Japonsko vs VVER

[Pavel Hudeček]

Primární důvod je ten, že rychlé reaktory mají daleko větší měrnou hustotu 
výkonu a voda by v této situaci nebyla bezpečná, neb má malou kritickou 
teplotu. Podobně mají plyny zas malou měrnou tepelnou kapacitu. Proto se 
tyto reaktory zásadně chladí tekutými kovy, nebo solemi. Sůl se začne vařit, 
když už bude stejně všechno jedno...

Dále je samozřejmě jasné, že tak lze dosáhnout vyšší teploty a tím zvýšit 
účinnost turbíny. Ve vodním reaktoru je teplota limitována na kritickou, 
mínus bezpečnostní rezerva. Pomalé reaktory se ješte také dají chladit 
plyny, např. CO2, nebo He, ale na rychlé to nestačí.

PH

From: "gatilo" <gatilo na centrum.cz>
Nekde jsem cetl, ze jednou z vyhod takto resenych reaktoru je, ze v
aktivni zone je jen omezene mnozstvi paliva. Tim ma byt vyloucene aby
i umyslna a odborne manipulace mohla způsobyt jaderny vybuch. A i v
pripade nejaderneho vybuchu, by mnozstvi uvolneho radioaktivniho
materialu bylo vyrazne mensi nez u soucastnych konstrukci.
Moznost doplnovat palivo kontinualne pak snizuje potrebu odstavek, coz
taky neni k zahozeni.

Jiri Foldyna napsal:
> Podle mně u MSR nejde jen o účinnost Carnotova cyklu, ale i o využití MSR 
> jako
> vysokoteplotního reaktoru např. pro výrobu vodíku. Možná to není úplně 
> zřejmé,
> ale v MSR jsou palivem roztavené fluoridy (uraničitý, thoričitý nebo 
> plutonitý
> plus LiF a BeF2 pro snížení teploty tání), takže sůl v sekundárním okruhu 
> slouží
> jako chladivo a současně jako médim pro přenos tepla z aktivní zóny do 
> řekněme
> pracovního procesu :-D Další výhodou je fakt, že roztavená sůl jako 
> chladivo se
> používá za normálního tlaku, což snižuje nároky na konstrukci reaktoru. I 
> když,
> snižuje... :-DD