RE: mobilobrani.cz

Pavel Hudeček edizon na seznam.cz
Čtvrtek Březen 10 22:46:35 CET 2011


> Od: ing. Jan Galuszka <konference na ei.cz>
> Obdobnou reakci jsem ocekaval.
> Na stole jsem mel cca 60 ks z te akce (dcera se pripravovala na prednasku na
> ZS) a nektere mobily najely ihned ( ale nedaval jsem tam SIM)
> 
> Z nazorem castecne souhlasim, ale myslim, ze tato akce je prinosnejsi pro
> ekologii nez nedelat nic. Repasovat mobil a dat do neho novou baterku je
> nakladnejsi, nez koupit nejaky jednoduchy kecafon .. vzdyt jsou pristroje
> kolem 700Kc bez smlouvy.

Já také netvrdím, že se musí všechny repasovat. Které prodat a které ekologicky zlikvidovat, nejlépe rozhodne bazarník.

> Za celou akci stoji jeden z operatoru a jeden ekologicky likvidator, takze
> je tam trochu komercniho zazemi, ale neodsuzoval bych to.
> Mozna si trochu udelaji image (ale vsimnete si, ze svoji reklamu tam necpou)
> , mozna par korun  vydelaji, ale co slysim, tak soutezicim skolam dosti
> pomahaji, dosti studenty motivuji a na dceri vidim, ze ji to bavi.

Vsadím se, že by jí to bavilo, i kdyby mobily šly do bazaru a škola za utržené peníze koupila to, co zrovna potřebuje k výuce, nebo rekreaci dětí.

> A co se tyce vyroby zbytecnych  telefonu  .. spotreba tahne vyrobu - vyroba
> dava praci - prace dava plat - plat dava chleba.
> Takze obdobna akce umozni zekologicnit nutne zlo.

Jakmile je důvod výroby jiný, než že výrobek někdo potřebuje, jedná se o demagogii. Vyrábět se dají samozřejmě i jiné věci než mobily, lidé mohou pracovat i ve službách.

V jedné chytré knížce jsem viděl moc hezkou poučku, která vypadá cca takto: "Jestliže někdo tvrdí, že cosi je potřeba proto, že to dává lidem práci, držte si peněženky."

V jiné chytré knížce (byla to myslím Globalizace od pana Norberga) je mj. pro změnu cca toto: "Práce je a bude dost, téměř každý člověk totiž má práci pro nejméně dva další."

> Takze prinos je vetsi nez zapor

O tom bych si dovolil s velkou jistotou pochybovat.

Berte to tak, že když se vyrobí méně mobilů, může se vyrobit více něčeho jiného. Lidé, kteří si koupí např. o stovku levnější telefon v bazaru, si za ní mohou koupit něco jiného, na co by jim po koupi nového nezbylo.

Je úplně jedno, zda se bavíme o mobilech, automobilech, nebo třeba ledničkách. Problém je ten, že lidé si neuvědomují, že rozvoj každého výrobního odvětví má několik fází:
1. Počáteční živoření, než se dostatek lidí přesvědčí o užitečnosti daného typu produktu.
2. Exponenciální rozvoj, kdy roste výroba a zisky.
3. Stagnace, když už většina zájemců daný produkt má.
4. Pokles výroby na úroveň dostatečnou k výměně za výrobky, které již dosloužily.
5. Další pokles, když je daná technologie nahrazena něčím jiným, co právě vstoupilo do fáze 2.
6. Úplný zánik, nebo minoritní udržování nadšenci.

Toto je způsob, jak se naše technická úroveň dostala od pluhu a žebřiňáku k dnešním technologiím. Díky tomu se dnešnímu bezdomovci fyzicky daří lépe, než průměrnému obyvateli před pár staletími.

Průšvih je, že fáze od 3 dále se zásadně nelíbí lidem, které dané odvětví živí. Resp. to by ještě průšvih nebyl, ten nastane až v okamžiku, kdy si vydupou nějaký způsob pomoci od společnosti (dotace, šrotovné, bezolovnaté pájení, ...). V podstatě v kterémkoli historickém období si lze představit, že by nějaké odvětví dostalo pomoc, jenž by ho udržela před fází 3 a můžeme snadno nahlédnout, že bychom na tom dnes byli hůře.

Což kdyby třeba od počátku 20. století státy pomáhaly udržet zisky a zaměstnanost v oborech souvisejících s koňmi a kočáry na původní úrovni?

PH


Další informace o konferenci Hw-list