Q u cievky

Pátek Leden 4 21:49:45 CET 2008

Dělal jsem to měření na feritce H7, 10x160 a vinutí rozdělené na dvě 
symetricky okolo středu. Chce to nízkoztrátový kondenzátor. Pro měření jsem 
používal starý styroflex, i když jsem pak zjistil že slídový je o něco málo 
lepší. Pro antény FA2
http://vaelektronik.cz/fa2.htm používám fóliové kondenzátory FKP2, jsou o 
něco lepší než staré styroflexy (a hlavně jsou). Tehdy jsem si z měření 
udělal obrázek a dal jsem ho sem
http://vaelektronik.cz/fotky/q.gif
Ze změřeného Q a změřeného odporu vinutí korigovaného skinefektem jsem 
počítal "ostatní" ztráty. No a protože ztráty feritu jsou na typu vinutí 
nezávislé, musely se tam podílet ztráty vířivými proudy v mědi - jiné 
vysvětlení jsem nenašel :-)  Pochopitelně používám nízké impedance (kapacita 
10n na 77,5 KHz) takže dielektrické ztráty v laku vodiče jsou minimální a 
nepoužívám křížové vinutí.

Ještě k těm lampovým rádiím - dlouho uvažuju že až budu mít čas :-)) 
postavím si vestavný modul AM rádia s dvoubázovými mosfety (od elektronek by 
se to nemělo moc lišit). Co mě od toho odrazuje - vyspělá technika 
způsobila, že technická úroveň vysílání je o dost horší než byla za našich 
mladých let. Můj táta mi vypravoval, že když řval Hitler, odcházely 
přemodulováním koncové stupně vysílačů. Co já pamatuju, v 60. letech v rádiu 
jednou týdně vysílali fonotest, běžně jsem na SV slyšel přes 12 KHz. Od VKV 
se to lišilo trochu horšími výškami (ale ne zas tak moc a dneska bych to 
nepoznal), větším zkreslením na výškách a absencí šumu (přijímač Variace). 
Teď je to ořezané do 4,5 KHz a pomazané hlavy se diví, že jsou SV prázdné a 
soukromá rádia nemají zájem. Takže vlastně není důvod to omezovat :-)) Ale 
třeba některé malé zapomenuté vysílače jedou alespoň do těch 9 KHz - nebo 
ani ty ne?
Dokud nebyly digitální limitery (ty analogové byly skutečně jen na omezení 
největších špiček), modulovalo se tak na 30% a tomu odpovídaly i měřicí 
metody pro přijímače. Klasický diodový detektor s přibližně kvadratickou 
charakteristikou při tom měl ještě rozumné zkreslení. Ve špičkách 
modulovaných na 100% bylo větší, ale snesitelné protože to jsou jen špičky. 
Teď když se to digitálně komprimuje a moduluje na 100%, asi ten lampový 
přijímač moc dobře hrát nebude. Nebo máte lepší zkušenosti?
Proto uvažuji že "téměř klasika" bude až za směšovač, potom cca 6-8 obvodový 
filtr soustředěné selektivity s přepínáním šířky pásma za ním product 
detektor řízený buď jen omezenou nosnou (tak dnes pracuje většina 
integrovaných AM přijímačů), nebo nosnou přecezenou přes PLL (omezí se 
zkreslení při selektivním úniku) a nebo z BFO (pro příjem DRM, případně pro 
poslech SSB na KV). Jen mít čas - nebo se donutit začít???   :-))
Anděl

----- Original Message ----- 
From: <tsvach@volny.cz>
To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
Sent: Friday, January 04, 2008 8:03 PM
Subject: Re: Q u cievky

Teda Q na 500, to snad byl uz resonator. Kdysi jsem soutezil o dobre
Q a na 100kHz jsem se pres 120 nedostal. To se mi ani nechce verit.

A pro po, kde je dnes k mani vf. lanko, eventualne navijecka krizovych
civek. Docela bych si nechal neco v brzku navinout.

Ze senility a demence se odreagovavam stavbou elektronkovych prijimacu,

no i transistorovych, ale jen AM.

Diky za typ Hugo kOTTAS

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vláďa Anděl" <vaelektronik@vaelektronik.cz>
Komu: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
Předmět: Re: Q u cievky
Datum: 4.1.2008 - 16:30:35

> No ono to opravdu moc neplatí. Kdysi jsem se zabýval
> optimalizací feritové
> antény pro přijímače DCF a vycházely mi věci,
> že jsem se divil. Používal
> jsem ferit H7 (Pramet, ještě ho mám zásobu). Ty
> tyčky mají dost hluboké
> drážky, aby se snížily ztráty vířivými proudy.
> Ferit H7 má dost velkou
> vodivost. Tyhle ztráty jsou ale zanedbatelné proti
> těm ostatním. Třeba proč
> se používají VF lanka, když by stačilo patřičně
> zvětšit průměr drátu? Mg.
> pole neprochází jen jádrem, ale u jader s nižší
> permeabilitou i vinutím.
> Zvětšením průměru drátu se zvýší ztráty vířivými
> proudy ve vinutí a Q jde
> dolů. Max. Q snad okolo 150 vycházelo s drátem 0,3
> mm, s lankem 50x0,1 jsem
> se dostal skoro na 500. Cívka se dá navinout i jedním
> drátem 0,1 s patřičným
> počtem závitů, jenže (pokud se vůbec podaří
> aby vlastní rezonance cívky byla
> nad pracovním kmitočtem), největší ztráty budou
> tvořit dielektrické ztráty
> laku na tom drátu. Nehledě na to že teplotní závislost
> takové kapacity bude
> úplně jinde než třeba u kondů NPO. Takže problematika
> je trochu složitější
> :-))
> Anděl
>
> ----- Original Message ----- 
> From: "Jaroslav Lukesh" <lukesh@seznam.cz>
> To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
> Sent: Friday, January 04, 2008 2:24 PM
> Subject: Re: Q u cievky
>
>
> Podle toho jak se to vezme. Jak se zvedá rezonanční
> impedance LC obvodu,
> zvedá se i Q - logicky, poměr odporu cívky k Z je
> mnohem nižší. Ale je to
> pro jeden a konkrétní příklad, obecně toto neplatí.
>
> Proto je docela obtížné udělat "přirozené" ekvalizéry
> s konstantním Q, něco
> takového však vyrábí RANE (www.rane.com), kde mají
> i schemata.
>
> ----- Original Message ----- 
> From: "jan.kuba" <jan.kuba@seznam.cz>
>
>
> Ono záleží i na poměru  velikosti indukčnosti
> ku kapacitě u rezonančního
> obvodu  nebo ne?
>
> >
> >Jaroslav Lukesh wrote:
> >
> >
> >> Ono se to udává i u rezonančních obvodů,
> >>takže třeba cívka s vysokým Q, ale dáte k ní
> >>mizerný kond, výsledek
> >>>>bude mít nízké Q.
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list@list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list@list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list