[OT] Uraz elektrickym proudem - autobaterie?

[Hfmcons]

Já jsem dostal svůj první měřák nějaký ruský U(C) xxx a jal se měřit 
kolik je v zásuvce proudu. Pojistky vyletěli až někde na sloupu, ale 
měřák jel vesele dál. Po nějaké době, už v práci jsem se nechal ukecat 
od dealera na digitální "novinku" PU510. Udělal jsem s ním pár měření a 
ten ruský prodal. To jsem ale jeětě nevěděl, že se na ten PU510 stačí 
jen křivě podívat a byl v haj..... Když jsem v něm pak vyměnil několik 
různých ICL a UM a MDA či co, ochranné diody, tranzistory atd. No 
nakonec jsem ho rozšlapal na malé kousíčky, zametl a byl bez měřáku. 
Naštěstí jel kolega do "západního německa" a přivezl mi z Cpnradu měřák, 
taky digitální a dost možná i s nějakým tím ICL a i když jsem s tím 
prováděl psí kusy, mám ho do dneška.
S pozdravem,
		Miloš Dašek

Dne 17.12.2009 21:25, Jaroslav Buchta napsal(a):
> To ja jsem z chude delnicke rodiny, na baterky nebylo, musel jsem se
> spokojit se zasuvkou... Problem nastal, kdyz jsem vypalil drat k hlavnimu
> jistici I pojistky na sloupu ;-)
>
> -----Original Message-----
> From: hw-list-bounces@list.hw.cz [mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz] On
> Behalf Of Pavel Troller
> Sent: Thursday, December 17, 2009 8:29 PM
> To: HW-news
> Subject: Re: [OT] Uraz elektrickym proudem - autobaterie?
>
>
> Zdravím,
>    když já jsem byl malý špunt, rodiče by mi nikdy tak nebezpečnou věc jako
> anodovou baterii nekoupili :-(.
>    Musel jsem na to tedy jinak: Když jsem chtěl experimentovat s elektronkami
> (např. si rozsvítit EM84), musel jsem si napřed "ušetřit na baterii", a to
> tak, že jsem poměrně často prosil rodiče, ať mi koupí destičkovou baterii 9V
> s odůvodněním, že se rychle vybije (což je i pravda :-) ), ale já je
> nevybíjel, alébrž skladoval a nasbíral jsem jich celkem 22 ks, řka si, že na
> 200V už by mohla EM84 zafungovat.
> Ty baterie měly půvab v tom, že se daly krásně zapojovat do série - vždy +
> jedné baterky do - druhé atd., baterky byly pak poskládané jakoby proti sobě
> a tvořily sériového "hada".
>    Vše by dopadlo dobře, nebýt jednoho dne, kdy si jakýsi rodič (už nevím,
> zda táta nebo máma) usmyslel, že mi uklidí na stole. Vzal můj nebohý bastl,
> stále pod napětím (vypínal jsem jen žhavení), nějak nešťastně se dotkl
> živých částí a koupil takovou, že bastl letěl přes celý pokoj, elektronka se
> rozbila, a celá "baterie baterek" se samozřejmě rozpadla na 22 ks
> zcela neškodných 9V baterií :-). Pak ovšem nastalo "vyšetřování ztráty
> třídní knihy", jak je možné, že jsem dokázal vyrobit tak nebezpečnou věc.
> Přestože "corpus delicti" se rozpadl na kousky a moji rodiče byli jen
> muzikanti, kteří neměli skoro žádné technické znalosti, tak nějak pochopili,
> že "když je moc baterek pohromadě, tak ta síla se asi násobí", baterky mi
> byly zabaveny a vydávány napříště jen po jedné s tím, že nová mi byla
> vydána, jen když jsem předložil starou vybitou :-(. Tak jsem tedy na to
> musel jít jinak - vzal jsem 2 transformátory (jeden na vláčky, druhý jen
> zvonkový) a propojil je sekundáry k sobě (samozřejmě ten vláčkový měl
> střídavý výstup na příslušenství). Na primáru zvonkového trafa jsem pak
> získal dosti vysoké napětí, neboť jsem na 8V vinutí přiváděl 16V - trafo
> bylo naštěstí dobře dimenzované a moc mu to nevadilo. Proud nic moc, bylo to
> měkké, ale po usměrnění (UY1NS ze starého rádia) a filtraci mi pak nová EM84
> svítila mnohem lépe :-)).
>    A naučil jsem se nepoužívané obvody vypínat :-).
>
>    Zdraví Pavel.
>
>> Anodove baterie si take pamatuju, opravdu se s nima dala zazit velka
>> sranda
>> :)
>>
>> Cerne tecky a "silocary" jsem zazil doslova na vlastni kuzi, kdyz jsem
>> opravoval blesk, ktery byl den nebo dva pred tim "odblesknuty", lec ne na
>> plny vykon. A ja vzal kondenzator elektrodama do dlane... Celkove velmi
>> napinavy zazitek, pak to asi tri dny svedilo, cca den byly videt ty
>> cesticky pod kuzi. Netusim, na jake napeti byl nabity a co z naboje v nem
>> zbylo, ale od te doby si blesky ziskaly muj respekt (i kdyz se v nich
>> samozrejme vrtam v pripade potreby dal, jen je poctive vybijim).
>>
>> Pavel Kutina
>>
>>
>> ----- Original Message ----- From: "Pavel Hudecek"
>> <phudecek@tiscali.cz>
>> To: "HW-news"<hw-list@list.hw.cz>
>> Sent: Thursday, December 17, 2009 6:37 PM
>> Subject: Re: [OT] Uraz elektrickym proudem - autobaterie?
>>
>>
>> Viděl bych to asi takhle:
>>
>> 1. Osoba si vleze do nerezové vany, napustí vlažnou dodou a počká asi
>> 2-3 h, než se pořádně rozmáčí kůže.
>>
>> 2. Do vody nasype několik kg kuchyňské soli a počká další 2-3 h, až se
>> sůl dostane dostatečně hluboko do rozmáčené kůže.
>>
>> 3. Před vanu položí dvě měděné vaničky s kyselinou pro akumulátory,
>> připojené k pólům zdroje 15 V, ...
>>
>> :-)
>>
>> Ještě k zrádné nenápadnosti SS proudu:
>>
>> Někdy v 1.-2. třídě ZŠ jsem si hrával s tzv. anodovými bateriemi typ
>> AB120 - byly v tom články jako v ploché baterce, ale bylo jich trochu
>> více, celkem 120 V.
>>
>> Jednou ke mě přišel na návštěvu spolužák, kterému jsem s tím chtěl
>> předvést nějaký pokus (pravděpodobně obloukové tavení hřebíku). Měl
>> jsem zrovna jednu novou a jednu starou baterii. Podal jsme mu tedy tu
>> starou, voltmetr a dráty a řekl, ať ji změří než přinesu zbývající
>> věci.
>>
>> O chvíli později jsem ze sousední místnosti uslyšel podivný výkřik
>> (asi jako kdyby někdo zkoušel řvát s rukou v puse)... - On nepoužil
>> dráty a voltmetr, ale dráty a jazyk... Měl na něm dvě černé,
>> zuhelnatělé čárky, okolo nich hnědé ovály a mězi nimi bylo několik
>> fialových "siločar"...
>>
>> PH
>>
>> From: "Pavel Kadečka"<pavel.kadecka@gmail.com>
>>
>> A neříká ta norma taky JAK?
>>
>> 2009/12/17 gatilo<gatilo@centrum.cz>:
>>> Pokud to budeme brat "de jure", pak napr. IEC364-4-41 stanovi
>>> bezpecne napeti pro prostory zvlaste nebezpecne (za nejakych
>>> dodatecnych
>>> podminek) 15V ss.
>>> Plne nabity Pb akku, by snad mohl mit i vice, tedy podle teto norny,
>>> je schopen zpusobit uraz elektrickym proudem.