CERN a rychlost světla

[Jaroslav Lukesh]

Ale on se dá změřit úplně bez proudu. Změříte si spektrometrem co je tam za 
materiál, změříte průměr a délku. Celá fyzika je celá právě o tom, že 
nemusíte veličinu měřit jen jedním způsobem, ale dá se to zjistit mnoha 
způsoby. Příkladem vám budiž tento příběh:

"Popište jak určit výšku mrakodrapu pomocí barometru."

Jeden student odpověděl: "Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak 
spustíte barometr se střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška 
barometru se rovná výšce budovy."

Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta 
vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně 
správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodnul. 
Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné 
znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát 
mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň 
minimální obeznámenost se základními principy fyziky.

Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu 
připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi 
závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo 
doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: "Zaprvé můžete vzít barometr 
na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr 
dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0.5g * t2. Pro 
barometr to ale bude smůla."

"Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na 
zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je 
jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku 
mrakodrapu." "Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste 
upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, 
nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v 
gravitační síle T=2 pi sqroot (l / g)."

"Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít 
nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to 
sečíst." "Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli 
použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u 
země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy, a dostali byste tak 
výšku budovy."

"Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a 
používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na 
domovníkovy dveře a říct mu: 'Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych 
vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu'."

Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk z Dánska, který získal Nobelovu 
cenu za fyziku.


----- Původní zpráva ----- 
Od: "Pavel Kadečka" <pavel.kadecka na gmail.com>


2011/9/23 RV <vicek.radek na cpost.cz>:
> jen poukazuji na to, ze s tema rychlostma se da silene cachrovat pokud
> budeme merit rychlost jen na urovni casu

Jak jinak chcete měřit rychlost? To snad bylo odjakživa dráha / čas.
To je jako chtít měřit elektrický odpor, ale bez proudu ;-)