Re: OT: Nabíjení NiFe aku

Středa Září 1 00:29:38 CEST 2010

Baterie FERAK lze nabíjet všemi obvyklými metodami. Obecně se baterie 
nabíjejí konstantním napětím v paralelním zapojení s nabíječkou a zátěží. V 
případech, kdy je baterie nabíjena odděleně od zátěže, je možné nabíjení 
stálým nebo klesajícím proudem. Nabíjení vysokými hodnotami proudů nebo 
přebití baterii nepoškodí, ale nadbytečné nabíjení zvýší spotřebu vody.

http://www.saft-ferak.cz/cz/PRIRUCKA/prirucka8.htm

AZE

----- Original Message ----- 

From: "azehw" <azehw na volny.cz>
To: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2010 11:39 PM
Subject: Re: OT: Nabíjení NiFe aku

> Ferak nikl-kadmiové baterie Typy KPH, KPM, KPL  Návod na instalaci a 
> provoz
> http://www.saft-ferak.cz/ferak_web/doc/io_Ferak_KP_cz.pdf
> AZE
>
> ----- Original Message ----- 
> From: "Petr Heřman" <ph na lf2.cuni.cz>
> To: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
> Sent: Tuesday, August 31, 2010 11:04 PM
> Subject: Re: OT: Nabíjení NiFe aku
>
>
>> No dobrá. Já jsem 12V baterii svých NiFeáků 10 KPL 24 P koupil v bazaru
>> někdy před dvaceti lety. R.v. 1984, výrobce  Pražská akumulátorka n.p.,
>> závod 02 Raškovice. Plastové články v dřevěné khaki bedýnce.
>>
>> Opatřil jsem si monografii o akumulátorech a podle toho je nejdřív
>> pořádně několikrát propláchnul destilkou, namíchal elyt z KOH s malým
>> přídavkem lithia (hydroxyd lithný) a několika cykly formoval. Ony to
>> formování jim pomáhá párkrát do roka či po nějaké té desítce cyklů zase
>> zopakovat.
>>
>> Kažopádně na plné nabití se NiFákům musí dodat cca 140-150% energie,
>> proto, jak jsem psal už dříve, mají nižší účinnost než Pb. Na rozdíl od
>> Pb je také "vaření elytu" (tedy plynování) nepoměrně hojnější a je to
>> běžná záležitost, když začnou plynovat, rozhodně to neznamená, že by se
>> nabíjení chýlilo ke konci - jsme zhruba tak v polovině. Na druhou
>> stranu, pokud nepotřebujeme využívat maximální kapacitu, vůbec jim
>> nevadí, pokud je nedobíjíme do konce - naopak je tím šetříme.
>>
>> A zase naopak oproti Pb - vybití jim nevadí. Co jim už trochu vadí, je
>> přepólování článků. Obvykle se radí, že je možno vybíjet do 1V/čl.
>> Já si myslím, že když to vybiju na 0.7V, že se ještě nic tak hrozného
>> neděje. Tady se pak to napětí ještě nějakou dobu drží, pak mi pomalu
>> klesne na 0.65V a tady už hrozí, že to každou chvilku hupne dolů a
>> přepóluje se mi to asi tak na -0.3V. Stačí odpojit od zátěže a zase se
>> to vrátí.
>>
>> Na rozdíl od Pb, pokud články NiFe nepoužíváme, měly by se uchovávat ve
>> vybitém stavu.
>>
>> NiFe plynují nejen při nabíjení, ale i při vybíjení - zejména zpočátku.
>> Explose bychom se neměli obávat, pokud mají v pořádku ventily - kovové
>> šroubovací čpunty mají tvar trubičky, po straně vyvrtané, a přes tu je
>> navlečen kousek gumové hadičky. Je to proto, aby se zbytečným
>> povolováním špuntů nedostával dovnitř vzduch, obsahující CO2, který nám
>> z KOH časem udělá uhličitan draselný, a to nechceme.
>>
>> Nicméně jsem se setkal s tím, že přece jen ty ventily otevírají až při
>> určitém tlaku, a ten tlak způsobí, že se ty umělohmotné články trochu
>> nafouknou, a tím pádem v nich hladina elytu poklesne pod horní okraj
>> desek. Takže je při nabíjení mírně povolím. Dávat příliš moc elytu také
>> není dobré, pak to při bublání prská ven a je to hnusnější žíravina, než
>> kyselina u Pb článků. Zmýdelnaťuje to pokožku, takže až vám při
>> manipulaci začne připadat, že máte na prstech mýdlo, honem s nimi do
>> vody, případně s přídavkem octa.
>>
>> A teď konečně k tomu nabíjení:
>>
>> Hlavně je dobré vědět, jaký druh článku máme. Dělaly se hlavně trakční a
>> staniční a pak ještě nějaké mezi tím. Pozná se to z toho typu. Trakční
>> jsou na větší proudy (samozřejmě přesto menší, než na jaké jsou
>> dimenzované startovací aku), staniční na menší. Každopádně maximální
>> nabíjecí proud by měl být nějakým zlomkem vybíjecího. Už si přesně
>> nepamatuju, jak to v té monografii bylo, ale pro každý ten typ to
>> výrobce stanoví. Když ho neznáme, je dobré alespoň rukou hlídat teplotu,
>> aby se moc nezahřívaly a to plynování nebylo příliš velké.
>>
>> Staniční akusy mají vetší vnitřní odpor, takže se ten typ dá odhadnout i
>> z měření vnitřního odporu. Já ty své KPL 24 P nabíjím asi 1A.
>>
>> Co se týče nabíjecí křivky, doporučuji každému, aby si ji proměřil sám
>> při konstantním proudu – není to nic těžkého.
>>
>> Co se týče délky nabíjení, jak jsem psal, nemusí se to nabíjet pokaždé
>> na 150% jmenovité kapacity, stačí i na méně, ale naproti tomu jednou za
>> čas bychom to měli nabít na 300% jmenovité kapacity - prostě je nutné tu
>> baterku jednou za čas řádně "provařit". Dělá se to z různých důvodů,
>> hlavně kvůli tomu, aby se články "srovnaly".
>>
>> Tak to jsem napsal pár postřehů z vlastní dvacetilé praxe a něco málo z
>> toho, co si z té monografie pamatuji. Jestli ji někde najdu, dám vědět.
>>
>> Jo a ještě pár věcí, které mi připadají jasné, ale někomu možná ne:
>>
>> * Na rozdíl od Pb se příliš během nabíjecího cyklu nemění hustota elytu,
>> takže z toho stupeň nabití nepoznáme.
>>
>> * Pokud začne akus ztrácet kapacitu, je to často způsobeno právě
>> postupnou přeměnou hydroxydu na uhličitan – namíchat si nový elektrolyt.
>>
>> Petr aka Kychot
>>
>>
>> azehw píše v Út 31. 08. 2010 v 17:12 +0200:
>>> Už je to OT, samé plácání, o nabíjení nic :(
>>> AZE
>>>
>>
>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
> 