[OT] Energeticke myty

[Pavel Hudecek]

Děkuji za konstruktivní připomínky.

K těm hm3 tam byla vysvětlující větička, která se ale jak tak na to teď 
koukám při nějakých úpravách vytratila. S ní jsou (domnívám se) mnohem 
názornější, než miliony m3:

Poznámka: hm3 je hektometr krychlový, tedy krychle o straně 100 m. Kdybychom 
ji postavili na zem, bude zabírat jeden hektar.

Teplo z konce turbíly JE je sice opravdu dost nízkopotenciálové, ale při 
dostatečně krátké vzdálenosti to zas tak moc nevadí. Samozřejmě se tímto 
způsobem nedá vytopit celé velké město, prostě proto, že jeho rozměry jsou 
pro daný účel moc velké. Ale třeba několik velkých sídlišť ano.

Uznávám ovšem, že je to poněkud diskutabilní :-)

Čirá spekulace:

Zajímavá je ovšem otázka, zda by nebylo ekonomické použít to teplo nějakým 
úplně jiným, netradičním způsobem. Třeba k zimnímu ohřevu silnic v okolí 
elektrárny, takže by na nich každý sníh brzy roztál i bez silničářů. Ale 
fakt netuším, kolik km silnice se dá ohřát např. výkonem 4 GW (JETE) na 
dejme tomu +5 °C při okolní teplotě -10 °C:-)

Pár odhadů udělat lze:
- 4 GW dodává letní, polední slunce na ploše kolem 6 km2.
- Ohřev o 15 °C + skupenské teplo tání vody je ~400 kJ/kg. Diskutovaným 
výkonem tedy takto zpracujeme 10 m3 ledu za s, takže za hodinu to bude 36 
dam3 (dekametr, 10x10x10 m). Tzn. např. 36 km2 milimetrového ledu, nebo 
centimetrového, čerstvého sněhu. ... 1 Mm 36 m široké silnice ... No, 
nevypadá to marně... kolik je celkem silnic v Praze? ... Jestliže 1 km 
silnice v ČR stojí 0,1-1 GKč, nějaké ty trubky by se v tom mohly ztratit:-) 
... No nic, určitě v tom bude ještě nějakej háček:-)

PH

From: "Rollfree" <rollfree@volny.cz>
Tak jsem precetl Energeticke myty.
Je to pekne, ctive napsane.
Jen me docela dostala jednotka hm3, netusil jsem, ze se to
v praxi pouziva (a skoro si myslim, ze "mil. m3" je nazornejsi).

Ale chtel jsem drobnou poznamku k mytu c. 4 - Kogenerace.
Tam je myslim hlavni problem v tom, ze to zbytkove teplo,
ktere by se pripadne dalo ke kogeneraci vyuzit, je prilis
nizkopotencialove. V praxi je to kolem 30 stupnu C, coz je
malo vpodstate i pro lokalni ohrev, o delsim rozvodu nemluve.
Sice by se dalo snadno zajistit, aby teplota byla vyssi. Jenze
to uz je na ukor mnozstvi vyrobene elektriny a prece jen
ta energie, vynalozena na vyrobu elektriny, je lepe (tedy vice)
zaplacena.

Takze se vzdalenosti od velkych mest to sice souvisi, ale
neni to ten hlavni problem. Hlavni problem jsou (jako obvykle)
penize.