód 
(navíc v jejich "stěžejním" jazyce) se žádostí o popis co dělá, a 
obvykle jsou i maximálně vytíženi tím, že jim poslání CV trvá několik 
týdnů. Hlásilo se taky několik lidí, co práci mají a snaží se jít za 
lepším (případně sehnat bokovku). Přestože v oboru dělají několik let, 
nejsou schopni dodat referenci, jednoduše veškerá jejich práce byla 
dosud na úpravách nějakého většího systému, dělali na komerčních 
soukromých projektech, které nejsou veřejně prezentované, případně se 
jen zabývali tvorbou backend modulů, které nejsou vidět.

Na škole jsem byl svědkem, jak se přizpůsobovala obtížnost schopnostem 
studenta - neschopní bez problémů obhájili k diplomce projekt (jiným 
zvládnutelný za víkend), protože u nich bylo očekávání nízko, a na 
druhou stranu páni Programátoři (s velkým P) obvykle školu nedokončili, 
protože bylo pod jejich úroveň odevzdat práci, se kterou nebyli 
stoprocentně spokojeni.

Jak z toho ven? U vás těžko, my v poslední době našli několik kluků 
(16-17 let), kteří programování berou jako koníček, a tedy je vlastně 
nic netlačilo se do oboru dostávat .. pouze jejich snaha. Vhodným 
předáváním zkušeností se z nich stanou týmoví hráči a ukazuje se, že 
vyučit si vlastní lidi nakonec vyjde levněji, než vybírat "hotové" a 
snažit se vštípit něco těm. Každopádně, za sebe můžu říct, že diplom 
beru při hledání člověka spíše jako klacek pod nohama - zabitý čas ve 
škole, bez adekvátní 'přípravné praxe', na kterou tu teorii napasují, je 
vážně úplně k ničemu .. to už raději člověka bez školy, který dodá 
solidní reference, nebo na žádost o vytvoření refernčního jednoduchého 
projektu začne dělat a za hodinu hlásí hotovo, než toho, co oznámí, že 
'teď něco má a mrkne na to posléze' nebo, že to je přece jeho obor, je v 
tom absolutně nejlepší a přece nebude ztrácet čas dokazováním toho.

Mimochodem, jak moc velký problém by bylo pro CERN nabírat 'stážisty' 
(podržtašky) třeba na prázdniny z řad středoškoláků? Chápu, že to stojí 
peníze, ale takto by se třeba dalo u pár lidí z davu ten potenciál 
objevit a navést na správnou cestu. A když si tam takhle každý ochotný 
vezme pod křídla jednoho kluka, za pár let můžete mít profíků, že 
nebudete vědět, co s nimi.

TV