Autobaterie

[Šerých Jakub]

> Ja mel za to, ze elektrody maji porezni strukturu proto, aby se
> zucastnil reakce vsechen material. Cili kostka poroviteho olova by IMHO
> mela mit stejnou kapacitu jako folie o plose hriste...
> Ale max. proud bude ruzny, vlastnosti pri  vetsich proudech asi taky...

No pokud by se jednalo napriklad o reakci nejake latky s plyny treba takove deje v autokatalyzatoru, tak by to mohlo byt skoro jedno. 

Ale v baterce je takova "proderavela kostka" daleko horsi nez "fotbalova folie". Predstavte si gradient napeti (a tedy i proudu) v takove derave kostce. Pokud druha elektroda bude deska vně té kostky, tak i kdyz budou skrz kostku diry, bude (alespon ze zacatku) reagovat jen povrch kostky natoceny smerem ke druhe elektrode. Teprve az se jeho atomy "vybiji" posune se potencial malinko smerem dovnitr do der, ale do cele jejich hloubky se mu fakt chtit nebude.

Kdyz naproti tomu udelate "fotbalovou" elektrodu, budou vsechny atomy na rane ihned, ale nebojte, baterka se hned nevybije, protoze proudova hustota na jednotku plochy bude pri celkove obrovske plose elektrody naprosto miziva. 

PLOCHA je opravdu tim hlavnim parametrem, ktereho se u baterek vsichni snazi dosahnout. Ve vetsine beznych komercnich pripadu se jim to nedari zdaleka tak dobre, aby byl strach, ze v elektrode je tak maly objem materialu ze kvuli tomu ma baterka omezenou kapacitu.  

Jakub Serych