OT: Drogerie a lékárny [Was: Papir na rysovaci prkno]

[Pavel Troller]

> V papírnictví to nemají ? Nemyslím hypopapírnictví, ale klasiku.
> 
> Tedy já zase sháněl čpavkovou vodu a nasměrovali mne do lékáren. Když jsem 
> navštívil pátou, kde ze mne udělali div ne teroristu, že to je žíravina a 
> nemohou mi to prodat. Tak jsem se zeptal, zda mi prodají destilovanou vodu a 
> na to že to není problém. Namítl jsem, že to je taky žíravina a paní 
> vytřeštila oči. A to že se amonium přidává do pečiva, to by asi paní 
> odvezli. Tak jsme šel do drogerie a tam jsem narazil hned naúspěch. Je-li 
> libo čpavkovou vodu nebo amonium v prášku ?
> 
> pyrin
> 
Zdravim,
  je pátek, tak se přidám se svou příhodou z mládí :-)...
  Jako gymnazisté jsme si udělali takovou skupinku se zájmem o chemii. A je
asi jasné, jaké oblasti chemie jsou pro 16leté chalany nejzajímavější :-). Ale
kde brát suroviny ?
  Zjistili jsme, že jedna drogérie blízká naší škole je velmi dobře vybavena. A
jelikož jsme si navzájem dodávali kuráž, tak jsme tam chodívali ve skupince.
Pracoval tam takový starý pán, byl vždy dobře naladěn a vypadalo to, že věci
rozumí.
  Jednou se stala tato příhoda. Přistoupil prvý adolescent před prodavače a dí:
  "Prosím 1000 gramů dusičnanu draselného."
  Drogista s úsměvem naváží zboží. Student zaplatí.
  Druhý povídá: "Já bych si přál 800 gramů práškové síry."
  Drogista naváží. Přistoupí třetí a drogista ho předejde se slovy:
  "A pán si bude jistě přát dřevěné uhlí, že ?"
  A navážil, zabalil, a když už jsme byli na odchodu, jen povídá: "Hoši, dejte
si na to pozor, doufám, že víte, co děláte!"
  Nutno říci, že všichni jsme opravdu věděli, co děláme, a dodnes máme všechny
prsty na všech končetinách :-). A přitom jsme si užili trošku adrenalinu.
  Proti manýrům ve dnešních drogériích/lékárnách/papírnictvích je to skoro jako
z jiného světa...
   S pozdravem Pavel Troller