OT "ekologie" a pod (bylo O riadenej destrukcii cipov)

[Pavel Novotny]

Primarni zdroje vam nedohledam, ale pokusim se nastinit jak je to s temi
sopkami a sopecnymi plyny, teda pokud pokud vystacite s tim malem co si
pamatuji z prednasek geologie.

Predevsim hlavni slozky sopecnych plynu jsou vodni pary, HCl, NH4Cl, H3BO3,
H2S, SO2 a CO2.
Teplota sopecných plynu se pohybuje mezi 100 az 800C  po te co opusti
vyhrivany sopečný krb dochází logicky k jejich schlazovani a v miste jejich
vyronu k ukladani sopecnych sublimatu (hovori se o fumarolovych nebo
solfatarovych sublimatech). Jak z nazvu vyplyva dochází zde k sublimaci tj.
prechodu z plyne faze do faze pevne, dale muze dochazet k reakcim plynu s
atmosférickým kyslikem a k chemickym reakcim latek obsazenych v plynech mezi
sebou. Takto vznika salmiak (NH4Cl), sassolin (H3BO3), halit (NaCl), sylvin
(KCl) a thenardit (Na2SO4) hematit (Fe2O3), magnetit (Fe3O4), pyrit (FeS2),
realgar (AsS), auripigment (As2S3), antimonit (Sb2S3) a cinabarit (HgS).

Pokud se podivame na flourid sirovy tak i kdyz netuším jak se tento plyn
vyrabi je pro jeho vznik potreba minimalne pritomnost siry a flouru, siry je
v sopecnych oblastech spousta, ale s flourem to není az tak slavne. Flour se
v prirode vyskytuje hlavne v podobe kazivce tj. fluoritu a Flourapatitu.
Pokud se podivame na pargenezi Fluoritu zjistime, ze se v magmatických
horninách prilis nevyskytuje a nejčastěji ho lze lokalizovat v pegmatitech,
ty sice podle nektrych hypotez take jsou magmaticke, ale podle jinych jde o
metamorfni horniny, v kazdem pripade nejde o nic planetarne rozhodujícího. U
Apatitu je situlace jina ten vznika krystalizaci z magmatu, ale flourapatit
je jen malou casti skupiny apatitu, kde mnohem castejsi je primes Mn, Sr, Y,
Ce, La, Na, Mg, místo F. Suma sumárum floru je v magmatu relativne malo a
pokud by nahodou mohl SF6 v podmínkách sopečných krbu vznikat pujde o
natolik nevyznamnou slozku, ze se ji nemá cenu zabyvat.
Snad jen pokud by nam slo o to opravit ucebnicove tvrzeni, ze je SF6 zcela
synteticky plyn, ktery se v prirode nevyskytuje.

Pokud jde o sklenikove plyny tak nejvyznamejsi je asi CO2 a zde je pravdou,
ze i v nedavne geologicke minulosti byla koncentrace CO2 pres 1000ppm,
dnesni stav je 350ppm, ale stejne tak je pravdou, ze jeste koncem 19.
stoleti to bylo 270ppm. Ono ani tak nejde o množství jako o rychlost zmeny a
tendence rustu. To co prirode trvalo 10.000 let lide zmakli za stoleti a
cele zivocisne druhy jiz vyhynuli pro mensi zmeny teplot nez to k cemu muze
dojit pokud prumerna teplota stoupne o nekolik malo stupnu.
Zkratkla lidi je moc a zpotrebovavaji kapku moc zdroju a energie.
Jinak celkem souhlasim, ze to co EU a svet predvadi je parodie na ekologii,
kdyby nechali olovo v elektronice a radikálně zkrouhly nesmyslnou dopravu
..., ale dalnicni, automobilova, letecka a ropna loby si vazne nepotrebuje
omezovat prijmy....




 




>Jaké organismy, jaké freony? Přesněji řečeno kde o tom píšou?
Takovýchle věcí jsem už slyšel povícero (třeba o sopkách produkujících
SF6) ale nějak se mi nedaří dohledat primární zdroje. Ale zase to
nijak intenzivně nehledám.

Aleš Procháska

> Mořské organizmy totiž produkují asi řádově víc freonů, než lidstvo
> v době jejich největšího rozmachu.

 

__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3204 (20080620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz